Pátek, 29. března 2024

Jak vítr, sucho a sníh poškozovaly lesy v roce 2019

Jak vítr, sucho a sníh poškozovaly lesy v roce 2019

Vedle kůrovce, který je v současné době dominantním škůdcem v našich lesích, poškozují lesy také vítr, sucho a sníh, tedy klimatické, abiotické vlivy. V roce 2019 dosáhl celkový objem nahodilých těžeb 19,3 mil. m3 dříví. Z toho tvořily abiotické faktory 23 % (4,4 mil. m3), biotické pak 77 % (14,8 mil. m3). V roce 2018 to bylo celkem 14,8 mil. m3. Jedná se tedy o další zhoršení stavu.

Rok 2019 byl vyhodnocen jako druhý nejteplejší ve sledovaném období od roku 1880. Nejteplejší byl rok 2016. Srážkově patřil s 634 mm mezi roky normální, i když z hlediska poměru teplot a srážek a zejména podle odtokových poměrů je hodnocen jako spíše suchý. Vyskytly se dvě významné vichřice, z nichž větší škody na lesních porostech působil březnový ,,Eberhard".

Podíl abiotických činitelů (vítr, sucho, sníh) na celkových nahodilých těžbách zůstává nižší než podíl biotických činitelů (hlavně hmyz) a tato situace trvá od roku 2016, kdy došlo k prudkému nárůstu výskytu podkorního hmyzu, a tím i k násobnému navýšení objemu tzv. kůrovcových těžeb. V období let 2010-2015 se podíl abiotických a biotických činitelů pohyboval v poměru cca 60:40, přičemž dominantním činitelem poškozujícím lesy byl vítr.

V roce 2019 mezi abiotickými příčinami poškození lesa jednoznačně dominoval vítr, který poškodil 2,57 mil. m3 dřevní hmoty (2018: 4,62 mil. m3). Jde tedy o citelný pokles - hodnota roku 2019 představuje přibližně 56 % objemu z předchozího roku. Přestože se jedná o vysoké číslo, situace se v porovnání s předchozími dvěma roky v tomto ohledu zlepšila.

Podíl větru na abiotických nahodilých těžbách tvořil v roce 2019 přibližně tři pětiny, konkrétně 58 %. Dominantní negativní vliv větru byl v uplynulém decenniu překonán pouze v roce 2016, kdy převážilo mezi abiotickými faktory sucho, a to s podílem 55,4 % ze škod způsobených abiotickými činiteli.

Suché a během letních měsíců často také nezvykle horké počasí trvá prakticky nepřetržitě již od roku 2014, přičemž v některých regionech se nepříznivé působení srážkového deficitu opakuje několik let po sobě, což má na stav lesa velmi negativní dopad. Podíl sucha na celkových abiotických škodách v roce 2019 přesáhl 29 %; vyjádřeno objemem poškozené dřevní hmoty jde o 1,29 mil. m3.

Poměr hlavních abiotických faktorů, které v posledních letech nejvíce přispívají k poškození lesních porostů (vítr a sucho), se každoročně mění, a to zejména v závislosti na objemu dříví poškozeného větrem. Objem dříví poškozeného větrem se totiž mění výrazněji, než je tomu v posledních letech u vlivu sucha.

Celkový objem těžeb dříví v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a všechny ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) dosáhl v roce 2019 4,42 mil. m3 (2018: 6,4 mil. m3, 2017: 3,39 mil. m3, 2016: 2,49 mil. m3; 2015: 2,67 mil. m3).

Nejvyššího podílu mezi abiotickými činiteli dosáhlo poškození větrem - 2,57 mil. m3 (2018: 4,62 mil. m3, 2017: 2,06 mil. m3, 2016: 0,95 mil. m3; 2015: 1,79 mil. m3). Jde asi o 45% pokles ve srovnání s rokem 2018, nicméně se stále jedná o vysoké číslo. Podíl větrných škod na celkovém poškození abiotickými faktory tvořil v roce 2019 58 % (v roce 2018 to bylo ca 72 %).

