Nové chápání ochrany životního prostředí v klíčových průmyslových odvětvích

(Rozhovor s Ing. Španvirtem, členem představenstva společnosti ZVVZ a. s.) Spolu s přípravou České republiky na vstup do EU vstupují do našeho národního práva nové prvky, které budou zásadním způsobem ovlivňovat řadu činností v oblasti životního prostředí. Jedním z nových prvků je implementace směrnice EU č. 96/61 EC, týkající se integrované prevence a řízení znečištění (IPPC = Integrated Pollution Prevention and Control), která představuje nový přístup k ochraně životního prostředí. Co k němu můžete říci? Tento přístup je založen na filosofii, že vzniku emisí lze do značné míry předcházet použitím vhodné výrobní technologie, volbou vstupních surovin apod. Teprve emise, které vzniknou přes všechna primární opatření bude potřeba zachytit a zneškodnit na výstupu do okolního prostředí. Do české legislativy je směrnice 96/61 EC implementována \"Zákonem o integrované prevenci a omezování znečištění o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů č. 76/2002 Sb.\" platným v plném rozsahu od 01.01. 2003. Jakým způsobem se tento zákon dotkne provozovatelů zařízení, kteří znečišťují některou ze složek životního prostředí? Systém integrované prevence je zaměřen na tzv. velké zdroje znečištění a také významně rozšiřuje spektrum sledovaných a regulovaných polutantů. Dotkne se podniků ve všech výrobních a zpracovatelských odvětví jako jsou energetika, výroba stavebních hmot, výroba a zpracování kovů, sklárny, textilky, chemické výroby, výroby papíru a celulózy, zemědělských a potravinářských provozů i nakládání s odpady. Mimo pozornost nezůstaly ani menší zdroje znečišťování. Tato oblast je stejně jako v minulosti ošetřena tzv. složkovými zákony. Příslušné emisní limity sledují možnosti současných nejlepších dostupných technik (BAT = Best Avaliable Technique) a také rozsah sledovaných škodlivin je shodný jako pro velké zdroje znečištění. Podniky jsou tedy již nyní vystaveny tlaku na splnění přísnějších emisních limitů zejména cestou využití nejlepších dostupných technik, jak při vlastní výrobě, tak i při záchytu polutantů vystupujících do okolního prostředí. Legislativa kromě \"klasických\" látek znečišťujících ovzduší (popílek, prach, kysličníky síry a dusíku) sleduje nyní více i další polutanty v odpadních plynech (kysele plynné sloučeniny fluoru a chloru, těžké kovy, těkavé uhlovodíky, dioxiny a furany a další). Pozornost věnuje i látkám obtěžujícím zápachem, zdrojům hluku a vibrací. Podobná situace je také u látek znečišťujících vodu a půdu. Zákon o integrované prevenci znečištění spolu s novými složkovými zákony na ochranu ovzduší, vody a půdy se dotknou podniků za různých odvětví rozdílným způsobem v závislosti na provozovaných technologických zařízeních. V energetice se v zásadě zpřísňují především emisní limity u popílku SO2 a NOx. Limity se lineárně snižují s rostoucím výkonem zařízení. V průmyslu výroby stavebních hmot se emise prachu snižují na nebo pod hranici 50 mg.m-3 u všech operací, kde dochází k úniku do okolního prostředí; při výrobě pálených cihlářských výrobků bude nutno řešit záchyt emisí HCl a HF. Při výrobě a zpracování kovů jsou zpřísněny emisní limity pro některé prachové emise, SO2 a NOx u velkých zdrojů znečištění. Nově jsou sledovány i emise těkavých organických látek a persistentních látek. V chemickém průmyslu se zpřísňují některé emisní limity pro prachové emise, SO2 a NOx. nově jsou sledovány zejména emise HCl a HF. Spalovny odpadů také čekají významné změny. Pro stávající spalovny začaly již počátkem roku 2003 platit některá ustanovení směrnice 2000/76 EC o spalování a spoluspalování odpadů. Znamenají i vyšší náročnost na čištění spalin ve spalovnách komunálního i nebezpečného odpadu. V případě neplnění určitých podmínek provozu může dojít již v letošním roce k přerušení jejich provozu, až do splnění těchto požadavků. Zvláště pro některé spalovny nebezpečného obsahu to bude časově i investičně náročný problém. Dřevozpracující a textilní průmysl se bude zabývat zejména záchytem a likvidací těkavých organických látek i zápachů. Je patrné, že nová legislativa věnuje mnohem větší pozornost emisím různých chemických látek, zejména v plynném skupenství. Jak je na tuto změnu připravena firma, která dosud dominovala při dodávkách zařízení na záchyt tuhých znečišťujících látek? ZVVZ a.s. jako podnik ekologického strojírenství průběžně sleduje celý proces změn v systému ochrany životního prostředí. Proto může dnes svým zákazníkům nabídnout nejen odlučovací a filtrační zařízení schopné splnit zpřísněné emisní limity pro tuhé znečišťující látky emitované technologiemi ze všech průmyslových odvětví, ale i zařízení pro záchyt řady plynných znečišťujících látek (SO2, NOx, HCl, HF), těkavých organických