zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Obce prodávají ušetřené skleníkové plyny Holanďanům

30.07.2003
Ovzduší
Obce prodávají ušetřené skleníkové plyny Holanďanům
Kotelny, v nichž se místo uhlí spaluje dřevní štěpka nebo sláma, se několika českým obcím vyplatí dvakrát. Vyčistí se jim vzduch a díky tomu ještě dostanou od holandské vlády desítky miliónů korun. První milióny přitom radnice mohou čekat každým dnem. Jak je možné na čistším vzduchu vydělat? Vyspělé země se před sedmi lety v japonském Kjótu zavázaly, že omezí vypouštění skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, které přispívají ke globálním klimatickým změnám. Kjótský protokol přitom umožňuje i to, aby státy, které budou mít se splněním mezinárodní úmluvy problémy, si budou moci koupit část emisí od země, která sníží množství skleníkových plynů více než se zavázala. Evropská unie přitom musí mezi lety 2008 až 2012 omezit emise plynů, které vznikají především spalováním fosilních paliv, o osm procent oproti roku 1990. Jelikož s tím bude mít unie problémy, chce si pomoci i nákupem \"ušetřených plynů\" od jiných zemí. V Česku přitom klesly emise o zhruba dvacet pět procent, takže teoreticky může sedmnáct \"ušetřených\" procent prodat a vydělat na tom až miliardy korun. Holandská vláda chce nakoupit část \"čistšího ovzduší\" od malých českých obcí, které přestaly spalovat neekologické uhlí, a místo toho topí a ohřívají vodu v kotlích na biomasu. Právě díky této výměně paliva vypustí obce do ovzduší méně skleníkových plynů. \"Ještě letos zaplatí holandská vláda zhruba dvacet miliónů korun,\" říká Martin Cmíral, jednatel společnosti BTG, která projekt v Česku uskutečňuje. Firma už uzavřela s prvními vybranými obcemi smlouvu o právu na výkup emisí. Cmíral odhaduje, že do projektu, který se uskutečňuje ve spolupráci s českým Ministerstvem životního prostředí a který je prvním svého druhu v republice, se postupně zapojí na dvacet až třicet obcí. Holanďané přitom chtějí koupit od radnic minimálně půl miliónu tun oxidu uhličitého. Jelikož za jednu tunu platí 4,95 eura, rozdělí postupně mezi obce šedesát až sedmdesát miliónů korun. První splátku dostanou radnice v nejbližších dnech, poslední za deset let. \"Nedovedu si představit, že by to nějaká radnice odmítla. Je to šance, jak získat peníze navíc,\" říká Jaroslav Vojta, starosta Žlutic na Karlovarsku, které si Holanďané také vybrali. Ve Žluticích funguje kotelna na biomasu o výkonu 7,9 megawattu od loňska a je na ni napojena takřka celá obec. Radnice zaplatila za kotelnu, kde spaluje dřevní štěpku a slámu, na 104 miliónů korun. Čtyřicet procent zaplatil Státní fond životního prostředí, dalších čtyřicet procent poskytl fond jako bezúročný úvěr, posledních dvacet procent si obec půjčila u banky. Starosta Vojta plánuje, že penězi od Holanďanů zaplatí část komerční půjčky. \"Kdybychom nemuseli platit komerční úvěr, byli bychom na tom mnohem lépe,\" dodává Vojta. Kolik peněz do obecní pokladny nakonec z Holandska přijde, záleží na tom, kolik tun emisí oxidu uhličitého obec ušetří. Proto se budou provádět pravidelná měření, z nichž se úspora vypočítá. Patrně ještě tento rok podepíší zástupci Holandska a Česka memorandum, na jehož základě se obchod se skleníkovými plyny uskuteční. \"Holandská vláda se zavázala, že peníze obcím zaplatí, i kdyby Kjótský protokol nakonec nezačal platit,\" poznamenává Martin Cmíral ze společnosti BTG. Smlouva totiž začne platit až v případě, pokud se k ní připojí Rusko, které produkuje významné množství skleníkových plynů. Rusko zatím váhá. Evropská unie ale opakovaně uvedla, že chce svůj závazek z Kjóta splnit, i kdyby mezinárodní dohoda nakonec nezačala platit. ZDROJ: HN
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí