Město musí mít magnet

"Svět je dnes malý. proto je důležité, aby moderní město mělo své ´atrakce', které dají lidem důvod zůstat," říká.

V Česku zná jeho jméno jen málokdo. Jeho projekty ale budou mnoha lidem minimálně povědomé. Aby ne, parky High Line a Freshkills v New Yorku nebo olympijský park v Londýně patří mezi to nejznámější, co krajinářská architektura v současnosti nabízí. Takže když v červnu čtyřiapadesátiletý Brit James Corner přijel do Prahy na konferenci reSITE, znamenalo to pro zasvěcené asi tolik, jako kdyby na festival street artu přijel bristolský démon Banksy. Corner je zkrátka hvězda, i když jeho samotného to moc nevzrušuje.

"Jsem vděčný, že moje projekty mají ve světě takový ohlas, vůbec to ale není otázka toho, jestli mě proslaví. Spíše mám radost, že se mi daří lidem vysvětlit, jak je naše práce důležitá a jak jim krajinářská architektura může zlepšit život," říká hlavní postava newyorského studia Field Operations.

Právě park High Line, který vznikl na dvouapůlkilometrovém úseku bývalé nadzemní dráhy v západním Manhattanu, podle Cornera dobře ilustruje, jakou má architektura moc měnit charakter města k lepšímu. Ještě v roce 2006 bylo okolí dráhy místními považováno za to nejhorší, co může centrum kosmopolitního New Yorku nabídnout. Tamní hustá zástavba byla plná opuštěných továrních hal a vybydlených domů a nedaleké nábřeží bylo typické spíše svými nepoužívanými překladovými moly než krásnými promenádami a městskými plážemi, jako je tomu v jiných amerických městech.

"V porovnání se zbytkem Manhattanu tam bydlelo jen velmi málo lidí. Od roku 2006, kdy začala přeměna zpustlé dráhy, se ale charakter toho místa začal postupně měnit. Projekt až zázračně přitáhl pozornost investorů a ti začali v okolí stavět nové bytové domy, ateliéry a kanceláře," vypráví architekt, podle kterého jsou podobné projekty katalyzátorem městského rozvoje.

Dokazuje to vývoj západního Manhattanu, který se ani ne za deset let proměnil ve vyhledávanou adresu. Stejnou přeměnou nyní prochází i další neslavná část New Yorku, ostrov Staten Island. Ten fungoval přes padesát let jako skládka pro celou metropolitní oblast. Dnes tam už sedmým rokem probíhá proměna gigantického odpadiště na lesopark o rozloze devíti kilometrů čtverečních. A stejně jako u High Line také tady je pod realizací podepsané Cornerovo studio Field Operations.

Bloomberg viděl město jako byznys

Sám architekt ale přiznává, že by v New Yorku žádné krásné parky nevznikly bez peněz, které do nich investovala radnice. Těmi nejdůležitějšími figurami, jež ovlivňují budoucí vývoj každého města, proto nejsou architekti, ale politici. "Architekt sám o sobě nikdy nic nezmění, ať si je jak chce šikovný. Teprve klient, který mu poskytne finance, mu umožňuje zasahovat do toho, jak se lidem ve městě žije." Oceňuje přitom roli dnes už bývalého starosty Michaela Bloomberga, který byl prý doslova hnacím motorem všech významných změn, jimiž si největší americké město za poslední desetiletí prošlo.

"Bloomberg viděl město - a viděl to tak poměrně realisticky - jako obrovský byznys. Byl přesvědčený, že pokud chce radnice získat více peněz na lepší školy, efektivnější policii, na čistší ulice nebo na podporu chudších čtvrtí, tak musí být schopná generovat zisk. A nejlepší způsob, jak město udělat ziskovým, je s pomocí privátního developmentu."