látek, persistentních látek (PCDD, PCDF) a zápachů. Kromě toho jsme připraveni pomoci našim zákazníkům i při řešení hluku a vibrací. Při tak širokém záběru jste také museli značně rozšířit i svůj výrobní program, nebo to řešíte jiným způsobem? Náš výrobní program samozřejmě inovujeme a přizpůsobujeme programu dodavatelskému. Ale pryč je doba, kdy si každý musel téměř vše co potřeboval také sám vyrábět. Chci tím říci, že při rozšiřování dodavatelského programu využíváme více než dříve spolupráce se specializovanými firmami. Cílem je, aby naše řešení i výroby splňovaly požadavky zákazníka. Přitom musí plnit také parametry odpovídající požadavkům pro tzv. nejlepší dostupné techniky (BAT) a byly také v národním registru těchto technik uvedeny. Jsme připraveni pomoci našim zákazníkům při řešení problémů s emisemi do ovzduší, pokud na ně narazí při přípravě žádosti o integrované povolení k provozu, která budou podle zákona č. 76/2002 Sb. dříve nebo později potřebovat. Ve svém výrobním programu máte i komponenty pro čistírny odpadních vod. Zabýváte se ve větším rozsahu i touto problematikou? Vedle tradičních vzduchotechnických zařízení jako větrání nebo klimatizace pro ČOV se v současné době zabýváme i otázkou stabilizace a hygienizace kalů z biologických ČOV. Tyto kaly obsahují cenné organické látky, které je možno účelně využít jako hnojivo a kondicionér zemědělské půdy. Mohou ale také obsahovat látky poškozující životní prostředí a patogenní mikroorganismy způsobující různá onemocnění. Sledování kontaminace čistírenských kalů je proto celosvětově věnována značná pozornost zemědělskému využití kalů a jako jedno z možných řešení likvidace tohoto odpadu je dnes v řadě zemí regulována i legislativně. V rámci přípravy české legislativy na vstup do EU je problematika odpadů řešena zákonem o odpadech a na něj navazující vyhláškou MŽP č. 382/01 Sb., která stanovuje kriteria pro kaly aplikované na zemědělské půdy. Jedním z kriterií, která musí kal splňovat je povolený obsah patogenních mikroorganismů. Hygienizace kalů je proces, který se záměrně snižuje bakteriální kontaminace kalů. Podstatou procesu hygienizace je vyváření prostředí, ve kterém bakterie nejsou schopny přežít. Lze toho dosáhnout buďto vysokou teplotou nebo vysokou alkalitou prostředí. Termické procesy využívají teplotu 60 0C až 75 0C, na kterou se kalová suspenze po určitou dobu ohřívá, pracují s neodvodněným kalem a používají především u velkých čistíren odpadních vod. V dalším kroku je ještě možné takto upravený kal využít k produkci bioplynu. Procesy pracující s vysokou alkalitou prostředí se nazývají chemické a odvodněný kal se při nich míchá s páleným vápnem nebo vápenným hydrátem tak, že je dlouhodobě dosaženo alkality prostředí pH > 12. Chemickou hygienizaci, kterou nabízíme jako ucelené řešení, je možno aplikovat jako koncovou část celého kalového hospodářství čistírny, což je výhodné u rekonstrukcí stávajících ČOV, které nesplňují mikrobiologická kriteria kvality kal podle vyhlášky u malých až středních velikostí čistíren, kde se termické procesy z ekonomických důvodů obvykle nepoužívají. Pro střední a velké ČOV jsme schopni ve spolupráci s kooperujícím držitelem know-how nabídnout, vyrobit a dodat hlavní komponenty zařízení pro termickou hygienizaci kalů. Jedná se o zařízení provozně ověřené s referencemi zejména ve Švýcarsku a Německu, ale i v ČR. Jedním z důvodů angažování se v oboru ČOV je zřejmě úbytek zakázek na čištění kouřových plynů vlivem přechodu řady kotelen a výtopen od topení uhlím na plyn nebo topný olej? To je pravda. Významná část zejména menších zdrojů tepla přešla na ušlechtilá paliva. Řešili si tím současně náhradu někdy zastaralých uhelných kotlů i problémy s emisemi popílku. Výrazně ale zvýšili náklady na výrobu tepla. Pro výrobce tepla, kteří uvažují o návratu k používání uhlí jako paliva v jednotkách o výkonu od 1,5 do 25 MWt, máme dobrou zprávu. Nejen že jsou na trhu nové typy roštových i fluidních kotlů uvedených výkonů, ale ZVVZ a. s. je pro tyto kotle připravena dodat zařízení na čištění kouřových plynů s látkovým filtrem nebo s elektrických odlučovačem splňující zpřísněné emisní limity znečišťujících látek. Toto rozhodnutí jsou připraveni podpořit výhodnou nabídkou i dodavatelé uhlí. Děkujeme za rozhovor. Historie podniku: 1948 - Zahájení výstavby nového závodu Janka v Milevsku. 1950 - Zahájení výroby v dosud nedokončené výrobní hale. 1967 - Zahájení výroby v pobočném závodě Prachatice. 1990 - Změna státního podniku na akciovou společnost. Odštěpný závod Prachatice se stal samostatným podnikem. 1993 - Změna obchodního jména firmy na současné ZVVZ a. s. 1995 - Získán certifikát systému řízení jakosti podle normy DIN ISO 9001. 2002 - Získán certifikát ASME Code Section VIII, Division 1 ZDROJ: TECHNIK