Suchem bylo v roce 2019 poškozeno 1,29 mil. m3 dříví (2018: 1,62 mil. m3, 2017: 1,25 mil. m3, 2016: 1,38 mil. m3; 2015: 465 tis. m3). Objem těžeb dříví poškozeného vlivem sucha narůstá již od roku 2011, přičemž ke skokovému nárůstu došlo mezi roky 2015-2016. Podíl těžby dříví poškozeného po negativním vlivu sucha přesáhl v roce 2019 29 % z celkových abiotických škod (v roce 2018 činil podíl sucha ca 25 % z abiotických příčin). Suchem trpí zejména smrk, borovice nebo dub, ale ani dalším druhům lesních dřevin se nedostatek srážek nevyhýbá a nedojde-li ke zlepšení srážkové bilance, lze očekávat zvýšené škody také například u buku, jasanu nebo dalších dřevin.

Sněhem bylo v roce 2019 poškozeno 507 tis. m3 dříví (2018: 49 tis. m3, 2017: 46 tis. m3, 2016: 64,8 tis. m3; 2015: 53,1 tis. m3). V porovnání s rokem 2018 tedy došlo k více než desetinásobnému nárůstu objemu dříví poškozeného sněhem! Nejvíce postiženými okresy byl Žďár nad Sázavou (necelých 90 tis. m3) a Pelhřimov (ca 68 tis. m3).

Námrazou bylo v roce 2019 poškozeno 14,6 tis. m3 dříví (2018: 14 tis. m3, 2017: 17,5 tis. m3, 2016: 40,4 tis. m3; 2015: 355 tis. m3). Hlášené hodnoty jsou srovnatelné s rokem 2018 a zejména v porovnání s předchozím obdobím se jedná o nízký objem takto poškozeného dříví.

Při hodnocení rozložení objemu nahodilých abiotických těžeb podle krajů dominoval v roce 2019 evidenci Moravskoslezský kraj (necelých 654 tis. m3). Podle celkového objemu nahodilých abiotických těžeb následují kraje Jihomoravský (568 tis. m3), Jihočeský (497 tis. m3), Olomoucký (491 tis. m3) a Vysočina (447 tis. m3). V těchto pěti krajích přesáhl objem nahodilých abiotických těžeb 400 tis. m3, v ostatních krajích nedosáhl nahlášený objem hranici 300 tis. m3. Nepočítáme-li území hlavního města Prahy, nejnižší objem byl za rok 2019 nahlášen z kraje Zlínského (160 tis. m3).

Ze všech čtyř moravských krajů (Moravskoslezský, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský) bylo za rok 2019 nahlášeno téměř 1,9 mil. m3 abiotických těžeb, což představuje podíl ca 42 % z celkových republikových abiotických těžeb (v roce 2018: 2,64 mil. m3 / podíl 41 %). V letech 2016 a 2017 byl podíl moravských krajů nadpoloviční a především nárůst objemu poškozeného dříví v ostatních částech Česka přispěl k poklesu tohoto podílu u moravských krajů.

Rozdělíme-li objemy abiotických těžeb podle příčin, pak v případě větru jsou za rok 2019 nejvyšší hodnoty z Moravskoslezského kraje (503 tis. m3), z Olomouckého kraje (390 tis. m3) a z Jihočeského kraje (371 tis. m3). Jihočeský kraj byl přitom větrnými škodami silně postižen i v předchozích dvou letech. Vysoké objemy dříví poškozeného větrem byly v roce 2019 evidovány také v kraji Karlovarském (198 tis. m3), Plzeňském (181 tis. m3) a Vysočina (172 tis. m3).

Objem dříví vytěženého po působení sucha byl za rok 2019 nejvyšší v kraji Jihomoravském (460 tis. m3), odkud bylo nahlášeno necelých 36 % republikového objemu dříví vytěženého v důsledku poškození dřevin suchem, přičemž 302 tis. m3 bylo nahlášeno z okresu Vyškov a 103 tis. m3 z okresu Znojmo. Jihomoravský kraj byl na prvním místě také v roce 2018 (603 mil. m3), následován krajem Vysočina (347 tis. m3) a Olomouckým krajem (217 tis. m3). Za rok 2019 bylo z kraje Vysočina nahlášeno 92 tis. m3 dříví poškozeného suchem a z Olomouckého kraje 87 tis. m3.

Zdroj dalších informací: Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2020, ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/06/ZOL_Suppl_2020.pdf

Ilustrační foto: Poškození borového porostu mokrým sněhem (Příbramsko, březen 2019, archiv VÚLHM)

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů