Svoz odpadu přijde na miliony
Tábor - Na miliony korun spočítaly městské a obecní úřady peníze, které budou
muset vydat ze svých pokladen za odvoz povodňového odpadu na skládky. Některá
města, na jejichž území skládky stojí, uvažují o prominutí poplatků v této
situaci. Ministerští úředníci dokonce připravují nařízení o osvobození částek za
odpad spojený s povodněmi. Například na Táborsku se v těchto dnech stále kupí
obrovské hromady vyhozeného nábytku, stavební suti a dalšího odpadu. V obecních
rozpočtech, které vznikaly na konci minulého roku, ale nikdo s tak obrovskými
částkami za svoz odpadu nepočítal. Podle radnic by bylo pomocí, kdyby nemusely
platit poplatek za uložení odpadu těm obcím, na jejichž území se skládky
nacházejí. Sazba činí 200 korun za tunu odpadu. \"Požádali jsme ministerstvo
životního prostředí, abychom poplatek neplatili. Ale zřejmě je to legislativní
otázka, protože poplatek je dán zákonem,\" uvedl starosta Tábora František
Dědič, který odhadl, že mimořádný svoz přijde městskou pokladnu na statisíce
korun. Prominutí poplatku by uvítali také v Soběslavi, kde už svoz stál dva
miliony korun. \"Tisíc tun odpadu jsme už zlikvidovali. Konečný účet může být i
dvojnásobný, protože odpad ještě přibude například z otlučených omítek
zaplavených domů,\" míní soběslavský starosta Jindřich Bláha. Jen za tisíc tun
by Soběslav na poplatku ušetřila 200 tisíc korun. V okrese Tábor se svozem
odpadu zabývá táborská firma Rumpold. Její ředitel Vladimír Koštoval sdělil, že
běžně firma ukládá tři tisíce tun měsíčně. Po povodních objem stoupl na dva
tisíce tun týdně. \"Poplatek 200 korun náleží obci Želeč, kde celookresní
skládka leží,\" podotkl Koštoval. Želečská starostka Dagmar Čaňková uvedla, že
rada ani zastupitelé zatím nejednali o tom, aby se obec zákonného poplatku
zřekla. Firma Rumpold ho zatím vybere a později se podle starostky uvidí.
Například městská rada v Lišově, kde je skládka pro okres České Budějovice, ale
už zastupitelstvu doporučila ke schválení, že město nebude poplatek za povodňový
odpad inkasovat. \"Chápeme to jako výjimečnou situaci, kdy chceme okolním
zatopeným městům pomoci,\" uvedl lišovský starosta Václav Chmel. Na otázku, zda
město smí zákonný poplatek odpustit, starosta Chmel odpověděl, že tak dalece
radní své rozhodnutí nezkoumali. Podle tiskové mluvčí ministerstva životního
prostředí Kateřiny Šůlové vyjde brzy nařízení, které odpad spojený s povodněmi
od tohoto poplatku osvobodí. \"Stále platí nouzový stav, během něhož by se
neměly poplatky vyplývající z odpadového zákona vybírat. Vydáme k tomu tiskovou
zprávu, kde stanovisko sdělíme oficiálně,\" uvedla mluvčí. LUBOŠ DVOŘÁK Zdroj:
Mladá fronta Dnes
Tábor - Na miliony korun spočítaly městské a obecní úřady peníze, které budou muset vydat ze svých pokladen za odvoz povodňového odpadu na skládky. Některá města, na jejichž území skládky stojí, uvažují o prominutí poplatků v této situaci. Ministerští úředníci dokonce připravují nařízení o osvobození částek za odpad spojený s povodněmi. Například na Táborsku se v těchto dnech stále kupí obrovské hromady vyhozeného nábytku, stavební suti a dalšího odpadu. V obecních rozpočtech, které vznikaly na konci minulého roku, ale nikdo s tak obrovskými částkami za svoz odpadu nepočítal. Podle radnic by bylo pomocí, kdyby nemusely platit poplatek za uložení odpadu těm obcím, na jejichž území se skládky nacházejí. Sazba činí 200 korun za tunu odpadu. \"Požádali jsme ministerstvo životního prostředí, abychom poplatek neplatili. Ale zřejmě je to legislativní otázka, protože poplatek je dán zákonem,\" uvedl starosta Tábora František Dědič, který odhadl, že mimořádný svoz přijde městskou pokladnu na statisíce korun. Prominutí poplatku by uvítali také v Soběslavi, kde už svoz stál dva miliony korun. \"Tisíc tun odpadu jsme už zlikvidovali. Konečný účet může být i dvojnásobný, protože odpad ještě přibude například z otlučených omítek zaplavených domů,\" míní soběslavský starosta Jindřich Bláha. Jen za tisíc tun by Soběslav na poplatku ušetřila 200 tisíc korun. V okrese Tábor se svozem odpadu zabývá táborská firma Rumpold. Její ředitel Vladimír Koštoval sdělil, že běžně firma ukládá tři tisíce tun měsíčně. Po povodních objem stoupl na dva tisíce tun týdně. \"Poplatek 200 korun náleží obci Želeč, kde celookresní skládka leží,\" podotkl Koštoval. Želečská starostka Dagmar Čaňková uvedla, že rada ani zastupitelé zatím nejednali o tom, aby se obec zákonného poplatku zřekla. Firma Rumpold ho zatím vybere a později se podle starostky uvidí. Například městská rada v Lišově, kde je skládka pro okres České Budějovice, ale už zastupitelstvu doporučila ke schválení, že město nebude poplatek za povodňový odpad inkasovat. \"Chápeme to jako výjimečnou situaci, kdy chceme okolním zatopeným městům pomoci,\" uvedl lišovský starosta Václav Chmel. Na otázku, zda město smí zákonný poplatek odpustit, starosta Chmel odpověděl, že tak dalece radní své rozhodnutí nezkoumali. Podle tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí Kateřiny Šůlové vyjde brzy nařízení, které odpad spojený s povodněmi od tohoto poplatku osvobodí. \"Stále platí nouzový stav, během něhož by se neměly poplatky vyplývající z odpadového zákona vybírat. Vydáme k tomu tiskovou zprávu, kde stanovisko sdělíme oficiálně,\" uvedla mluvčí.
LUBOŠ DVOŘÁK
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích