Novelu o ochraně zemědělského půdního fondu projedná vláda

Nejkvalitnější zemědělskou půdu by nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou se má ve středu zabývat vláda. Novela by měla přispět i k zavedením takzvané agrovoltaiky, její konkrétní podobu by měl upravovat prováděcí právní předpis, který vytvoří ministerstvo životního prostředí (MŽP) společně s ministerstvem zemědělství.

Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.

Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu.

Se zákazem výstavby velkých obchodních a logistických center nesouhlasí například ministerstvo pro místní rozvoj, podle kterého zákon nezohledňuje lokální specifika a omezoval by tak rozvoj obcí. Podle MŽP novela neomezuje stavbu menších prodejen či lokálních skladů. Vyplývá to z vypořádání připomínek k novele.

Agrovoltaika funguje jako fotovoltaika, pod kterou se běžně hospodaří. Konstrukce se solárními panely, pod kterými se nadále využívá zemědělská půda, by se mohly instalovat na stálých kulturách, tedy třeba nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Tam jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou zapotřebí intenzivní zemědělské práce. V současné době se agrovoltaiky instalují například v Itálii a Německu.

Novela by zároveň nově definovala krajinné prvky, například skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřad, jako součást zemědělské půdy, na které se nachází. Tím by se podle ministerstva chránila biodiverzita krajiny.