Podle statistik není situace kraje tak špatná, jak se zdá
Ostrava Spouta lidí, kteří žijí v Moravskoslezském kraji, považuje svůj region
za zapomenutý, upadající, zajímavý nanejvýš vysokou nezaměstnaností, sociálními
problémy a klesající životní úrovní. Jde ale o zkreslený pohled. Ze srovnání
nejdůležitějších ekonomických ukazatelů jednotlivých krajů v zemi vyplývá, že ne
vše v kraji se vyvíjí špatně. Naopak: v regionu se třeba staví hodně bytů,
investuje se tu do ochrany životního prostředí, lidé berou slušné mzdy. Na
druhou stranu statistiky mluví o vysoké nezaměstnanosti, nevhodné struktuře
podniků či klesajících tržbách v oborech, jež tu živí nejvíc lidí.
\"Moravskoslezský kraj je plný kontrastů. Ale také slibných příležitostí,\"
hodnotí pozici regionu zástupce hejtmana Josef Jalůvka. Nejhůř pro kraj dopadají
statistiky o nezaměstnanosti. Na severní Moravě a ve Slezsku je podle posledních
údajů ze začátku října už přes 98 tisíc nezaměstnaných, což představuje
nelichotivý rekord mezi všemi v kraji v zemi. Nejhorší situace je trvale v
okrese Karviná, nejméně lidí bez práce je na Opavsku. Roste hlavně počet
nezaměstnaných ze sociálních skupin, pro něž se vůbec nejhůř hledá na pracovním
trhu uplatnění: tedy žen (jejich počet za první pololetí roku stoupl o 2,3
procenta) a lidí se změněnou pracovní schopností (růst o 6,1 procenta). Stoupl i
počet nezaměstnaných z řad čerstvých absolventů škol - těch je v evidenci úřadů
práce víc než čtvrtina z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Téměř dvěma
stovkám podniků s více než stovkou zaměstnanců, které v kraji působí, se podle
statistik letos nedaří: jejich celkové tržby z prodeje výrobků a služeb klesají
(meziročně o víc než pět procent). Nejrychleji padají tržby v textilním
průmyslu. Firmy také stále snižují své zaměstnanecké stavy: za prvních šest
měsíců roku propustily dohromady přes 4,3 tisíce lidí. Nejvíc hubly podniky,
zabývající se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody. V těsném závěsu za
nimi propouštěly ocelářské a kovozpracující firmy a také těžební společnosti.
Nová místa vznikala u velkých firem jen v jediném odvětví: v průmyslu skla,
keramiky a stavebních hmot. Souvisí to zřejmě s tím, že stavebnictví v kraji
vykazuje naopak slušný růst. O víc než pětinu stoupl objem stavebních prací
podle dodavatelských smluv. Po několika letech se zastavil pokles zaměstnanosti,
roste produktivita práce i mzdy. Stavbařům se ovšem v kraji nedaří všude stejně.
\"Z jednotlivých okresů kraje došlo ke zlepšení ve všech okresech, jen s
výjimkou okresu Ostrava. Tam je vývoj opačný,\" podotýkají odborníci z Českého
statistického ústavu ve své pololetní zprávě o kondici Moravskoslezského kraje.
Co může lidi na severní Moravě a ve Slezsku těšit, je výstavba bytů. Ty se tu
stávají mnohem dostupnější než kdekoliv jinde v zemi. V kraji bylo v prvním
pololetí rozestavěno 486 nových domků, 116 bytů v bytových domech a 89 bytů v
penzionech pro důchodce či v domech s pečovatelskou službou. To řadí region v
žebříčcích krajů na přední místa, stejně jako počty dokončovaných bytů. \"Bytová
výstavba je nejaktivnější v okrese Frýdek-Místek, vázne v okrese Ostrava,\"
uvádějí statistici. Kraj má i jiná prvenství, o nichž se moc neví: třeba
největší plochu území, jež podléhá ochraně památek či přírody. Na druhou stranu
se může \"pochlubit\" i největším počtem ekologických zátěží. \"Právě pro
všechny ty kontrasty si myslím, že je kraj do budoucna hodně nadějný a jeho
situace se bude zlepšovat,\" míní vicehejtman Jalůvka, podle něhož je jen třeba,
aby se uvolnily možnosti pro iniciativu, aktivitu a nápady místních obyvatel.
Jenomže lidé - a často i t i, kteří se tu narodili, takovým výzvám nevěří.
