Na skleníkových plynech už brzy vydělají i firmy
Před českými firmami se brzy otevře možnost, jak vydělat na tom, že oproti
minulosti vypouštějí do ovzduší méně skleníkových plynů. V Evropské unii totiž
začne v roce 2005 fungovat obchod s kvótami na emise oxidu uhličitého, do něhož
se budou moci zapojit i noví členové EU. Obchodováním s emisemi chce Brusel
dosáhnout toho, aby unie splnila svůj mezinárodní závazek z japonského Kjóta -
musí v letech 2008 až 2012 snížit množství vypouštěných skleníkových plynů
oproti roku 1990 o osm procent. Podle posledních údajů unie snížila své emise
zatím jen o 2,3 procenta. Skleníkové plyny přispívají ke globální změně klimatu,
která se projevuje i extrémním počasím - například dlouhodobými vedry a suchem,
anebo naopak vydatnými srážkami a povodněmi. MEZITITULEK: Povolenky na vzduch
Obchodování s emisemi mají umožňovat takzvané povolenky, které bude firmám
přidělovat stát. Stanoví, kolik oxidu uhličitého bude moci podnik vypustit do
ovzduší. Množství na povolenkách přitom bude menší, než kolik škodlivých plynů
firma vypouští. Na podniku pak bude, jestli si zaplatí další snížení emisí,
anebo zda se mu vyplatí koupit si \"vzduch\" od jiného podniku, kterému se limit
podařilo splnit a naopak mu povolenky přebývají. Tento systém už funguje v USA,
kde se obchoduje s emisemi oxidu siřičitého. Vzhledem k tomu, že Česko nebude
mít s plněním Kjótského protokolu problémy, republika vypouští o zhruba čtvrtinu
skleníkových plynů méně než v roce 1990, budou moci tuzemské firmy na prodeji
povolenek vydělat i velmi výrazně. \"Okolo roku 2008 by měl podle odhadů
dosáhnout obchod s emisemi oxidu uhličitého několika miliard eur,\" říká Martin
Cmíral, jednatel firmy BTG, která se touto oblastí zabývá. Kolik peněz z tohoto
balíku zbude na české podniky, zatím není jasno. Cena za tunu emisí se bude
odvíjet podle nabídky a zájmu. Praha navíc bude muset hlídat, aby firmám
nerozdala povolenek příliš. Brusel totiž příliš výrazné státní zvýhodňování
firem úzkostlivě hlídá. MEZITITULEK: Firem budou stovky Systém, podle něhož bude
stát podnikům povolenky přidělovat, už Ministerstvo životního prostředí
připravuje. Do května příštího roku musí spolu s tím předložit do Bruselu i
seznam firem, které se do emisního obchodování budou moci zapojit. \"Podniků
bude něco přes tři sta,\" říká Tomáš Chmelík, vedoucí ministerského oddělení
změny klimatu. V září se uskuteční první schůzka, na niž byli pozváni zástupci
různých průmyslových svazů. Podniky se na obchodování s emisemi už začínají
připravovat. Například elektrárenská společnost ČEZ, která produkuje asi třetinu
všech emisí skleníkových plynů v republice, už sestavila speciální tým lidí.
\"Zatím jsme ve stadiu, že teprve zjišťujeme všechny potřebné informace,\"
vysvětluje Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ, která v minulosti snížila své
\"skleníkové emise\" o desítky procent. Podle Kříže se zatím nedá říct ani to,
kolik peněz by elektrárenská firma mohla na prodeji emisí vydělat. MEZITITULEK:
Vydělá i nemocnice Do obchodu s kvótami na emise skleníkových plynů se už
zapojilo několik českých obcí, které si vybrala nizozemská vláda. Podle dohody
uvnitř Evropské unie musí tato přímořská země snížit emise o šest procent.
Polovinu tohoto limitu chce tamní vláda nakoupit v zahraničí. V Česku utratí
Nizozemci za minimálně půl miliónu tun oxidu uhličitého šedesát až sedmdesát
miliónů korun.. Vydělají na tom obce, které přestaly spalovat neekologické uhlí
a místo toho topí a ohřívají vodu v kotlích na biomasu. Díky této výměně paliva
vypustí obce do ovzduší méně skleníkových plynů. Minulý týden pak ministr
životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) podepsal dohodu se Světovou bankou,
která bude rovněž nakupovat emise od nemocnic či škol, které omezí vypouštění
skleníkových plynů. Světová banka chce utratit mezi čtyřmi až sedmi milióny
dolarů. Část peněz získá například pražská Thomayerova nemocnice, která zateplí
své budovy, čímž ušetří energii a omezí tak i skleníkové plyny. Ministerstvo
životního prostředí zvažuje, že by v budoucnu mohl emise prodávat i stát. Z
utržených peněz by podpořil třeba stavby spaloven na biomasu. \"Každopádně
chceme s přebytkem emisí hospodařit rozumně. Nemá smysl prodat všechno a hned,\"
říká Tomáš Chmelík z ministerského oddělení změny klimatu. Skleníkové plyny v ČR
1990 190,5 1996 150,9 1997 154,6 1998 145,1 1999 137,6 2000 144,0 2001 144,1
Zdroj: ČHMÚ (v miliónech tun) ZDROJ: HN
Před českými firmami se brzy otevře možnost, jak vydělat na tom, že oproti minulosti vypouštějí do ovzduší méně skleníkových plynů.