Podle Cornera takový byznys funguje jednoduše: město přitáhne developery, ti nakoupí městské pozemky, investují do nové zástavby, infrastruktury a do turistiky a z toho všeho pak zaplatí daně, které jdou radnici. "Největší problém je ale hned v tom prvním bodu, tedy jak přitáhnout do města nové investory?" A právě tady britský architekt vyzdvihuje roli projektů, jako je High Line. "Ta stála město do dneška asi 150 milionů dolarů (zhruba 3,5 miliardy korun). Od začátku výstavby už ale ten park městu přinesl skoro dvě miliardy dolarů v hotovosti, a to díky developerům, kteří se rozhodli investovat v jeho přímém okolí," popisuje krajinářský guru.

Stavitel centrálních parků

Corner dobře ví, o čem mluví. Spolu s kolegy z Field Operations už podobným způsobem pomáhal vydělat americkému Miami, jihokorejskému Busanu nebo kalifornské Santa Monice, pro které navrhoval nové centrální parky. V Číně byl zase vybrán, aby se tvorbou nového územního plánu vypořádal s rozvojem jednoho z tamních nejrychleji rostoucích měst, sedmimilionového Šen-čenu, který zase potřebuje spíše ušetřit na masivní výstavbě. Ve všech případech se přitom soustředil na to, jak dotyčné místo zatraktivnit pro jeho vlastní obyvatele a v návaznosti na to i pro soukromý kapitál.

"Fungující město tvoří ekonomická činnost jeho obyvatel, žádné krásné parky. Takže potřebujete, aby lidé měli důvod v tom městě být a dělat obchod. Zvláště v současném věku mobility," říká a obratem se ptá sám sebe, co vlastně nutí Pražany zůstat v jejich městě, když se mohou kdykoliv odstěhovat například do Londýna, New Yorku nebo Hongkongu.

"Svět už je dneska malý, můžete jít kamkoliv. Proto je důležité, aby moderní město mělo své ´atrakce', jež dají lidem důvod zůstat," říká. V Praze je takovým tahákem kromě samotného hospodářství například kultura. Národní galerie, síť divadel, festivaly nebo alternativní kina vytvářejí na evropské úrovni kvalitní a různorodou kulturní scénu, za kterou míří i tisíce lidí zpoza hranic hlavního města. Corner ale obdobné magnety pro obyvatele vidí i ve sportovní infrastruktuře, gastronomii nebo kvalitních univerzitách. "Každopádně zeleň, promenády a hezká místa k sezení, to je všechno jen součást katalogu," dodává.

Recept pro Detroit

Metropole, jež Corner používá jako příklady, jsou považovány za bohatá centra, pro která je téma spíše udržitelnost růstu než nefungující hospodářství. Díky svému vlivu na ekonomiku je ale urbanismus v posledních letech stále vyhledávanějším nástrojem i ve městech zasažených ekonomickou krizí. Mezi americkými urbanisty (Field Operations sídlí v New Yorku) je nyní velkým tématem oblast takzvaného rezavého pásu, ve kterém velká města zažívají ekonomický propad a odliv obyvatel. Patří sem třeba Detroit, Cleveland či Buffalo.

"Když nám k tomu centrální vlády dají prostor, tak toho můžeme hodně změnit i tam. V Detroitu například urbanisté pracují na plánu, jak město zmenšit, aby se investice stáhly do menší oblasti v centru, a byly tak efektivnější," pokračuje architekt s tím, že primárním cílem je opět zatraktivnit město pro obyvatele, byznysmeny a turisty. "Ti už pak Detroit vytáhnou z bryndy sami," dodává.

Ač to zní skoro nesrovnatelně, newyorská High Line je vlastně stejný případ. V chudší části metropole se z ní stal magnet, který jen v minulých dvou letech přitáhl přes 10 milionů návštěvníků a s nimi život i peníze. Přitom ji na mapě Manhattanu lze nalézt spíše až při druhém, pozornějším pohledu. Nekonečným spletencem ulic se totiž táhne jen jako tenká zelená linka. "Říká se, že i malá zahrada může obsáhnout celý svět, a já si myslím, že stejné je to i s High Line. Vytváří totiž - a snažím se co nejméně mluvit jako autor toho projektu - velmi dobrý kontext, ve kterém se pak mění celý New York," chlubí se hlavní hvězda pražského reSITE, James Corner.

AUTOR: Vojtěch Kubát
AUTOR-WEB: www.ihned.cz