\"Severní Morava je periferie. Kdo chce najít uplatnění, slušně vydělávat a
nepatlat se v místních problémech, ten musí pryč,\" říká jedenadvacetiletá Jana
Dluhoschová, která letos dostuduje v hlavním městě ekonomickou fakultu a věří,
že se do rodné Ostravy už nebude muset vracet. ZUZANA KUBÁTOVÁ Zdroj: Mladá
fronta Dnes
Ostrava Spouta lidí, kteří žijí v Moravskoslezském kraji, považuje svůj region za zapomenutý, upadající, zajímavý nanejvýš vysokou nezaměstnaností, sociálními problémy a klesající životní úrovní. Jde ale o zkreslený pohled. Ze srovnání nejdůležitějších ekonomických ukazatelů jednotlivých krajů v zemi vyplývá, že ne vše v kraji se vyvíjí špatně. Naopak: v regionu se třeba staví hodně bytů, investuje se tu do ochrany životního prostředí, lidé berou slušné mzdy. Na druhou stranu statistiky mluví o vysoké nezaměstnanosti, nevhodné struktuře podniků či klesajících tržbách v oborech, jež tu živí nejvíc lidí. \"Moravskoslezský kraj je plný kontrastů. Ale také slibných příležitostí,\" hodnotí pozici regionu zástupce hejtmana Josef Jalůvka. Nejhůř pro kraj dopadají statistiky o nezaměstnanosti. Na severní Moravě a ve Slezsku je podle posledních údajů ze začátku října už přes 98 tisíc nezaměstnaných, což představuje nelichotivý rekord mezi všemi v kraji v zemi. Nejhorší situace je trvale v okrese Karviná, nejméně lidí bez práce je na Opavsku. Roste hlavně počet nezaměstnaných ze sociálních skupin, pro něž se vůbec nejhůř hledá na pracovním trhu uplatnění: tedy žen (jejich počet za první pololetí roku stoupl o 2,3 procenta) a lidí se změněnou pracovní schopností (růst o 6,1 procenta). Stoupl i počet nezaměstnaných z řad čerstvých absolventů škol - těch je v evidenci úřadů práce víc než čtvrtina z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Téměř dvěma stovkám podniků s více než stovkou zaměstnanců, které v kraji působí, se podle statistik letos nedaří: jejich celkové tržby z prodeje výrobků a služeb klesají (meziročně o víc než pět procent). Nejrychleji padají tržby v textilním průmyslu. Firmy také stále snižují své zaměstnanecké stavy: za prvních šest měsíců roku propustily dohromady přes 4,3 tisíce lidí. Nejvíc hubly podniky, zabývající se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a vody. V těsném závěsu za nimi propouštěly ocelářské a kovozpracující firmy a také těžební společnosti. Nová místa vznikala u velkých firem jen v jediném odvětví: v průmyslu skla, keramiky a stavebních hmot. Souvisí to zřejmě s tím, že stavebnictví v kraji vykazuje naopak slušný růst. O víc než pětinu stoupl objem stavebních prací podle dodavatelských smluv. Po několika letech se zastavil pokles zaměstnanosti, roste produktivita práce i mzdy. Stavbařům se ovšem v kraji nedaří všude stejně. \"Z jednotlivých okresů kraje došlo ke zlepšení ve všech okresech, jen s výjimkou okresu Ostrava. Tam je vývoj opačný,\" podotýkají odborníci z Českého statistického ústavu ve své pololetní zprávě o kondici Moravskoslezského kraje. Co může lidi na severní Moravě a ve Slezsku těšit, je výstavba bytů. Ty se tu stávají mnohem dostupnější než kdekoliv jinde v zemi. V kraji bylo v prvním pololetí rozestavěno 486 nových domků, 116 bytů v bytových domech a 89 bytů v penzionech pro důchodce či v domech s pečovatelskou službou. To řadí region v žebříčcích krajů na přední místa, stejně jako počty dokončovaných bytů. \"Bytová výstavba je nejaktivnější v okrese Frýdek-Místek, vázne v okrese Ostrava,\" uvádějí statistici. Kraj má i jiná prvenství, o nichž se moc neví: třeba největší plochu území, jež podléhá ochraně památek či přírody. Na druhou stranu se může \"pochlubit\" i největším počtem ekologických zátěží. \"Právě pro všechny ty kontrasty si myslím, že je kraj do budoucna hodně nadějný a jeho situace se bude zlepšovat,\" míní vicehejtman Jalůvka, podle něhož je jen třeba, aby se uvolnily možnosti pro iniciativu, aktivitu a nápady místních obyvatel. Jenomže lidé - a často i t i, kteří se tu narodili, takovým výzvám nevěří. \"Severní Morava je periferie. Kdo chce najít uplatnění, slušně vydělávat a nepatlat se v místních problémech, ten musí pryč,\" říká jedenadvacetiletá Jana Dluhoschová, která letos dostuduje v hlavním městě ekonomickou fakultu a věří, že se do rodné Ostravy už nebude muset vracet.
ZUZANA KUBÁTOVÁ
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích