Koronavirus intenzivně zasahuje oblasti s výrazným znečištěním ovzduší

Koronavirus, nebo též COVID-19, pojmy, které v posledních týdnech plní titulní stránky novin, internetových deníků nebo zaujímají hlavní prostor ve vysílacím čase zpravodajských televizí ve velké části světa. Virus už zasáhl velkou část světa, v některých zemích, resp. oblastech je ale jeho výskyt řádově větší - týká se to hlavně severní Itálie, Číny (provincie Wuhan) nebo Jižní Koreje (město Tegu). Zpravidla se jedná o oblasti, které trpí výrazným znečištěním ovzduší. Nabízí se tedy otázka, jak velká může být souvislost mezi vysokou úrovní znečištění a sníženou kapacitou plic, což pak může s větší pravděpodobností vést k těžšímu průběhu nemoci COVID-19. Je nutné zdůraznit, že v tuto chvíli zatím nejsou znalosti o chování viru COVID-19 dostatečné, abychom mohli jednoznačně potvrdit větší náchylnost lidí žijících ve znečištěných oblastech k horšímu průběhu nebo obecně vypuknutí tohoto onemocnění.

Znečištěné ovzduší má dopady na lidské zdraví
Na druhou stranu, podle lékařských studií existuje souvislost mezi vysokou koncentrací škodlivin ve vzduchu a následnou reakcí ve formě podráždění dýchacích cest, kašle nebo zhoršeného dýchání. V případě dlouhodobé expozice ve znečištěném vzduchu roste pravděpodobnost výskytu rakoviny plic, případně dochází k vývoji astmatu (British Lung Foundation). Tudíž lze očekávat větší riziko vypuknutí virové nákazy u lidí žijících dlouhodobě v oblastech s výrazně znečištěným ovzduším. U nich potom může mít nemoc i těžší průběh.


Mapa znečištění oxidem dusičitým NO2 nad Evropou získaná z dat naměřených družicí Sentinel-5P od dubna 2018 do března 2019 - NO2 v kombinaci se slunečním svitem a vysokými teplotami způsobuje i nebezpečně vysoké koncentrace přízemního ozónu (O3), které poškozují plicní tkáně - jednou z nejhůře postižených oblastí je právě sever Itálie, kde jsou v létě i velmi vysoké teploty a intenzivní sluneční svit, zdroj: ESA


Mapa znečištění oxidem dusičitým NO2 nad Itálií na začátku roku 2019 (první čtvrtletí) - právě sever Itálie je vůbec nejvíce postižen vysokými koncentracemi NO2 z celého regionu Středomoří, zdroj: ESA

Prachové částice v ovzduší viry dále přenáší
Vysoké koncentrace prachových částic (tzv. PM částice) v ovzduší se vedle poškozování lidského zdraví také mohou přímo podílet na rychlejším přenosu nemoci mezi lidmi. Viry se totiž na tyto částice přichytí a dostanou se do větší vzdálenosti od nakaženého (Impact of ambient fine particulate matter (PM2.5) ...). Studie z roku 2010 například ukázala, že během prachových bouří (v Asii) byl pozorován větší počet nových výskytů chřipky (Ambient Influenza and Avian Influenza Virus during...). Zobecnění na nemoc COVID-19 je ovšem v tomto případě problematické, neboť zatím není přesně známo, jak dlouho virus ve vzduchu přežívá a na jaké vzdálenosti se může šířit. Nejnovější poznatky spíše ukazují, že se šíří jen na malé vzdálenosti.


Mapa znečištění (sestavená z dat za rok 2015) v Evropě prachovými částicemi PM10 (zelené oblasti mají nejnižší, oranžové naopak nejvyšší) - jedna z nejvíce znečištěných oblastí je opět na severu Itálie, zdroj: Europa.eu

Rychlost přenosu virů ovlivňuje i počasí
Kromě znečištění ovzduší je také zajímavou otázkou, jak přenos (korona)virů ovlivňují meteorologické podmínky. Jde zejména o výskyt srážek (častější výskyt dnů s deštěm zvyšuje počet nakažených), teplotu (s rostoucí teplotou obecně klesá schopnost přenosu), vlhkost vzduchu (s růstem relativní vlhkosti schopnost šíření virů spíš klesá) a rychlost proudění (snižuje se s rostoucí rychlostí větru) (viz Environmental Factors Affecting the Transmission o...). Důležitým faktorem, který výrazně ovlivňuje životní podmínky virů je také sluneční UV záření. Závislost na meteorologických faktorech je ale poměrně komplexní záležitost, kterou je vhodné nepřeceňovat. Přesto právě vliv UV záření a teploty se používá i pro aplikované předpovědi popisující aktivitu příslušných skupin koronavirů. U současného COVID-19 je ale nutné ještě počkat na výsledky studií popisujících detailně vliv těchto parametrů na jejich chování. Posléze bude nutné příslušný model odladit.

Závěrem podotkněme, že znečištění ovzduší ale samozřejmě není jediným faktorem, který ovlivňuje zdraví našeho dýchacího ústrojí a jeho případnou náchylnost k napadení virovým onemocněním. Jde i o způsob našeho života, kde výrazně negativní roli zaujímá kouření. A zejména v Číně je náruživé kouření poměrně častou záležitostí.

Autor: Michal Žák
Publikováno: 07.03.2020 |
Zdroj: https://www.in-pocasi.cz/