Zemanův kabinet částky na čistou energii škrtal

\"Osvědčeným nástrojem\" ke zvyšování energetické efektivnosti a výroby energie z čistých zdrojů - solárních kolektorů, větrných elektráren či spalování biomasy - je státní program. Tvrdí se to alespoň v hodnocení jeho úspěšnosti, které má vláda projednat. Program účinný byl. Mohlo to být ovšem lepší. ČSSD totiž příspěvky, které dostává ze státního rozpočtu, oproti plánu postupně seškrtala až na sedminu. Ve skutečnosti tak vládní kasa dnes investuje do čisté energie a lepší energetické efektivnosti ekonomiky méně než v době, kdy žádný oficiální program neexistoval. Škrty se pochopitelně promítly do výsledků. Když se vláda chlubí, že loni ušetřila 0,24 PJ (petajoulů, předpona peta odpovídá číslu deset na patnáctou), tak je dobré nezapomenout, že původně to mělo za období 1999 až 2002 dělat 74,2 PJ a v roce 2003 už 41,3 PJ za rok. Řádový rozdíl plyne hlavně z toho, že byla omezena podpora zateplování. Přitom české hospodářství spotřebuje podle údajů OECD na jednotku HDP v přepočtu na paritu kupní síly bezmála dvojnásobně více energie než průměr zemí EU. Zatímco EU chce dosáhnout do roku 2010 asi dvanáctiprocentního podílu čistých zdrojů na spotřebě energie, Grégrova politika počítá se třemi až čtyřmi procenty. Ekologická modernizace průmyslu a reforma energetické politiky bude patřit mezi klíčové úkoly nové vlády. Musí snížit energetickou náročnost, aby české firmy byly konkurenceschopnější i méně poškozovaly zdraví exhalacemi. Musí podpořit i obnovitelnou energii. Také zde bude zisk dvojí. Investice do čistých zdrojů vytvářejí několikanásobně více pracovních míst a lépe přispívají k rozvoji regionů než orientace na uhelné a jaderné elektrárny. Pokud chce Vladimír Špidla pro svůj kabinet návod, jak zabít několik - ekonomických, sociálních i ekologických - much jednou ranou, má zde příležitost. Autor působí v Hnutí DUHA Zdroj: Hospodářské noviny