zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zelené střechy jsou až o 55 stupňů Celsia chladnější než ty klasické

09.09.2015
Ekologické stavění, bydlení
Zelené střechy jsou až o 55 stupňů Celsia chladnější než ty klasické

Až 50 procent obytných budov se v létě přehřívá, horkem nejvíc trpí obyvatelé velkoměst...

V tropických dnech stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů a ve velkoměstech se kvůli efektu tepelných ostrovů vzduch neochladí ani v noci. Lidé se v horku potýkají se zdravotními obtížemi, sanitky vyjíždějí až dvakrát častěji.

PRAHA, 27. srpna 2015 - Teplota v obytných budovách by ani v parném létě neměla překročit hranici 27 stupňů. ,,Bohužel až polovina bytových jednotek v Česku se kvůli špatné tepelné izolaci přehřívá, a interiérové teploty tak mohou v tropických dnech dosáhnout 30 i více stupňů Celsia," říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Velkoměsta kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně trpí efektem tzv. městských tepelných ostrovů - tedy vykazují vyšší teploty než okolní méně zastavěné lokality. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl však může ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů. Městské tepelné ostrovy je v České republice možné pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.

Navíc vzduch se v tropických dnech ve velkoměstech neochladí ani v noci, což zhoršuje kvalitu spánku. ,,Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem. Úleva nepřijde ani v noci, a obyvatelé velkoměst jsou tedy horku vystaveni dlouhodobě," konstatuje Marcela Kubů. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Jedním z řešení mohou být i takzvané zelené střechy. ,,Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budovy, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti," vypočítává Marcela Kubů.

Ve městech by se mohla zazelenat nejméně pětina budov

Zelené střechy a stěny kromě toho, že dobře vypadají, zároveň fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Ochlazují stavbu a zvlhčují okolní vzduch a v neposlední řadě narušují vznik zmiňovaných městských tepelných ostrovů. ,,Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů Celsia nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci, který se v parnech může rozpálit i na 80 stupňů. Horko pak sálá do budovy ve dne i v noci. Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek i v letních tropických dnech. V suchém stavu zase souvrství střechu dobře tepelně izoluje, a celoročně tedy v budovách zajišťuje příjemné klima," říká Jitka Dostálová, předsedkyně Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Oproti minulosti se dnes při ozeleňování střech využívá speciální vysoce nasákavá minerální izolace (jiná než pro stavební účely), která střechu minimálně zatěžuje a přitom udržuje potřebnou vláhu: ,,Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale zlepšovat mikroklima také v jejím okolí," vysvětluje architektka Marcela Kubů.

S minerální izolací by bylo možné ozelenit přes 20 procent budov v řadě měst, prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15 stupňů. Na rozdíl od zeminy jsou minerální vlákna lehká a ze střechy nesklouzávají. ,,Skladby s minerální izolací jsou současně jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina," doporučuje architektka Marcela Kubů. Takto by se třeba mohla zazelenat všechna paneláková sídliště.

S dobře udělanou střechou není nutné investovat do klimatizace

Změny klimatu mají bezprostřední dopad i na sektor stavebnictví a lidských sídel. ,,Lze očekávat, že dojde k úpravě závazných norem s důrazem na kvalitní vysoce izolovanou obálku budovy, která zajistí nejen velmi nízkou spotřebu energie na vytápění a chlazení, ale také vysokou stabilitu vnitřního prostředí v zimě i v létě," říká Marcela Kubů.

Příkladem může být důkladnější skladba střech a výstavba takzvaných tříplášťových střech: ,,Jde o střešní konstrukci se dvěma větranými mezerami, která zajistí dobrou tepelnou pohodu a zároveň průběžné větrání," vysvětluje Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. Jednodušší dvouplášťové střechy jsou vhodné tam, kde nároky na tepelnou pohodu nejsou tak vysoké. Doporučená tloušťka izolace bude 300 milimetrů a více. Standardní zateplení je však obvykle tenčí, pohybuje se okolo 220 milimetrů.

Tropických dnů ještě přibude, horka jsou nebezpečná hlavně pro děti, seniory a nemocné

Podle nové studie expertů Ústavu fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zaměřené na změnu klimatu v České republice klesne počet studených arktických dnů a naopak stoupne počet horkých tropických dnů (nad 35 stupňů) i nocí (nad 20 stupňů). Průměrná roční teplota vzduchu by v tuzemsku do roku 2040 měla vzrůst až o 1,5 stupně a do roku 2060 o 2,5 stupně Celsia. Současně vzroste riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní, zvýší se i četnost extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vichřice i tornáda. V neposlední řadě stoupne i nebezpečí vzniku zmíněných městských tepelných ostrovů.

Velká horka znamenají pro lidský organismus značnou zátěž a počet výjezdů rychlé záchranné služby se v tropických dnech na území celé České republiky zvyšuje až na dvojnásobek. Přehřátí přichází nečekaně a může mít fatální následky. ,,Trvale vyšší teploty zvláště v nedostatečně větraných prostorách mohou způsobit nadměrnou únavu vedoucí k nebezpečným úrazům, případně zdravotním komplikacím, jako jsou problémy s dýcháním a oběhovou soustavou, kolapsy z nadměrného tepla nebo mozkové příhody," vypočítává Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Nejohroženější skupinou obyvatel jsou děti, chronicky nemocné osoby a senioři, a to kvůli horší termoregulaci organismu. ,,Bohužel v letních měsících roste i počet případů intoxikací jedovatým oxidem uhelnatým z plynových karem, který se v horkém počasí drží ve špatně větraných koupelnách," upozorňuje Marcela Kubů. Podle Českého sdružení pro technická zařízení eviduje Česká republika až 300 smrtelných případů otravy oxidem uhelnatým ročně, což je jeden z nejhorších výsledků ve střední Evropě.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí