Každý rok upozorňuje Světový den zdraví na konkrétní zdravotní téma, které znepokojuje lidi na celém světě. Datum 7. dubna bylo vybráno jak výročí založení WHO v roce 1948.
7. dubna - Světový den zdraví
Právo milionů na zdraví je po celém světě stále více ohroženo.
Choroby a katastrofy se objevují jako příčiny smrti a invalidity.
Konflikty ničí životy, způsobují smrt, bolest, hlad a psychické strádání.
Spalování fosilních paliv současně pohání klimatickou krizi a bere nám právo dýchat čistý vzduch, přičemž znečištění vnitřního i venkovního ovzduší si každých 5 sekund vyžádá život.
Rada WHO pro ekonomiku zdraví pro všechny zjistila, že nejméně 140 zemí uznává zdraví jako lidské právo ve své ústavě. Země však nepřijímají a neuvádějí do praxe zákony, které by zajistily, že jejich obyvatelstvo bude mít nárok na přístup ke zdravotnickým službám. To potvrzuje skutečnost, že nejméně 4,5 miliardy lidí - více než polovina světové populace - nebylo v roce 2021 plně pokryto základními zdravotnickými službami.
Pro řešení těchto typů výzev je tématem Světového dne zdraví 2024 ,,Moje zdraví, moje právo".
Letošní téma bylo zvoleno tak, aby prosazovalo právo každého a kdekoli na přístup ke kvalitním zdravotnickým službám, vzdělání a informacím, stejně jako k bezpečné pitné vodě, čistému vzduchu, dobré výživě, kvalitnímu bydlení, důstojným pracovním a ekologickým podmínkám a svobodě. Bez diskriminace.
Připojte se k WHO na cestě k dosažení zdraví pro všechny - #HealthForAll
WHO odhaduje, že více než 13 milionů úmrtí na celém světě je každoročně způsobeno ekologickými příčinami, kterým lze předejít. To zahrnuje klimatickou krizi, která je největší zdravotní hrozbou, které lidstvo čelí. Klimatická krize je také zdravotní krizí.
Naše politická, sociální a obchodní rozhodnutí pohánějí klimatickou a zdravotní krizi. Více než 90 % lidí dýchá nezdravý vzduch, který vzniká spalováním fosilních paliv. Svět je svědkem toho, že komáři šíří nemoci dále a rychleji než kdykoli předtím. Extrémní povětrnostní jevy, degradace půdy a nedostatek vody vytlačují lidi a ovlivňují jejich zdraví. Znečištění a plasty se nacházejí na dně našich nejhlubších oceánů, nejvyšších hor, a dostaly se do našeho potravního řetězce. Systémy, které produkují vysoce zpracované, nezdravé potraviny a nápoje, pohánějí vlnu obezity, zvyšují výskyt rakoviny a srdečních onemocnění a zároveň generují třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů.
I když nám pandemie COVID-19 ukázala léčivou sílu vědy, upozornila také na nerovnosti v našem světě. Pandemie odhalila slabiny ve všech oblastech společnosti a zdůraznila naléhavost vytváření udržitelných společností pro blahobyt, které se zavázaly k dosažení spravedlivého zdraví nyní i pro budoucí generace, aniž by došlo k porušení ekologických limitů. Současná podoba ekonomiky vede k nespravedlivému rozdělení příjmů, bohatství a moci, přičemž příliš mnoho lidí stále žije v chudobě a nestabilitě. Ekonomika blahobytu má za své cíle blahobyt člověka, spravedlnost a ekologickou udržitelnost. Tyto cíle se promítají do dlouhodobých investic, rozpočtů pro blahobyt, sociální ochrany a právních a fiskálních strategií. Prolomení těchto cyklů ničení planety a lidského zdraví vyžaduje legislativní opatření, podnikové reformy a podporu a motivaci jednotlivců, aby činili zdravá rozhodnutí.
Zdroj: OSN
Sdílet článek na sociálních sítích
