zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nejčistší ovzduší v Evropě mají severská města, česká jsou v podprůměru

23.06.2021
Ovzduší
Urbánní ekologie
Zdraví
Nejčistší ovzduší v Evropě mají severská města, česká jsou v podprůměru

Nejlepší kvalitu ovzduší z evropských měst mají ta skandinávská. Vyplývá to z žebříčku Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), sestaveného na základě průměrných koncentrací jemných prachových částic ve 323 evropských městech v minulých dvou kalendářních letech. Všechna sledovaná česká města se umístila ve druhé polovině žebříčku, například Praha je na 203. příčce těsně za Vídní, s koncentrací 12,4 mikrogramu jemných částic na metr krychlový.

Obecně se dá říci, že nejčistší vzduch dýchají obyvatelé severských měst, ale také některých jihoevropských či západoevropských. Východní část Evropské unie je na tom hůře, na konci žebříčku je mnoho polských měst, ale také severoitalských. U 127 měst hodnotí EEA kvalitu ovzduší jako dobrou, ve 123 městech je průměrná a v 73 městech špatná nebo velmi špatná. Hodnocení EEA se opírá o doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž by dlouhodobé zatížení jemným polétavým prachem nemělo přesahovat deset mikrogramů na metr krychlový.

Žebříček zahrnuje také řadu českých, převážně krajských, měst. Co do čistoty ovzduší jsou také podprůměrná. Nejlépe z hodnocení vyšly Plzeň (162. příčka), Ústí nad Labem (167.) a Kladno (184.) s koncentracemi kolem 11 mikrogramů na metr krychlový. Nejhůře jsou na tom Ostrava (279.), Havířov (193.) a Karviná (296.) s koncentracemi od 17,5 do 19,6 mikrogramu prachových částic na kubický metr. Druhé největší město v České republice Brno je na 242. příčce s průměrnou koncentrací zdraví škodlivých částic 14,3 mikrogramu na metr krychlový.

Premianty jsou švédské město Umea a finské Tampere s koncentracemi 3,7, potažmo 3,8 mikrogramu na metr krychlový. Následují Funchal na portugalském ostrově Madeira a estonské hlavní město Tallinn. Žebříček uzavírají italská Cremona a polský Nowy Sacz. Mezi velkoměsty s více než milionem obyvatel si nejlépe vede švédská metropole Stockholm na celkově devátém místě.

EEA už na konci roku 2020 ve své zprávě uvedla, že kvalita ovzduší se v uplynulých desetiletích citelně zlepšila mimo jiné díky snížením emisí z dopravy a výroby energií. Vedlo to k tomu, že ve srovnání s rokem 2009 zemřelo v roce 2018 předčasně v důsledku znečištění polétavým prachem o téměř 60.000 lidí méně.

Přesto trpí téměř všichni Evropané znečištěním ovzduší jemným prachem, oxidem dusičitým nebo přízemním ozonem. Více než 400.000 lidí ve 41 evropských zemích podle odhadů EEA v roce 2018 zemřelo předčasně na následky znečištění těmito škodlivinami.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí