Najde se původ zápachu, na který si stěžovali Němci, na Mostecku?

Mostecko - V minulém týdnu se v příhraniční obci Deutschneudorf konalo veřejné projednání k prezentaci závěrů ze šetření hledajících původ přeshraniční pachové zátěže, na niž si stěžují zejména obyvatelé německých obcí ležících v příhraniční oblasti bezprostředně sousedící s okresem Most. Problematika přeshraniční pachové zátěže se do popředí zájmu dostala po několikaleté pauze v zimě 2000/2001, během níž se objevila řada stížností německých občanů. Údajný zápach tentokrát neměl povahu tzv. kočičího exkrementu jako před několika lety, ale byl údajně \"chemického\" původu a navíc v takové intenzitě, že měl u obyvatel vyvolávat zdravotní potíže. Problematikou pachové zátěže se začal zabývat Euroregion Krušnohoří a na ministerské úrovni byla ustanovena českoněmecká pracovní skupina, jejímž cílem bylo identifikovat případný zdroj zápachových epizod, a to na obou stranách hranice. Celý problém poněkud vyostřily články v německém tisku, jejichž značně emotivní a nevybíravý obsah by se dal směle přirovnat k šíření poplašné zprávy. Za uplynulé období provedla českoněmecká odborná skupina mnoho šetření. Byl zkoumán vztah koncentrací benzenu a dalších škodlivin a pachových událostí se směrem větru. Počítány byly tzv. zpětné trajektorie s cílem lokalizovat místo pravděpodobného původu. V zimním období 2001/2002 byl dále proveden několikaměsíční dotazníkový průzkum mezi obyvateli horských obcí na obou stranách hranice, při němž vybraní \"čichači\" zaznamenávali výskyt a druh pachových epizod. A právě závěry tohoto dotazníkového průzkumu byly hlavním bodem veřejné prezentace, pořádané saským ministerstvem životního prostředí. Předložena byla řada argumentů o možném původu pachů na Mostecku, jmenovitě v oblasti Záluží. Žádný z argumentů však není jednoznačný a každé tvrzení má své protitvrzení, čímž se celá věc komplikuje. Pro ilustraci několik příkladů. Byl sice prokázán vztah mezi vyššími koncentracemi benzenu na horských měřicích stanicích v Německu a jihovýchodním směrem větru (směr z Mostecka), avšak na české měřicí stanici v Rudolicích v Horách byly vyšší koncentrace benzenu zaznamenány i při směru severozápadním, tedy zcela opačném. Rovněž bylo poukázáno, že zápachová hlášení na německé straně se vyskytovala při jihovýchodním směru větru. Na druhou stranu zápachová hlášení ve vrcholové oblasti české části Krušných hor se vyskytovala převážně při západním až severozápadním směru větru, tj. opět zcela opačným. Často je poukazováno na provoz hořících fakulí jako na možný zdroj. Stížnosti na zápach se však vyskytovaly i v době, kdy fakule v provozu prokazatelně nebyly. To vše ukazuje na složitost celého problému, která je dána zejména uspořádáním reliéfu a meteorologickými podmínkami české části Podkrušnohoří. Pánevní oblast je totiž stále průmyslovou zónou a při nepříznivé rozptylové situaci se zde škodliviny hromadí. K takovýmto inverzním situacím zde dochází často při jihovýchodním větru, a je tak nasnadě, že se část vzduchové hmoty může \"přehoupnout\" na druhou stranu Krušných hor. Faktem zůstává, že ačkoliv vyšší koncentrace benzenu v horské oblasti jsou nepopiratelné, v žádném případě nepřekračují přípustný limit platný jak v České republice, tak v EU. Údajný zápach s největší pravděpodobností způsobují jiné látky, jejichž samotná identifikace je velice obtížná, nehledě na značnou subjektivitu jedinců při vnímání pachových látek. Na závěr několik osobních postřehů. Stále u mne převládá pocit, že v Německu se nejedná o problém vnímaný širší veřejností, ale spíše užší skupinou osob. O tom svědčí i nízká účast na veřejném projednání. Rovněž zdravotní problémy udávané německými stěžovateli na mne působí poněkud neadekvátně a dle mého laického názoru i přehnaně. Jejich příčinou by musela být přinejmenším vážná průmyslová havárie. Z pohledu těchto stěžovatelů se mi bohužel celá záležitost jeví jako pokus o usvědčení předem určeného \"viníka\" než jako objektivní hledání pravdy. Nicméně nám všem zcela nepochybně záleží na tom, aby přátelské českoněmecké vztahy nebyly ničím zakaleny a to je jednoznačným důvodem, proč je třeba zabývat se a řešit jakékoli neshody či výhrady našich sousedů. (Autor je vedoucím Ekologického centra Most) Zdroj: Deník Mostecka