Žlutickým je zima. Chybí jim sláma

Došla sláma. Tak představitelé Žlutic, města mezi Rakovníkem a Karlovými Vary vysvětlují, proč mají lidé v bytech chladno. Zní to absurdně? Ale kdepak -ve Žlutících totiž funguje teplárna s kotly spalujícími slámu a dřevní štěpku. BOHUMIL KŘEČEK Na 4. ledna ředitelka Žlutické teplárenské hned tak nezapomene. \"V sobotu zavolali z Technických služeb. Oznámili mi, že v neděli přivezou poslední slámu. To byl Sok,\" říká Pavlína Voláková. Znamená to, že ze čtyř kotlů zajišťujících teplo pro asi dvě třetiny třítisícového města od začátku ledna fungují jen dva; ty spalují kousky dřeva, piliny, hobliny a dřevěné granule. Jak je možné, že dodavatel -taktéž městský podnik - ze dne na den oznámil, že už žádné palivo nemá? \"To byla zásadní chyba v komunikaci - dotyčný bude potrestán, \" tvrdí starosta Žlutic Jaroslav Vojta. Lidé: Špatný nápad \"Kotelna na slámu dobrý nápad fakt nebyl,\" říká mladá maminka. Tak jako skoro nikdo v tomto městečku u řeky Střely nechce prozradit své jméno. \"Žlutíce jsou malé,\" vysvětlí a pokračuje: \"Když je nepříznivý vítr, máme kouř mezi paneláky. Jsou to Štiplavá smradlavá oblaka. Ale doma teplo máme,\" dodá. Další žena, bydlící na druhém konci městečka, si stěžuje na zimu. \" V obýváku jsme měli ráno jen 16 stupňů. V domě namontovali výměník pro třicet domácností, ale ono jich tam je celkem 48. Teď proto musí topit i v noci, abychom nemrzli.\" Další maminka bydlící v blízkosti kotelny si stěžuje, že na balkon nemůže pověsit prádlo. \"Smrdí jako bych ho sušila u táboráku.\" Zdravotní sestřička Jana Šteinová zatím od pacientů neslyšela ani jeden hlas chválící unikátní kotelnu. \"Všichni si stěžují. Je jim zima, vadí jim barva i pach kouře. I můj bratr říkal, že když se chce jeho žena zahřát, musí se nalepit k radiátoru,\"shrnuje. A tak dále, a tak dále. Najít ve Žlutících někoho, kdo kotelnu schvaluje, připomíná pověstné pátrání po jehle v kupce sena. \"Byl to dobrý nápad. Určitě se tady líp dýchá. A zima? Vím, že někteří lidé si stěžovali. Ale já to nepocítila. Možná i proto, že často jsem u maminky na venkově,\" oponuje Jarmila Valuchová. Navíc rozhodně se nepřestalo kouřit ze všech komínů. Z mnohých se stále valí nahnědlý smradlavý kouř. Zprovoznění kotelny na biomasu starostovi Vojtovi na popularitě rozhodně nepřidalo. Přesto si stále myslí, že to bylo nejlepší řešení. \"Podporoval bych jej znovu. I když nyní bych se mnoha chyb vyvaroval,\" připustí. \"Jenže jsme v Česku průkopníky, nebylo kde se poučit. Teď máme zkušeností na rozdávání,\" říká Jaroslav Vojta. Slibuje, že příští topnou sezonu už lidem zima nebude. \"Kotelna funguje první rok. Vychytáváme nedostatky. Lidem se za komplikace omlouvám,\" pokračuje propagátor alternativních zdrojů energie. Uhlí, plyn, sláma Než ve Žluticích postavili největší kotelnu na biomasu v České republice, dlouho váhali a zvažovali jiné varianty. I tu, že čtyři dosluhující uhelné kotelny jen opraví. \"Jenže tím by se nevyřešil velký problém Žlutic. Leží v údolí mezi kopci a kvůli exhalacím se tu půl roku nedalo dýchat. Proto se uvažovalo o jiných možnostech, \" rekapituluje starosta. Hodně se diskutovalo o plynofikaci. \"Jenže plynaři chtěli příspěvek, navíc bychom nevytvářeli žádný zisk, jen platili. Nejvýhodnější se nakonec ukázalo spalování biomasy,\" popisuje anabázi Vojta. Když i druhý energetický audit prokázal, že biomasa je nejlepší, začalo se v roce 2001 stavět. \"Za 104 miliony vznikla největší ekologická-teplárna v Česku. Čtyřicet milionů poskytl Státní fond životního prostředí, čtyřicet milionů je bezúročná půjčka, na zbytek jsme si vzali úvěr u banky. V zemi je nově položeno 6,5 kilometrů rozvodů. Na síť jsou připojeny asi dvě třetiny města, do vzduchu vypouštíme ročně o 300 tun škodlivin méně,\" vypočítává Vojta. Cena pro odběratele byla stanovena na 323 korun za GJ. \"Ale budeme ji muset o něco zvýšit. Odběr je totiž o třicet procent nižší, než odborníci spočetli.