zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Doly odškodňují už jen z vlastní kapsy

15.04.2003
Geologie
EIA
Doly odškodňují už jen z vlastní kapsy
S neskrývanými rozpaky sledují obyvatelé některých místních částí Orlové na Karvinsku nové záměry uhelné společnosti OKD na rozšiřování těžby v letech 2003 až 2010. \"Máme značné obavy o další osud našich domků,\" uvedl nedávno během veřejného projednávání studie vlivu realizace tohoto záměru na životní prostředí (tzv. EIA) jeden z obyvatel osady Výhody Jiří Bobrek. Bývalý horník Jozef Ertel tvrdí, že už teď se lze názorně přesvědčit o tom, k čemu dochází i při již dříve povolené těžbě v lokalitě Doubrava - Kozinec. \"Domy nám praskají, jsou v důsledku objevující se vody podmáčené. Některé už šachta vykoupila a zbourala. Jde nám o to, abychom byli náležitě odškodněni na základě odhadů ceny domků ještě předtím, než u nich nastala postupná devastace vlivem důlní činnosti,\" vysvětlil Ertel. Hlavní inženýr Dolu ČSA Jiří Golasowský reagoval konstatováním, že těžba se nebude rozšiřovat plošně, ale jen do nižších pater. \"S větší hloubkou by měly být poklesy na povrchu, a tedy i důsledky na občanské stavby menší,\" slibuje Golasowský. Řada místních lidí mu však příliš nevěří a nelibě vnímá i argumentaci uhelné společnosti, že důl jim přece poskytuje práci a obživu. \"Chceme podmínit rozšíření těžby řadou konkrétních podmínek,\" říká starosta Orlové Vladimír Farana. \"Doly by měly nejdříve investovat, a teprve pak - když už to musí být - devastovat životní prostředí ,\" dodává starosta. Podle jeho slov má Orlová již připravené lokality pro případnou výstavbu nových rodinných domků, v nichž by našli nový domov lidé z obydlí poškozených těžbou, ale město také očekává větší vstřícnost uhelné společnosti. \"Zásadní ovšem zůstává, aby se linie dobývání nedostala až do bezprostřední blízkosti samotné Orlové,\" zdůraznil Farana. Konečné slovo k chystanému rozšiřování těžby u Orlové bude mít Ministerstvo životního prostředí . Nepůjde o snadné rozhodování. Podle odborných posudků lze totiž očekávat, že by v obci Doubrava mohlo v delším časovém horizontu dojít k poklesům půdy až o bezmála šest metrů a v místní části Orlová - Lazy dokonce o sedm a půl metru. Důl ČSA nyní zaměstnává necelé čtyři tisícovky pracovníků a téměř dvě třetiny z nich v podzemí. Podle mluvčího společnosti OKD Radka Chalupy se má těžba rozšiřovat pouze ve stávajících schválených dobývacích prostorech. Šetření EIA pro období do roku 2010 je již ukončeno na všech dolech. \"Tento proces je součástí správního řízení ve věci povolení hornické činnosti. K podnikatelským plánům jednotlivých šachet se už vyjadřovaly všechny obce, na jejichž katastru se má těžit,\" doplnil mluvčí. Soužití obyvatel Karvinska s dolaři není zdaleka idylické. Svědčí o tom vysoká míra devastace životního prostředí , přičemž obnova krajiny postupuje pomalu. Těžbě uhlí navíc dříve musely ustoupit desítky obcí. Od roku 1991 do roku 2002 společnost OKD zaplatila s využitím státních dotací na zahlazování následků hornické činnosti 6,6 miliardy korun. Nyní už musí nést tyto náklady sama. Mluvčí však tvrdí, že obyvatelé, obce i další subjekty poškozené těžbou nepřicházejí při odškodňování zkrátka. Podle odborníků jsou na Karvinsku těžitelné zásoby uhlí zhruba do roku 2030. OKD, člen skupiny Karbon Invest zahrnující i druhou těžební firmu ČMD, zaměstnává přes 19 tisíc pracovníků a další tisíce ve svých dceřiných společnostech. Přes problémy s ekologickými dopady těžby, vytváří v moravskoslezském regionu s vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti jakýsi ostrov stability a jistoty. ZDROJ: HN Region
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí