Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC), díl 3. - úvod, pojmy

Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) - je nový normativní nástroj průmyslové ochrany životního prostředí - má za cíl dosažení vyššího stupně ochrany životního prostředí jako celku - týká se zatím pouze činností s významným dopadem na životní prostředí, ke kterým bude vydáváno tzv. integrované povolení, jež nahradí stávající složková povolení činnosti, a s nimi spojená rizika pro jednotlivé složky životního prostředí, - posuzuje jako jeden systém a vychází mj. i z analýzy samotného technologického procesu, provedené z hlediska efektivnosti využívání zdrojů - prioritně jsou zvažována opatření prevence vzniku znečištění, integrovaná do výrobních technologií - při stanovení emisních limitů vychází kromě místních podmínek také z tzv. nejlepších dostupných technik neboli nejlepší praxe, která je již obecně dostupná; průmysl tak vlastně sám vytváří nový standard vývojem a šířením nových technologií a postupů - na jedné straně klade nároky na inovaci technologií, ale zároveň zohledňuje konkurenceschopnost podniků: ve rovnání se stávajícím složkovým přístupem omezuje investice do koncovýchtechnologií a optimalizuje navržená opatření - klade vyšší nároky nejen na předkladatele žádosti o povolení, ale i na vydavatele povolení, a to především tím, že vyžaduje znalost technologických procesů a týmovou práci - je postavena na novém kooperativním přístupu a vyžaduje spolupráci průmyslu a veřejného sektoru na hledání řešení, která jsou nejvýhodnější jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska konkurenceschopnosti průmyslu. Pro nové zdroje v ČR bude platit pravděpodobně od roku 2003 a pro stávající od roku 2010-12. Je důležité, aby se jak podniky, tak vydavatelé povolení, začali řídit touto směrnicí co nejdříve, pro ože nové technologie, které splňují požadavky platných složkových zákonů, nemusí splňovat kritéria integrovaného přístupu a nejlepších dostupných technik. Délka inovačního cyklu technologií je dnes v průměru asi 15 let, některé nové investice by tak již nemusely být plně amortizovány. Slovníček pojmů BAT Nejlepší dostupná technika (Best Available Technique) -nejefektivnějšího a nejpokročilejšího stadium vývoje činností a jejich provozních metod, které mají vyloučit, nebo pokud to není možné, celkově snížit emise a účinky na životní prostředí jako celek. (Pod pojmem ?technika? se rozumí jak používaná technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno a vyřazováno z činnosti, ?dostupnou? se rozumí technika, která byla vyvinuta v měřítku, které umožňuje realizaci v příslušném průmyslovém oboru za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přednosti, ať již tato technika je nebo není v dotyčném členském státě používána či vyráběna, pokud je provozovateli vhodně přístupná, a pod pojmem ?nejlepší? se rozumí nejefektivnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku). Def. IPPC. BATNEEC (Best Available Technology Not Entailing Excessive Costs - nejlepší dostupná technologie nepřekračující nadměrné náklady) - jeden z historických předchůdců BAT. V některých národních legislativách odpovídá termínu BAT. Benchmarking V oblasti průmyslové ochrany životního prostředí znamená porovnávání parametrů technologií a postupů pomocí předem stanovených indikátorů (např. měrná emise do životního prostředí anebo energetická spotřeba na jednotku výroby). V širším významu je benchmarking používán například pro porovnání ekonomického profilu podniků podle ekonomických indikátorů (uváděných např. ve výroční zprávě). BREFs Referenční dokumenty BAT(BAT Reference Documents - BREFs) jsou výsledkem formální výměny informací o BAT a odvozených emisních limitech. BREF vytváří Evropská kancelář IPPC a vydává je Evropská komise. BREF´s jsou připravovány postupně pro výrobní odvětví respektive procesy užívané v několika odvětvích (tzv. horizontální BREFs) vyjmenované v příloze I. Směrnice IPPC. Čistší produkce (Cleaner Production) Je to stálá aplikace integrální prevenční strategie ochrany životního prostředí na procesy, výrobky a služby s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika pro člověka i pro životní prostředí. U výrobních procesů zahrnuje čistší produkce efektivnější využívání surovin a energií, vyloučení toxických a nebezpečných materiálů a prevenci vzniku odpadu a znečištění u zdroje. U produktů (výrobků a služeb) se strategie čistší produkce zaměřuje na snížení dopadů na životní prostředí a to v rámci jejich celého životního cyklu, od vývoje až po jejich využití. (def. UNEP). (Pozn.: Čistší produkce nezahrnuje zhodnocení odpadu mimo místo jeho vzniku protože tímto způsobem již nedochází k efektivnějšímu využití zdrojů přímo ve výrobě). Ačkoliv je čistší produkce definována jako strategie, která aplikuje prevenční přístup na procesy, výrobky a služby, bývá tento termín často nesprávně chápán jako konkrétní nástroj pro omezení dopadů činnosti podniků na životní prostředí. Pro tento věcný obsah se používá termín hodnocení možností čistší produkce. Ekodesign výrobku Strategie, která je zaměřena na výrobek. Znamená zahrnutí hledisek ochrany životního prostředí do vývoje výrobku tak, aby se co nejvíce snížily negativní vlivy výrobku na životní prostředí po celý jeho životní cyklus. Ekoefektivnost Tento pojem se používá pro označení současného dosažení dvojího efektu - zvýšení účinnosti jak po stránce ekonomické, tak environmentální. Ekoefektivnost je jedním z výsledků čistší produkce. Ekolabeling Ekolabeling je státem či