\" Novinky odmítají Kotelna na biomasu je na kraji města, nalepená na poslední panelový dům. \"Je to maloměsto. Lidé si na novinky zvykají hůře. Ale tahle se vyplatí,\" říká cestou k výtopně ředitelka Voláková. Z komínů se nyní valí povětšinou bílý dým. Teplárna je nevelký objekt. V jedné části je malý sklad slámy (nyní v něm jsou poslední rezervní balíky) a silo na dřevní štěpku. V přízemí se nacházejí čtyři kotle. Dva umí spálit slámu, jeden dřevní štěpku. Poslední zvládne obojí. Palivo do kotlů putuje po pásech. \" V těch na slámu ale nyní nehoří. Kvalitní palivo došlo.\" Teplárna tak produkuje jen přibližně polovinu výkonu. A to v extrémně mrazivém počasí nestačí. Lidé mají v bytech chladněji, a tak se rozčilují. Na stěně chodby, kde má Voláková kancelář, je obrovský obraz kombajnu sklízejícího obilí. \" To je ještě z dob zemědělského družstva,\" vysvětluje skoro omluvně. Přitom zde toto socialistické dílko až tak nepatřičně nepůsobí. Vždyť sláma je tím hlavním topivem - a nyní také nedostatkovým zbožím - v ředitelkou řízené teplárně. Selhalo počasí. Nebo odborníci? Jak je možné, že došla? Starosta Jaroslav Vojta to zdůvodňuje nezkušeností. \"Odborníci spočítali, že budeme potřebovat přibližně dva tisíce tun slámy, tedy asi sedm tisíc balíků. Tvrdili, že nám bude bohatě stačit jeden lis, který slámu z pole směstná do balíků. A právě v tom je problém,\" povzdechne si starosta. Totiž: Sláma musí být dokonalé suchá. Vlhkost by měla být do dvaceti procent, jinak špatně hoří nebo uvnitř hnije. V praxi to znamená, že dva slunné dny by stvoly měly ležet na poli a schnout. \"Jenže v našich klimatických podmínkách to je obtížné. A když konečně bylo příhodné počasí, jeden lis prostě nestačil. Muselo se proto pracovat také když padala rosa. Jenže takové palivo nehoří, akorát kotle ničí,\" popisuje strasti začátečníků první muž Žlutic. Budoucností je šťovík Odborníci prý také tvrdili, že balíky slámy stačí naštosovat na sebe a nechat na poli. \"To se rovněž neosvědčilo, byly na vlhlé. Od letoška proto máme zajištěno víc lisů a také halu na uskladnění,\" pokračuje Vojta. Připomá, že sláma pochází od místních rolníků. \"Peníze tak zůstávají v kraji. A popel jim slouží jako nezávadné hnojivo,\" doplňuje Vojta. \"Zkoušíme i jiné druhy paliva, než jen klasickou slámu z obilí,\" navazuje ředitelka Voláková. \"Odborníci nám doporučovali řepku olejku. Měla být ideálním palivem,\" začíná. Jistě už tušíte, jak bude pokračovat. \" Tvrdili, že díky oleji bude krásně hořet. Omyl. Nešla usušit, obsahovala moc vody a v balících hnila. Navíc u ní hrozilo samovznícení. Zkusili jsme ovšem energetický šťovík, což je trvalka dosahující výšky dva až tři metry. V něm vidím budoucnost,\" míní ředitelka. Na stůl vytahuje smlouvy, které by chtěla uzavřít s rolníky. \"Moc se do toho nehrnou, jsou ke každé novince ostražití. Ale jeden zemědělec už souhlasil. Je to pro něj výhodné, neboť získá i státní podporu ve výši 5500 korun na hektar,\" pokračuje. Další zimu mrznout nechtějí Je únorové odpoledne, tuhá zima. Žlutičtí jsou z nové kotelny rozčarovaní. \"Doufám, že za rok už si budou ekologickou výtopnu všichni pochvalovat. A nad nepříjemnosti v prvním roce se jen pousmívat,\" věn starosta. V to ostatně doufají i obyvatelé. Další zimu by už mrznout opravdu nechtěli. Zdroj: Večerník Praha