V Evropské unii totiž začne v roce 2005 fungovat obchod s kvótami na emise oxidu uhličitého, do něhož se budou moci zapojit i noví členové EU.
Obchodováním s emisemi chce Brusel dosáhnout toho, aby unie splnila svůj mezinárodní závazek z japonského Kjóta - musí v letech 2008 až 2012 snížit množství vypouštěných skleníkových plynů oproti roku 1990 o osm procent. Podle posledních údajů unie snížila své emise zatím jen o 2,3 procenta.
Skleníkové plyny přispívají ke globální změně klimatu, která se projevuje i extrémním počasím - například dlouhodobými vedry a suchem, anebo naopak vydatnými srážkami a povodněmi.
MEZITITULEK: Povolenky na vzduch
Obchodování s emisemi mají umožňovat takzvané povolenky, které bude firmám přidělovat stát. Stanoví, kolik oxidu uhličitého bude moci podnik vypustit do ovzduší. Množství na povolenkách přitom bude menší, než kolik škodlivých plynů firma vypouští.
Na podniku pak bude, jestli si zaplatí další snížení emisí, anebo zda se mu vyplatí koupit si \"vzduch\" od jiného podniku, kterému se limit podařilo splnit a naopak mu povolenky přebývají. Tento systém už funguje v USA, kde se obchoduje s emisemi oxidu siřičitého.
Vzhledem k tomu, že Česko nebude mít s plněním Kjótského protokolu problémy, republika vypouští o zhruba čtvrtinu skleníkových plynů méně než v roce 1990, budou moci tuzemské firmy na prodeji povolenek vydělat i velmi výrazně.
\"Okolo roku 2008 by měl podle odhadů dosáhnout obchod s emisemi oxidu uhličitého několika miliard eur,\" říká Martin Cmíral, jednatel firmy BTG, která se touto oblastí zabývá.
Kolik peněz z tohoto balíku zbude na české podniky, zatím není jasno. Cena za tunu emisí se bude odvíjet podle nabídky a zájmu.
Praha navíc bude muset hlídat, aby firmám nerozdala povolenek příliš. Brusel totiž příliš výrazné státní zvýhodňování firem úzkostlivě hlídá.
MEZITITULEK: Firem budou stovky
Systém, podle něhož bude stát podnikům povolenky přidělovat, už Ministerstvo životního prostředí připravuje. Do května příštího roku musí spolu s tím předložit do Bruselu i seznam firem, které se do emisního obchodování budou moci zapojit.
\"Podniků bude něco přes tři sta,\" říká Tomáš Chmelík, vedoucí ministerského oddělení změny klimatu. V září se uskuteční první schůzka, na niž byli pozváni zástupci různých průmyslových svazů.
Podniky se na obchodování s emisemi už začínají připravovat. Například elektrárenská společnost ČEZ, která produkuje asi třetinu všech emisí skleníkových plynů v republice, už sestavila speciální tým lidí.
\"Zatím jsme ve stadiu, že teprve zjišťujeme všechny potřebné informace,\" vysvětluje Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ, která v minulosti snížila své \"skleníkové emise\" o desítky procent. Podle Kříže se zatím nedá říct ani to, kolik peněz by elektrárenská firma mohla na prodeji emisí vydělat.
MEZITITULEK: Vydělá i nemocnice
Do obchodu s kvótami na emise skleníkových plynů se už zapojilo několik českých obcí, které si vybrala nizozemská vláda.
Podle dohody uvnitř Evropské unie musí tato přímořská země snížit emise o šest procent. Polovinu tohoto limitu chce tamní vláda nakoupit v zahraničí. V Česku utratí Nizozemci za minimálně půl miliónu tun oxidu uhličitého šedesát až sedmdesát miliónů korun..
Vydělají na tom obce, které přestaly spalovat neekologické uhlí a místo toho topí a ohřívají vodu v kotlích na biomasu. Díky této výměně paliva vypustí obce do ovzduší méně skleníkových plynů.
Minulý týden pak ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) podepsal dohodu se Světovou bankou, která bude rovněž nakupovat emise od nemocnic či škol, které omezí vypouštění skleníkových plynů.
Světová banka chce utratit mezi čtyřmi až sedmi milióny dolarů. Část peněz získá například pražská Thomayerova nemocnice, která zateplí své budovy, čímž ušetří energii a omezí tak i skleníkové plyny.
Ministerstvo životního prostředí zvažuje, že by v budoucnu mohl emise prodávat i stát. Z utržených peněz by podpořil třeba stavby spaloven na biomasu. \"Každopádně chceme s přebytkem emisí hospodařit rozumně. Nemá smysl prodat všechno a hned,\" říká Tomáš Chmelík z ministerského oddělení změny klimatu.
Skleníkové plyny v ČR
1990 190,5
1996 150,9
1997 154,6
1998 145,1
1999 137,6
2000 144,0
2001 144,1
Zdroj: ČHMÚ (v miliónech tun)
ZDROJ: HN
Sdílet článek na sociálních sítích