zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ochrana ovzduší s otazníky 3/ Programy snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší

21.02.2003
Ovzduší
Ochrana ovzduší s otazníky 3/ Programy snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší
Programy snižování emisí znečišťujících látek (§ 6) se mají zpracovávat jak na úrovni státu, tak na úrovni krajů a obcí. Národní programy zpracovávané Ministerstvem životního prostředí se budou vydávat ve formě nařízení vlády, krajské a místní programy ve formě nařízení kraje, resp. nařízení obce (§ 6 odst. 3 a 6). Zatímco krajům dává zákon povinnost programy snižování emisí zpracovávat, obcím dává na výběr, zda k takovému kroku přistoupí či nikoliv (§ 6 odst. 5 - \"orgán kraje je povinen zpracovat pro své území krajský program snižování emisí\", resp. \"orgán obce může zpracovat pro své území místní program snižování emisí\"). Krajské programy mají být v souladu s národními programy a místní (obecní) programy v souladu s národními a krajskými programy (§ 6 odst. 5). Otázkou však zůstává, jak se hned z počátku podaří toto ustanovení naplnit, protože podle § 54 odst. 3 je Ministerstvo životního prostředí povinno předložit první národní program snižování emisí podle § 6 odst. 3 vládě do 30. 6. 2003, zatímco podle § 54 odst. 4 byly orgány obcí a krajů povinny vypracovat programy snižování emisí podle § 6 odst. 5 již do 1. ledna 2003 (!). Toto ustanovení vyvolává otazníky zřejmým rozporem termínů pro zpracování jednotlivých typů programů, které mají být podle zákona v souladu (odpovídalo by tedy povaze věci, aby byl nejprve připraven a přijat program celostátní a teprve poté programy krajské a po nich obecní), a také tím, že v rozporu s § 6 odst. 5 obsahuje výslovně vyjádřenou povinnost orgánů obcí (\"orgány obcí vypracují\") vypracovat programy snižování emisí znečišťujících látek podle § 6 odst. 5, ačkoliv toto ustanovení dává orgánům obcí toliko možnost a nikoliv povinnost k takovému kroku přistoupit. Lze se tedy jen dohadovat, jestli úmysl tvůrců zákona směřoval skutečně k tomu, aby se samotné obce (jejich orgány) rozhodly, zda k přijetí programu snižování emisí přikročí, či nikoliv a přechodné ustanovení je pouze špatně formulováno. Pokud jde o časovou souslednost přijímání programů snižování emisí, orgány krajů (případně obcí), budou mít možnost buď tyto programy vydat v termínu, který jim v přechodném ustanovení ukládá zákon (ovšem s rizikem, že po vydání nařízení vlády, kterým se vyhlašuje národní program, je budou muset přepracovat), nebo vyčkat vydání národního programu s tím, že nedostojí své zákonné povinnosti plynoucí z přechodných ustanovení. Je naprosto zřejmé, že by zákon neměl orgány veřejné správy před obdobná neřešitelná dilemata stavět. Vedle programů snižování emisí znečišťujících látek se budou přijímat i programy ke zlepšení kvality ovzduší (§ 7). Jak orgány krajů, tak orgány obcí budou povinny takové programy zpracovávat v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (§ 7 odst. 6). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší mají být na základě § 7 odst. 11 vymezeny nařízením vlády. Podle § 7 odst. 4 má ale vymezení oblastí podle odst. 1 tohoto ustanovení, tedy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (a také oblastí podle odst. 3), a jejich případné změny provádět jednou za rok Ministerstvo životního prostředí. Mají-li ale být oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší definovány nařízením vlády (viz § 7 odst. 11 a § 55 odst. 1), není možné, aby je současně určovalo (a měnilo) Ministerstvo životního prostředí. Je otázkou, jak se s tímto rozporem mezi jednotlivými ustanoveními zákona legislativní praxe vyrovná, nehledě k tomu, že § 7 odst. 11 předpokládá vydání právního předpisu (nařízení vlády), zatímco ve druhém případě (§ 7 odst. 4) forma výslovně stanovena není, což je více než sporné z hlediska čl. 2 odst. 3 Ústavy (s ohledem na čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR je naopak vydání právního předpisu vyloučeno) a je otázkou, jaká by vůbec byla právní závaznost takového nepojmenovaného aktu. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší má pro obce (i kraje) zásadní význam, neboť právě od skutečnosti, zda obec spadá či nespadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, se odvozuje její zákonná povinnost programy ke zlepšení stavu kvality ovzduší vypracovávat. Toto vymezení by proto mělo být na celostátní úrovni provedeno jednoznačně. Obdobně to platí i pro vymezení oblastí s dobrou kvalitou ovzduší (§ 7 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 11). Josef Vedral, právník, Kancelář Svazu měst a obcí ČR ZDROJ: MODERNÍ OBEC
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí