zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Mokřad zadrží v krajině víc vody než umělé nádrže

17.02.2017
Příroda
Voda
Sucho
Mokřad zadrží v krajině víc vody než umělé nádrže
Asi všichni víme, co je mokřad, a umíme si ho představit. Ale je tomu opravdu tak? Nevidíme prostě jen místo, kde je mokro a které nevysychá?

Tak tomu bylo v češtině kdysi. Od 70. let máme díky RNDr. Janu Květovi z Jihočeské univerzity přesnou definici. A také už dnes víme, k čemu jsou nám mokřady dobré a proč se o ně máme starat.

Mokřadem rozumíme přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem, který má své specifické vlastnosti. Voda zde takzvaně odpočívá, téměř neproudí a nachází se zde po celý rok nebo alespoň jeho větší část. Takže je to například močál, jezírko, rašeliniště, podmáčená louka, ale i léta vypuštěný rybník nebo lom, ve kterých zbylo trochu vody. A důležité je, aby se zde nacházely typické rostliny a živočichové. Pokud ano, jde o mokřad, a ne jen o nějakou louži z posledního velkého deště. Typickými příklady mokřadních živočichů jsou rozmanité druhy vážek, čápi, volavky, obojživelníci, čejky a mnoho dalších. Z rostlin se zde nacházejí třeba orchideje a masožravé rostliny. Své místo zde mají i jiné, ne tak vzácné, přesto pro ekosystém důležité rostlinné a živočišné druhy.

Není mokřad jako mokřad

A aby to nebylo jednoduché, i mokřady se dělí na několik druhů. Rašeliniště nebo také blata či slatě jsou trvale zamokřeny. Tvoří se zde velké množství biomasy, ale díky nepříznivým podmínkám pro dekompozitory (rozkladače) se biomasa ukládá na dně a nerozkládá se nebo se rozkládá velmi nedostatečně. A díky nedostatku vzduchu pak vzniká rašelina.

Dalším druhem jsou mangrovové porosty nebo jen mangrovy. V Česku se nevyskytují, protože jejich přirozenou lokalitou jsou delty řek, kde se potkává sladká voda se slanou, či mořská pobřeží kde hladina vody často kulminuje. Typické jsou pro tropické a subtropické oblasti.

Bažina je typem pouze sladkovodního mokřadu. Znakem bažin je pomalý průtok vody, který je často ještě zpomalen výskytem husté vegetace. Je v nich obsaženo více rašelinných částic, ale ne tolik jako v rašeliništích.

Slanisko, jak už název napovídá, se vyznačuje vysokým podílem soli obsažené ve vodě i v půdě. Slaniska se vyskytují jak v blízkosti moří, kde za slanost vody zodpovídá moře, tak ve vnitrozemí, kde zasolení většinou vzniká vlivem minerálních pramenů. Typickou je zde slanomilná flóra.

K čemu nám mokřady jsou

Mokřady pozitivně ovlivňují vodní režim v krajině. Jsou přirozenou zásobárnou vody a jsou specifickým prostředím pro různé druhy rostlin a živočichů. Jde o jeden z největších fondů genetické biodiverzity. Patří mezi největší biotopy s nejvyšší biologickou aktivitou, v tom se řadí hned za deštné pralesy a korálové útesy. Mokřady také zadržují a postupně uvolňují mnohem více vody než například uměle vytvořené nádrže. Například 10 m? mokřadů zadrží až 9 000 litrů vody.

Mokřady sice patří k nejdůležitějším ekosystémům, zároveň však i k nejohroženějším. Zejména kvůli zemědělství a další činnosti člověka se plochy mokřadů stále zmenšují nebo zanikají. Na vině je také plošné odvodňování, stavby vodních nádrží, narovnávaní a zahlubování říčních koryt, urbanizace a těžba rašeliny.

Velké mokřady, které se u nás nacházejí, jsou dnes naštěstí chráněny státem. Mezi ty největší a nejznámější patří krkonošská rašeliniště, mokřady Liběchovky a Pšovky, lednické rybníky, podzemní Punkva, třeboňská rašeliniště atd. Ty jsou zároveň zahrnuty i v Ramsarské úmluvě, která chrání mokřady především jako přirozené biotopy pro vodní ptactvo.

V Česku je však i nespočet mokřadů rozlohou sice menších, ale pro životní prostředí a ekologickou rovnováhu stejně důležitých. Proto jsou mokřady na vhodných místech vykupovány, obnovovány a následně chráněny. V rámci pozemkových úprav vrací mokřady do krajiny i Státní pozemkový úřad. Jako se tak stalo například v Lichkově a na dalších místech.

Offroady a ochrana mokřadů

Může se to někomu zdát zvláštní, ale terénní auta mohou přispět k ochraně mokřadů. U Jihlavy se konají v Pístovských mokřadech brzy zjara a na podzim závody offroadů. Soutěž pořádají jejich fanoušci společně s ochránci přírody. Zjistilo se totiž, že pneumatiky aut se chovají podobně jako stáda zubrů, kteří kdysi chodili k potokům pít a udržovali v jejich okolí mokrou a bahnitou půdu. Ochránci se k tomuto kroku nechali inspirovat třeba zkušenostmi z bývalého tankodromu u Rančířova, kde po řádění tanků našli vzácné listonohy a žábronožky.

Zdroj: zitkrajinou.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí