Analýza: Ideální ochranou bučin v Krušných horách je národní přírodní rezervace

Preferovanou variantou ochrany bučin v Krušných horách je rozsáhlá národní přírodní rezervace (NPR) o rozloze přes 1000 hektarů. Vyplývá to z analýzy Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Rezervace by podle ní měla vzniknout v jádrovém území evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Vhodnou návaznou ochranou je vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) a zařazení bučin v lokalitě do I. nebo II. zóny, uvedli autoři v analýze, kterou má ČTK k dispozici.

Proti kácení starých lesů mimo jiné v Krušných horách se v poslední době vyslovovali ekologičtí aktivisté z hnutí Greenpeace. Podle zákona nelze lesy v národních přírodních rezervacích zařadit do kategorie hospodářských lesů.

"Jádrová území NPR by byla vytipována v nejkvalitnějších a souvislých porostech v oblasti mezi obcemi Červený Hrádek a Hrob. Ostatní území na stráních Krušných hor s mladšími bukovými porosty by byla vyhlášena ochranným pásmem této NPR," stojí v analýze agentury ochrany přírody.

Podle zákona o ochraně přírody je národní přírodní rezervace jedna z kategorií zvláště chráněných území. Nesmí se v nich například povolovat stavby, vstupovat a vjíždět mimo vyznačené cesty, provozovat horolezectví nebo zavádět intenzivní chovy zvěře. Zákon také zakazuje hospodaření na pozemcích s využitím intenzivní technologie. Zejména jde o činnosti, které mohou vést ke změnám v biologické rozmanitosti nebo ovlivnit funkci ekosystémů.

Zástupci ministerstva životního prostředí na zastupitelstvu Ústeckého kraje letos v dubnu představili koncept možné Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Uvedli, že do první zóny oblasti by mohly patřit rašeliniště a bučiny. K záměru vytvoření CHKO se přede dvěma lety přihlásil Karlovarský kraj, Ústecký o něco později. Na podporu vyšší ochrany Krušných hor vznikla online petice, podepsalo ji okolo 5800 lidí.

Bučiny se podle agentury ochrany přírody nachází v oblasti na ploše 9582 hektarů. Většinu území pokrývá evropsky významná lokalita. Je zde také několik maloplošných zvláště chráněných území a území chráněných smluvně. Podle agentury je základní ochrana, kterou porostům poskytuje evropsky významná lokalita, nevhodná v oblastech, kde s ochranou není slučitelné běžné hospodaření.

Agentura upozornila, že nevýhoda navrhovaného vyhlášení přírodní rezervace a následné CHKO, je příliš dlouhá doba mezi zahájením procesu a realizací ochrany. Nejrychleji proveditelnou změnou v ochraně oblasti je podle její analýzy vyhlášení několika menších maloplošných zvláště chráněných území, což je v kompetenci Ústeckého kraje, a dále rozšíření NPR Jezerka o navazující porosty, případně sjednání smluvní ochrany. "Tato varianta není koncepční a z hlediska ochrany území optimální, jen upřednostňuje rychlost zajištění ochrany," uvedla agentura.

Aktivisté již dříve sledovali vytěžené dřevo pomocí GPS a zjistili, že bukové dřevo ze starých lesů skončilo jako palivové dřevo nebo v papírnách. Kromě dřeva z Krušných hor šlo také o kácení ve Ždánickém lese v Jihomoravském kraji. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) minulý týden uvedla, že firma Royal Pine, která na začátku letošního roku kácela v bukových lesích nad Mariánským Údolím v Krušných horách, porušila zákon, protože neměla povolení úřadů. Inspekce přitom nezaznamenala negativní zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Česká inspekce životního prostředí minulý týden uvedla, že zahájí přestupkové řízení, ve kterém hrozí až dvoumilionová pokuta.

Organizace Greenpeace společně s obcí Horní Jiřetín také podali na firmu Royal Pine trestní oznámení. Greenpeace kvůli kácení v Krušných horách podala podnět a trestní oznámení i na státní podnik Lesy ČR.