jinou institucí garantovaný certifikační systém na udělování značky výrobkům, které vykazují menší dopad na životní prostředí než jiné výrobky srovnatelné kategorie. Emise Přímé nebo nepřímé uvolňování látek, vibrací, tepla nebo hluku z bodových nebo difúzních zdrojů v zařízení do ovzduší, vody či půdy (def. IPPC). Emisní limity Množství látky, vyjádřené pomocí určitých specifických parametrů, koncentrace nebo hladina určité emise, která během jednoho či několika časových období nemá být překročena; emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek; mohou být vyjádřeny i pomocí specifických parametrů výrobního procesu Environmentální Vztahující se k životnímu prostředí. Hodnocení životního cyklu (LCA - Life Cycle Assessment) Metoda pro hodnocení dopadů produktů na životní prostředí z hlediska celého jejich životního cyklu (od získávání surovin pro jejich výrobu až po konečné zneškodnění výrobku po jeho využití). IPP Integrovaná výrobková politika(Integrated Product Policy) je nová směrnice Evropské komise připravovaná pro výrobkově orientovanou politiku ochrany životního prostředí. IPP navazuje na IPPC a její přijetí lze očekávat kolem roku 2006. IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění podle směrnice 61/96 EC (IPPC) znamená nový přístup k ochraně životního prostředí, jehož cílem je co nejvyšší stupeň ochrany životního prostředí jako celku. IPPC se nezaměřuje na jednotlivé složky životního prostředí ale dívá se na zdroj znečištění jako na jeden celek, ve kterém lze vysledovat původ znečištění v nevyužitých vstupech procesů. Přednostně je nutno využít možnosti prevence vzniku znečištění u zdroje a teprve tam, kde to není efektivní, použít nápravná opatření. Koncové technologie Technologie, které nejsou nutnou součástí výrobní technologie, jsou zařazeny na to místo výrobního procesu, na kterém jsou znečišťující látky vypouštěny do životního prostředí a jsou využívány pro snížení znečištění životního prostředí na úroveň požadovanou zákonem (např. odlučovače, ČOV). Strategie koncových technologií se vyvíjí od 70. let a je i v současné době převažující strategií. Řešení ochrany životního prostředí pomocí koncových technologií je nákladné a často pouze přenáší znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé. Minimalizace odpadu (Waste Minimization) zahrnuje i recyklaci odpadu mimo místo jeho vzniku. V USA, odkud tento pojem pochází, je spojen především s minimalizací nebezpečného odpadu. Termín minimalizace odpadu se někdy používá nepřesně jako synonymum pro aplikaci čistší produkce u výrobních technologií. Odpovědný orgán Úřední orgán či úřední orgány nebo instituce, které jsou podle zákonných ustanovení členských států odpovědné za plnění závazků vyplývajících ze směrnice IPPC (def. IPPC). Omezení zdroje znečištění (Source Reduction) je nejužším termínem používaným pro prevenci odpadu a znečištění, který zahrnuje pouze tyto prevenční techniky: změny technologie, úpravy výrobku, změny používaných surovin, změny v organizaci výroby a v provádění operací. Omezení zdroje nezahrnuje recyklaci odpadu, a tedy ani zhodnocení odpadu v podniku, kde vznikl. Prevence znečištění (Pollution Prevention, P2) je termín používaný pro čistší produkci v USA. Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) definuje prevenci odpadu jako \"použití takových materiálů, procesů nebo postupů, které omezují nebo zabraňují vzniku odpadu a znečištění u zdroje vzniku. To zahrnuje postupy, které omezují používání nebezpečných látek, energií, vody nebo jiných zdrojů, a postupy, které chrání přírodní zdroje jejich uchováním nebo efektivnějším využíváním\". Systém environmentálního managementu (EMS - Environmental Management System) Normované systémy řízení, které integrují ochranu životního prostředí do systému řízení podniku Tyto systémy lze zavádět např. podle nařízení EHS č. 1836/93 EMAS nebo ČSN EN ISO 14001, ČSN ISO 14004. Definice systému environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14 001: ?Systém environmentálního managementu je ta součást celkového systému managementu, která zahrnuje organizační strukturu, plánovací činnost, odpovědnosti, praktiky a postupy, procesy a zdroje k vyvíjení, zavádění, dosahování, přezkoumávání a udržování environmentální politiky.? Udržitelný rozvoj Rozvoj, který dokáže naplnit potřeby současné generace aniž by ohrozil splnění potřeb generací následujících, nebo byl na úkor jiných národů. Je sladěním ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů rozvoje. Zefektivňování výrobních procesů. Jedná se o optimalizace výrobních procesů takovým způsobem, aby docházelo k maximálnímu využití vstupních surovin, materiálů a energií a k minimálnímu vzniku odpadních látek. Dochází tak k maximálnímu zhodnocení vstupních látek ve výrobku, a tím i finančním úsporám. Na tento přístup je kladen důraz od konce 80. Let. Zařízení stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I, a jakékoliv další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s činnostmi probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění (def. IPPC). Znečištění Lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla nebo hluku do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví nebo nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, které může vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit pohodu nebo omezit či zabránit jinému legitimnímu způsobu využití životního prostředí (def. IPPC). Z Příručky ke směrnici Rady 96/61/EC (IPPC), MŽP ČR, 1999. Převzato ze serveru ČEÚ - www.ceu.cz