zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vodík nás nespasí

25.02.2003
Obecné
Vodík nás nespasí
V článku Vodík, prosím (Respekt č. 7/2003) připomíná Marek Fak rozhodnutí amerického prezidenta Bushe výrazně podpořit výzkum vodíkových palivových článků. Rozvoj a případné rozšíření vodíkové technologie přitom dává do souvislosti s ekologicky šetrným hospodářstvím a dopravou. Ačkoli je pravda, že jedinou zplodinou, která vzniká při spalování vodíku, je destilovaná voda, bylo by chybou považovat jej automaticky za jakousi energetickou spásu. V žádném případě totiž nejde o primární zdroj, který by nás dokázal zázračně zbavit všech potíží. Jak získat energii Sloučenin vodíku - především vody - je v zemské kůře k dispozici skutečně nepřeberně. Volný vodík jako takový však ve významném množství dostupný není. Musí se dosti pracně a nákladně získávat. A v tom je právě Achillova pata celého vodíkového projektu. Možností výroby čistého hydrogenia je totiž sice hned několik, všechny však potřebují primární energii. A ta se zase dnes nejčastěji získává prostřednictvím plynu či uhlí. Takže jsme opět tam, kde jsme byli na začátku - u nijak zázračných fosilních paliv. Tvrdit tedy, že budoucí energetiku můžeme založit na vodíku, je stejně krátkozraké jako říkat, že elektrickou energii budeme odebírat z akumulátorů, aniž bychom se přitom zajímali o to, jak a z čeho je budeme dobíjet. Přesto je dobře, že se o vodíku začíná zase stále častěji hovořit. Naši pozornost si totiž zaslouží zejména proto, že je vynikajícím akumulačním a dokonale recyklovatelným médiem, z něhož lze - jak již bylo řečeno - získat teplo a elektrickou energii bez dopadu na životní prostředí. Podstatné však je, jak budeme energii pro výrobu tohoto skvělého akumulačního média získávat: zda bude pocházet z posledních armádami hájených zbytků fosilních zdrojů, z jádra, nebo zda dokážeme využít všech možností, které nám nabízejí například vítr, biomasa a Slunce. Vodík sám o sobě tedy žádné řešení nepředstavuje. Jakkoli je takřka geniálním řešením akumulace energie v rámci ekologicky šetrné energetiky, získáván ze současných konvenčních zdrojů zůstává jenom škodlivou a pozornost odvádějící hrou fosilně-jaderné lobby. Tajuplný ostrov V našich krajích ještě stále vyvolává představa energetického hospodářství založeného na obnovitelných zdrojích na tvářích většiny lidí shovívavé úsměvy. Neznamená to však, že by k ní měli podobně bohorovný a přezíravý postoj i jinde. Důkazem může být například dánský ostrov Samso. Ten je již dnes energeticky plně zásobován výlučně obnovitelnými zdroji energie - především přímým slunečním teplem, větrem a biomasou. V této souvislosti stojí za připomínku zejména fakt, že nejde o ostrov, který by ležel ve slunném Středomoří. Je tedy zřejmé, že přechod na ekologicky šetrnou energetiku závisí nejen na geografických podmínkách, ale z velké části především na politické vůli. Milan Smrž Autor je předsedou české sekce sdružení EUROSOLAR a člen Světové rady pro obnovitelné zdroje. Zdroj: Respekt
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí