zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energetická soběstačnost již není jen hudbou budoucnosti: v České republice přibývá malých projektů

09.09.2017
Energie
Energetická soběstačnost již není jen hudbou budoucnosti: v České republice přibývá malých projektů

Nejen Evropa dnes zažívá odklon od konvenčních zdrojů energie jako jsou fosilní paliva či jádro...

Tento vývoj je doprovázen neustálým rozvojem inovací v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Vzniká mnoho nových příležitostí pro malé výrobce energie a evropští občané si pomalu začínají uvědomovat, že velké energetické společnosti nejsou jediné, kdo může energii vyrábět. Energii z obnovitelných zdrojů dnes již mohou vlastnit jak malé firmy, tak i obce, komunity či jednotlivci. Díky tomu se z evropských občanů stávají tzv. energetičtí občané (energy citizens), kteří se z různých důvodů rozhodli investovat do vlastních zdrojů elektřiny. Někteří chtějí snížit svou energetickou náročnost a ušetřit tak za energie, jiní se chtějí stát soběstačnými a odpojit se od sítě. A samozřejmě jsou i tací, kteří to mají jako vedlejší příjem.

Konkrétní případy ukazují, že vlastní zdroje přinášejí majitelům řadu výhod. Je však nutné mít na paměti, že každý projekt je specifický pro danou lokalitu a není možné jej jednoduše zopakovat v jiných podmínkách.

Předtím kotel na uhlí, teď na biomasu

Například v komplexu budov pod správou Vyšší odborné a střední průmyslové školy ve Volyni nahradili svůj starý uhelný zdroj za kotel na biomasu a tepelné čerpadlo. Původní systém byl nákladný a znečišťoval ovzduší v prostředí školy, pracovníci školy se proto rozhodli situaci změnit a vypracovali si projekt vlastními silami. Využili již existující kotelnu a teplárenskou rozvodnou síť v rámci komplexu. Teplo rozvádějí do jednotlivých budov a učeben podle toho, zda je tam zrovna potřeba. Škole tak rapidně klesla spotřeba energií a současně si dokáže udržet stabilně nízké náklady na vytápění. Počáteční investice do rekonstrukce byla financována z evropských fondů a škola teď oproti předchozímu systému ušetří značné peníze, které může vložit do dalšího rozvoje.

Obec v kopcích

Na druhém konci republiky si obec Velká Kraš již v devadesátých letech pořídila větrnou elektrárnu. Charakteristické postavení místních kopců k tomu vybízelo, nedaleko obce se totiž setkává více větrných proudů při překonávání Jeseníků. Obec také obdržela dotaci z evropských fondů, avšak kvůli nestabilním výkupním cenám se dostala do potíží s výnosností. Obtíže se podařilo překonat a dnes již elektrárna přispěje každý rok do rozpočtu obce téměř 1,5 milionem korun. Starostka si pochvaluje, že se jedná o šikovné peníze. Z důvodu nejistoty způsobené nestabilními výkupními cenami by si však podruhé takovou investici ještě rozmyslela.

Hnůj, žumpa a zbytky z restaurací

Naopak obec Kněžice ležící v Polabské nížině se rozhodla investovat raději do bioplynové stanice. Reagovali tak na nevyužitý energetický potenciál místního bioodpadu. Odebírají hnůj ze zemědělského družstva, odpad z lesů a zahrad, žumpu ze septiků a zbytky z restaurací a stravovacích provozů. Vyrobenou elektřinu prodávají do sítě a obec využívá i teplo, které při procesu vzniká. Domy obyvatel jsou napojeny na oddělenou výtopnu na biomasu a Kněžice se díky tomu staly energeticky soběstačné. Celý projekt byl spolufinancován z evropských fondů.

Vodní energie, kterou znali i staří mniši

Na cestě mezi oběma obcemi pak vznikl projekt, který obnovuje vodní elektrárny na místech, které pro výrobu energie využíval již mnišský řád ze 13. století. Pan Kyselica renovuje zchátralá vodní díla na řece Moravská Sázava v obcích Krasíkov a Třebařov. Jeho snem je vybudovat z vodních elektráren rychlonabíjecí stanice pro elektroauta a zpřístupnit tak pro tyto vozy i oblasti vzdálenější od velkých měst. Pan Kyselica sice veškeré renovace elektráren hradí ze svých vlastních zdrojů, ale na nabíjecí stanice by rád zkusil získat dotace z EU.

Elektrárna přispívá na vzdělávání

Vodní elektrárnu nedávno postavila i charitativní organizace Energeia. Finance na projekt získala kombinací darů, evropských fondů a úvěru. Svůj současný zisk z elektrárny využívá na podporu sociálních služeb a vzdělávacích programů. Podporovatelé nepřispívají svými dary na konkrétní programy organizace, ale podílejí se na splácení úvěru elektrárny. Energeia přetavila nárazové dary na stálý, téměř nevyčerpatelný příjem financí a spolu se splácením úvěru lze očekávat, že příjem bude ještě stoupat.

Solární panely na seníku

Nakonec na hranicích národního parku Šumava hospodaří biofarmář, který má za cíl stát se potravinově i energeticky soběstačný, a proto si pořídil fotovoltaické panely. Jejich kapacita je opravdu obdivuhodná také z toho důvodu, že panely umístil na rozlehlou střechu seníku, která je zároveň orientovaná na jih tak, aby seno co nejlépe schnulo. Farmář nyní vymýšlí jak nejlépe uchovávat energii, aby ji mohl spotřebovávat i ve večerních hodinách.

Prostředí, ve kterém žijeme

Popsané projekty lokálních obnovitelných zdrojů energie nelze jednoduše zopakovat v jiných podmínkách. Každý projekt je v podstatě unikátní, jelikož využívá charakteristických vlastností místního prostředí. Při získávání energie nelze tyto faktory ignorovat, ale naopak je potřeba je využít ve prospěch daného projektu. Na druhou stranu možností, jak využívat obnovitelné zdroje, je velká řada a díky inovacím na trhu jich stále přibývá. Pořídit si obnovitelné zdroje tak dnes může opravdu každý. Je pouze potřeba zamyslet se nad tím, jaký zdroj bude nejvýhodnější, jak nejlépe ho zakomponovat do místního prostředí či jaký druh vlastnictví je nejvhodnější.

Největší problém? Byrokracie

Samostatným problémem je financování projektů. Většina zmíněných projektů je závislá na půjčkách nebo dotacích. Zpravidla se jedná o velké prvotní investice, které realizátoři nemohou sami pokrýt. Na rozdíl od velkých energetických společností nejsou vlastníci malých zdrojů schopni nashromáždit nebo si půjčit tak velký peněžní obnos. Evropské fondy jsou proto často jedinou možností jak projekt ufinancovat. Avšak spíše než neschopnost projekt vymyslet nebo realizovat, zastaví obce, komunity nebo jednotlivce složitý proces podávání žádosti. Na to by měli pamatovat politici a úředníci při nastavování pravidel pro čerpání evropských fondů po roce 2020. Například poradenské kanceláře ,,one stop shop" by mohly být užitečným nástrojem, jak pro běžné občany udělat evropské fondy dostupnější.

Dan Heuer, Centrum pro dopravu a energetiku

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
SW CASEC
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Jihlava
MŽP ČR
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí