zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Spalovna u Opatovic měla stát již dříve

10.07.2003
Odpady
Spalovna u Opatovic měla stát již dříve
Projekty spalování odpadů v blízkosti opatovické elektrárny vznikly již v polovině 80. a na počátku 90. let

Čeperka, Opatovice nad Labem - Proč má obří spalovna stát právě v sousedství opatovické elektrárny na Pardubicku? Podobě se již několik měsíců ptají lidé z okolí, kterým se nelíbí záměr pardubických a královéhradeckých krajských radních postavit vedle elektrárny podobně velký objekt spalující zhruba sto tisíc tun odpadů ročně. \"Myšlenka na spalování odpadů v Opatovicích není nijak nová. Prvně se objevila v polovině 80. let, znovu pak v roce 1992, kdy bylo vypracováno i několik technických a svozových studií. V podstatě oba projekty ztroskotaly na chybějící vhodná legislativě. Dnes je tomu jinak,\" říká Petr Málek z technického rozvoje Elektráren Opatovice. Evropská unie dala zelenou a možná dá i peníze Elektrárny chtějí od spalovny odebírat energii na výrobu elektřiny a tepla. Energetickým využitím 100 tisíc tun odpadu tak ušetří téměř 65 tisíc tun hnědého uhlí ročně. Hmotnost odpadu po spálení pak podle Málka klesne přibližně na jednu třetinu. Klasickému skládkování odpadů má tedy podle otců nové spalovny prakticky odzvonit. Evropská unie již skládkování zásadně omezuje a nastavila podmínky pro jiné hospodaření s odpady, pod nějž spadá jeho energetické využití. Podruhé recyklovaný projekt tedy dostává zelenou a oba kraje si slibují, že právě Evropská unie sáhne do měšce pro zhruba tři čtvrtiny ze dvou miliard korun nákladů. Není lepší místo, tvrdí autoři projektu A poloha? \"Vhodnost místa určuje kromě výhodné polohy v regionu i cena investice, která díky umístění stavby právě do nejtěsnější blízkosti elektrárny klesne o 100 až 150 milionů korun. To má pak samozřejmě dopad i na cenu za spálení jedné tuny odpadu, která bude pro obyvatele nižší,\" tvrdí Málek. Podle názoru iniciátorů stavby prakticky nelze zřídit spalovnu výhodněji než mezi dvěma největšími městy východních Čech. \"Po stránce dopravní je to místo, které by se mezi Prahou, Libercem a Brnem hledalo velmi těžce. Navíc elektrárna zásobuje teplem přes dvě stě tisíc lidí, a o nutnosti záložního zdroje se poté, co vloni spadla její střecha, jedná hodně intenziv ně,\" uvedl hejtman Pardubického kraje Roman Línek. Víc než další havárií ale hrozí kraj hlavně nárůstem odpadů, které nebude možno skládkovat. \"Bojím se, že již dříve odhadované množství vyprodukovaných odpadů je ještě podhodnocené. Dělaly se jen odhady nebo se sestavovaly podle odhadů, které zajišťovaly podniky a lidé na okresních úřadech. O jejich přesnosti je možno pochybovat. Nyní máme k dispozici čísla od zpracovatelů jako jsou technické služby a domníváme se, že to bude ještě horší,\" tvrdí Petr Šilar, krajský radní zodpovědný za životní prostředí. Na jeho argumenty, proč stavět spalovnu, neslyší lidé žijící v okolí elektrárny, natož ekologové, kteří se tématikou odpadů zabývají. \"Spalování je zbytečné, plýtvá se cennými surovinami, které se potom musí za značných ekonomických nákladů získávat. Přitom se často poškozuje životní prostředí. Musí se těžit ropa a kovy, kácet lesy a vynakládat na výrobu velké množství energie. Tu spalovna nikdy nevyrobí. Recyklace je z hlediska energetického i materiálového mnohem výhodnější,\" říká expert Hnutí Duha na odpady Ivo Kropáček. LEOŠ KUČERA Fotografie: SPÁLIT, ČI TŘÍDIT? Podle autorů projektu nové spalovny u elektrárny Opatovice má problém s odpady v regionu vyřešit v budoucnu jeho spalování. Ekologové ale namítají, že si tak kraje chtějí usnadnit práci a spalování je podle nich plýtváním surovinami, které je možno vytřídit. FOTO: MAFA MICHAL KLÍMA Zdroj: Mladá fronta Dnes Autor: LEOŠ KUČERA
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí