Energie budoucnosti roste i na poli
Ropy, uhlí a zemního plynu ubývá. Je proto nutné hledat nové zdroje. Nejdále
jsou v tomto směru země Evropské unie. V České republice je hledání a využívání
alternativních zdrojů energie zatím v plenkách. Oteplování zemské atmosféry
vlivem oxidu uhličitého, který vzniká spalováním uhlíkatých paliv, rychlé
ubývání energetických zdrojů v celém světě - to vše je důvodem, proč musíme
urychleně hledat nové zdroje energie. Takové, které by zároveň nepoškozovaly
životní prostředí. Je jich dnes známa už celá řada - využití energie slunce,
větru, vody, geotermální energie, biomasy či vodíkových palivových článků.
Jejich nevýhodou bohužel zatím je, že jsou vesměs dražší než klasické zdroje
energie, a proto jim nemohou konkurovat bez státních dotací. Evropská unie však
na obnovitelné či alternativní zdroje vsadila a přijala program, podle něhož by
do roku 2010 mělo pocházet 12 procent spotřeby energie v Evropské unii z
obnovitelných zdrojů. Mnohé země však už dnes toto procento vysoko překračují:
Například v sousedním Rakousku pochází z obnovitelných zdrojů 18 procent
energie. Rakousko má však velké bohatství energie z vodních zdrojů, stejně jako
Švédsko, Norsko či Finsko. V severských státech navíc pochází čtvrtina energie z
biomasy. V sousedním Německu už vyrábějí z obnovitelných zdrojů více než osm
procent energie a masivně je podporují. Česko v tomto směru za zeměmi Evropské
unie značně pokulhává . \"Z obnovitelných zdrojů pochází pouhých 1,5 procenta
energie. To je směšně málo,\"řekl Jiří Maroušek, šéf Střediska pro efektivní
využití energie (SEVEn). Česká republika si zatím stanovila zvýšit tento podíl
do roku 2010 na šest procent. \"Bude to ale stát desítky až stovky miliard korun
a náklady by měli hradit především podnikatelé. Stát na to nemá,\"uvedl poradce
ministra průmyslu pro energetiku Jiří Hanzlíček na mezinárodní konferenci
věnované efektivnímu využívání energie . \"Není pravděpodobné, že by z těchto
zdrojů mohlo v České republice v budoucnosti pocházet více než 10 procent
energie. Jsou zatím dražší než zdroje klasické,\"řekl Hanzlíček. Poradce
ministra životního prostředí Martin Bursík připouští, že obnovitelné zdroje
zatím s klasickými většinou nemohou soupeřit. Ministerstvo ale připravuje zákon
na podporu obnovitelných zdrojů, zavedení ekologické daně na uhlíkatá paliva a
aktualizaci politiky ochrany klimatu. Ministru Liboru Ambrozkovi vláda tento
týden schválila státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných
zdrojů energie pro rok 2003. Díky tomu by se od příštího roku měly také
zjednodušit žádosti o podporu zavádění obnovitelné energie. Využívání
obnovitelných zdrojů podporuje Státní fond životního prostředí i Česká
energetická agentura. Týká se to například instalace tepelných čerpadel,
solárních kolektorů nebo kotlů na biomasu . \"Prioritou do budoucna bude
biomasa, která by měla tvořit 85 procent z obnovitelných zdrojů, dále sluneční
energie, malé vodní elektrárny, tepelná čerpadla, využívající geotermální
energii, na posledním místě pak energie větru. Pro její využívání nejsou u nás
vhodné podmínky,\"uvedl Miroslav Hájek z ministerstva životního prostředí.
Zdroj: Vysočina
Ropy, uhlí a zemního plynu ubývá. Je proto nutné hledat nové zdroje. Nejdále jsou v tomto směru země Evropské unie. V České republice je hledání a využívání alternativních zdrojů energie zatím v plenkách.
Oteplování zemské atmosféry vlivem oxidu uhličitého, který vzniká spalováním uhlíkatých paliv, rychlé ubývání energetických zdrojů v celém světě - to vše je důvodem, proč musíme urychleně hledat nové zdroje energie. Takové, které by zároveň nepoškozovaly životní prostředí. Je jich dnes známa už celá řada - využití energie slunce, větru, vody, geotermální energie, biomasy či vodíkových palivových článků. Jejich nevýhodou bohužel zatím je, že jsou vesměs dražší než klasické zdroje energie, a proto jim nemohou konkurovat bez státních dotací. Evropská unie však na obnovitelné či alternativní zdroje vsadila a přijala program, podle něhož by do roku 2010 mělo pocházet 12 procent spotřeby energie v Evropské unii z obnovitelných zdrojů. Mnohé země však už dnes toto procento vysoko překračují: Například v sousedním Rakousku pochází z obnovitelných zdrojů 18 procent energie. Rakousko má však velké bohatství energie z vodních zdrojů, stejně jako Švédsko, Norsko či Finsko. V severských státech navíc pochází čtvrtina energie z biomasy. V sousedním Německu už vyrábějí z obnovitelných zdrojů více než osm procent energie a masivně je podporují.
Česko v tomto směru za zeměmi Evropské unie značně pokulhává . \"Z obnovitelných zdrojů pochází pouhých 1,5 procenta energie. To je směšně málo,\"řekl Jiří Maroušek, šéf Střediska pro efektivní využití energie (SEVEn). Česká republika si zatím stanovila zvýšit tento podíl do roku 2010 na šest procent. \"Bude to ale stát desítky až stovky miliard korun a náklady by měli hradit především podnikatelé. Stát na to nemá,\"uvedl poradce ministra průmyslu pro energetiku Jiří Hanzlíček na mezinárodní konferenci věnované efektivnímu využívání energie . \"Není pravděpodobné, že by z těchto zdrojů mohlo v České republice v budoucnosti pocházet více než 10 procent energie. Jsou zatím dražší než zdroje klasické,\"řekl Hanzlíček. Poradce ministra životního prostředí Martin Bursík připouští, že obnovitelné zdroje zatím s klasickými většinou nemohou soupeřit. Ministerstvo ale připravuje zákon na podporu obnovitelných zdrojů, zavedení ekologické daně na uhlíkatá paliva a aktualizaci politiky ochrany klimatu. Ministru Liboru Ambrozkovi vláda tento týden schválila státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2003. Díky tomu by se od příštího roku měly také zjednodušit žádosti o podporu zavádění obnovitelné energie.
Využívání obnovitelných zdrojů podporuje Státní fond životního prostředí i Česká energetická agentura. Týká se to například instalace tepelných čerpadel, solárních kolektorů nebo kotlů na biomasu . \"Prioritou do budoucna bude biomasa, která by měla tvořit 85 procent z obnovitelných zdrojů, dále sluneční energie, malé vodní elektrárny, tepelná čerpadla, využívající geotermální energii, na posledním místě pak energie větru. Pro její využívání nejsou u nás vhodné podmínky,\"uvedl Miroslav Hájek z ministerstva životního prostředí.
Zdroj: Vysočina
Sdílet článek na sociálních sítích