Čína vyzývá ke globální zelené revoluci

V době, kdy se celý svět uprostřed pandemie COVID-19 snaží oživit ekonomiku, vyzvala Čína ke globální zelené revoluci a zavázala se dosáhnout uhlíkové neutrality před rokem 2060.

Odkaz na původní zprávu najdete zde

"COVID-19 nám připomíná, že lidstvo by mělo provést zelenou revoluci a začít rychle jednat tak, aby naše budoucnost a život byly zelenější," řekl čínský prezident Si Ťin-pching v úterý ve svém příspěvku do diskuze na 75. valném shromáždění OSN, který zaslal prostřednictvím videa.

Prezident Si Ťin-pching vyzval všechny země k tomu, aby "podnikly rozhodné kroky" k dodržování Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015, ve které se téměř 200 zemí zavázalo snížit emise skleníkových plynů tak, aby se v tomto století podařilo globální oteplení udržet pod 2°C oproti době před průmyslovou revolucí a aby zároveň usilovaly o snížení globálního oteplení pod 1,5 °C.

Prezident Si Ťin-pching řekl, že Čína chce "do roku 2030 zastavit růst emisí CO2 a dosáhnout uhlíkové neutrality před rokem 2060."

Prezident Si Ťin-pching také vyzval k "zelené obnově světové ekonomiky v době po pandemii COVID" a ke zvýšení úsilí všech zemí, které povede k dosažení trvale udržitelného rozvoje.

Slova prezidenta Si Ťin-pchinga vzbudila velký ohlas. "Dnešní prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga o tom, že Čína chce dosáhnout uhlíkové neutrality ještě před rokem 2060, je velkou a důležitou zprávou," řekl Todd Stern, klimatický vyslanec Spojených států amerických, který pracoval v Obamově kabinetu a projednával s Čínou uzavření bilaterální klimatické smlouvy v roce 2014. Todd Stern označil toto oznámení za ,,povzbuzující" krok.

Rovněž Evropská unie tuto výzvu přivítala. ,,Vítám oznámení prezidenta Si Ťin-pchinga o tom, že Čína si stanovila konkrétní datum pro zastavení růstu emisí CO2 a hodlá dosáhnout uhlíkové neutrality před rokem 2060," řekl Frans Timmermans, viceprezident organizace European Green Deal.

Čína se stává zelenější

Jako největší rozvíjející se ekonomika a druhá největší ekonomika na světě se Čína maximálně snaží koordinovat ekonomický růst s ochranou životního prostředí.

Na jedné straně se Čína snaží změnit strukturu svého hospodářství a zajistit si tak trvale udržitelný růst, ovšem současně země zařadila boj se znečišťováním životního prostředí mezi ,,tři nejtěžší bitvy, které musí vybojovat", a to spolu s bojem proti hlavním rizikům a chudobě tak, aby se do roku 2020 v Číně podařilo vybudovat mírně prosperující společnost.

Prezident Si Ťin-pching vždy kladl velký důraz na ochranu životního prostředí a zelený rozvoj.

Před patnácti lety, v době, kdy zastával funkci generálního tajemníka provinčního výboru Komunistické strany Číny (CPC) v provincii Če-ťiang, přišel prezident Si Ťin-pching s konceptem, že "průzračná voda a krásné hory patří mezi aktiva nevyčíslitelné hodnoty", který se později stal hlavní myšlenkou zeleného rozvoje v celé Číně.

Poté, co se stal generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny a prezidentem Čínské lidové republiky, prezident Si Ťin-pching opakovaně zdůrazňoval důležitost ochrany životního prostředí při mnoha příležitostech, včetně jeho inspekčních cest po celé zemi.

Čína, která měla dříve obrovské ekologické problémy, jako jsou smog nebo rozsáhlé znečištění vodních toků, dnes udělala pozoruhodný pokrok v zeleném rozvoji a přispívá tak k celosvětovému řešení tohoto problému.

Čína je tak na nejlepší cestě k tomu, aby do roku 2030 překonala svůj celonárodní cíl v souladu s ustanovením Pařížské smlouvy, a to zejména díky tomu, že se zaměřila na snižování spotřeby energie a odbourání závislosti na fosilních palivech.

Emise CO2 se ve vztahu k jednotce hrubého domácího produktu (HDP) oproti roku 2005 snížily prakticky na polovinu, díky čemuž Čína v předstihu splnila svůj cíl snížit tyto emise o 40 - 45 % v období od 2005 do 2020. Cílem pro rok 2030 je snížit emise CO2 ve vztahu k jednotce hrubého domácího produktu (HDP) o 60 - 65 % oproti výchozímu stavu v roce 2005, přičemž do roku 2030 by měly emise CO2 přestat růst.

V roce 2019 zveřejnila agentura NASA výsledky studie provedené v letech 2000 až 2017. Podle této studie je Čína největším budovatelem nových zelených ploch na světě, když se na celkovém množství nových zelených ploch, které v uvedeném období vznikly na celém světě, podílela více než jednou čtvrtinou.

V roce 2015 prezident Si Ťin-pching uvolnil částku 20 miliard čínských jüanů (tři miliardy dolarů) z fondu China South-South Climate Cooperation Fund, která byla určena na pomoc rozvojovým zemím v boji proti globálnímu oteplování.

V loňském roce Čína spustila Mezinárodní koalici pro zelený rozvoj (International Coalition for Green Development) v rámci Iniciativy nové hedvábné stezky s cílem urychlit naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN v rámci takzvané agendy 2030.

"Vyzýváme všechny země, aby přijaly koordinovaná opatření a využily historické příležitosti, které nabízí vědeckotechnický pokrok a průmyslové transformace a přijaly v době po pandemii COVID taková opatření v oblasti zelené obnovy, která položí základ trvale udržitelného rozvoje," řekl prezident Si Ťin-pching v úterý.