Rušení ekodvorů vyvolalo velký odpor

Brno Hned v zárodku zřejmě uhyne plán brněnské radnice, který počítal s rušením některých sběrných středisek, kam mohou obyvatelé Brna nosit velkoobjemový, tříděný nebo nebezpečný odpad. Proti zavírání ekodvorů se postavili ochránci životního prostředí i starostové městských částí. Ve městě nyní funguje devětačtyřicet středisek, z toho šest je výrazně prodělečných. Provoz všech město dotuje zhruba třiceti miliony korun ročně. \"Pracujeme na optimalizaci provozu ekodvorů, ale zatím jsme na začátku. Víme, jak jsou na tom ekonomicky. Myšlenka rušení některých z nich se zpočátku objevila, ale nejsem si jist, zda k tomu město přistoupí,\" uvedl vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Martin Vaněček. Brzdou je mimo jiné obava z růstu černých skládek. \"Středisky nám prošlo sedmnáct a půl tisíce tun odpadu za třičtvrtě roku, což je zhruba třetina odpadu, která se v Brně vyprodukuje,\" upřesnil Vaněček. Zastupitelka za Stranu zelených Jana Drápalová je přesvědčená, že v současném systému likvidace odpadu existují mezery, jimiž unikají městu peníze. Rušení středisek je podle ní nejjednodušším, ale nejméně vhodným řešením. \"Chceme lepší fungování ekodvorů, ne jejich zánik. Tím by se sice ušetřily provozní náklady, ale ty odpadky stejně někde musejí skončit, přinejhorším na černé skládce v lese,\" míní Drápalová. Podle ní je absurdní začít rušit něco, co se nedávno podařilo dobudovat a co Brnu závidí řada velkých měst. Výrazné ekonomické rozdíly mezi středisky přičítá Drápalová rozdílným hospodařením, případně nekvalitní prací správců. Do sběrných středisek mohou obyvatelé odvážet velkoobjemový odpad jako nábytek, televizory, chladničky, dále nebezpečný odpad, například baterie, zbytky barev či ředidel. Zdarma tam mohou odložit také vytříděný papír, sklo a podobně. Občané mohou přivážet odpad do padesáti kilogramů zdarma, za těžší odpad a za odpad drobných podnikatelů se platí. Zdroj: Mladá fronta Dnes