zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Genetika na polích i na našem stole

22.08.2003
Příroda
Genetika na polích i na našem stole
Symbolický pohřeb vystrojili nedávno ekologickému zemědělství před budovou ministerstva životního prostředí aktivisté Greenpeace. A důvod tohoto okázalého happeningu? Ministerstvo rozhoduje na žádost firmy Monsanto o povolení pěstování geneticky modifikované kukuřice v české republice. Co vede k tak vytrvalým celosvětovým protestům proti geneticky modifikovaným plodinám? Ohrožují biotechnologie Člověka a Jeho životní prostředí, anebo - jak tvrdí Jejich stoupenci - Jsou naopak nadějí na nasycení celé planety a zároveň zárukou Šetrnějšího vztahu k přírodě? LUDMILA HAVLÍKOVÁ \"Vždyť v té upravené kukuřicí jsou přece geny/1 je asi nejčastější laická námitka nedůvěřivého spotřebitele. Má pravdu. Jenomže geny nejsou jen v GMO plodinách, ale ve všech rostlinách, zvířatech i v nás, lidech. Celá živá příroda je složená z genů. A tyto geny, které dohromady tvoří DNA, typickou pro každý živý organismus, se v přírodě odjakživa různě prolínaly. Nijak zvlášť bychom si teď asi nepochutnali, kdyby nám někdo naservíroval na talíř původní brambory, rajčata nebo okurky. Takové, jaké známe dnes, vznikly léta trvajícím křížením a šlechtěním. Jablko svám V Čem tedy tkví podstata \"geneticky modifikovaných\"či \"transgenních\"anebo \"GMO\"plodin, které se staly jablkem sváru, byť jsou už na první pohled větší a krásnější, ale také výživnější a odolnější vůči přírodním vlivům i škůdcům? Proč se odpůrci tak brání kukuřici, která dokáže sama likvidovat škůdce bez nebezpečných chemických postřiků, proč nechtějí bavlnu, odolnou vůči ničivému suchu, jahody, které zrají až do zámrazu a připomínají pohádku O dvanácti měsíčkách, rajčata nepodléhající obávané plísni, sóju ničící okolní plevel, banány, které mají obsahovat vakcínu proti smrtelným nemocem devastujícím obyvatele zemí třetího světa? Proč nepůsobí ani argumenty, že pěstování GMO plodin podstatně snižuje spotřebu herbicidů a pesticidů, tedy chemických prostředků na likvidaci plevele a škůdců, které jsou pro přírodní prostředí obrovskou zátěží? Plevel se děsí a škůdci mají půst Zdálo by se, že genetická l modifikace je jen dokonalejší forma podobných zásahů do\' přírody, jaké se dopouštěli pěstitelé po celá staletí. Ale problém je složitější. Věda pokročila natolik, že je schopná převádět seny odlišných životních druhů. Například do určité rostliny lze vpravit nejen gen jiné rostliny, ale i gen z určitého živočicha nebo hmyzu. Odpůrci biotechnologií začali po tomto překročení kensteinově díll ně\", nezodpovědných hrátkách | s přírodou a protivení se boží | vůli. Právě zázračný gen, který 1 umožňuje kukuřici odolávat škůdcům, pochází z živočišné říše - poskytla ho bakterie Bacilus thuríngensis, která produkuje bílkovinu Bt toxin. Genoví inženýři však argumentují, že vpravení jednoho, dvou nebo ^ maximálně tri nových genů do genetické výbavy tvořene mnoha tisíci genů nijak nemění podstatu i původního organismu. A zároveň připomínají, že nemusí jít vždycky o tak cizorodě křížení, jak by se mohlo zdát, protože až padesát procent genů příslušníci živočišné i rostlinné říše společných. Kontrola na druhou Odpůrci biotechnologií tvrdí, že firmy produkující transgenni plodiny pohání především honba za ziskem a snaha podpořit export Spojených států, které hrají v tomto oboru bezkonkurenčně prim. \"Ale zapomínají na to, že my sami tyto potraviny ve Spojených státech už celá léta jíme,\"říká manažer jednoho z velkých amerických koncernů Quentin Kubíček. Ve Spojených státech dokonce nejsou transgenni produkty nijak značeny a celá léta se s nimi nakládá jako s běžnými, konvenčně vypěstovanými plodinami. .Jsou to produkty a technologie, které prošly mnohem rozsáhlejšími testy než jakékoliv jiné produkty v celé lidské historii,\"tvrdí Hugh Grant z firmy Monsanto a dodává, že firmy, které vynaložily na výzkum takové prostředky, mají samy největší zájem na bezpečnosti svých produktů, protože jedině tak obstojí v tvrdé konkurenc1 na trnu jediný chybný krok a miliardové investice by přišly vniveč. Genoví inženýři považují obavy z těchto plodin za podobné, jaké se y vyskytly při zavádění jiných F novinek, například mobilních telefonů. Rozhodne ministr O tom, zda se i u nás budou pěstovat geneticky modifikované rostliny, rozhodne ministr životního prostředí Libor Arnbrozek. Podle dobrozdání, které před časem vydala jeho expertní komise, není důvod žádosti firmy Monsanto nevyhovět. K formulaci dokumentu vsak podaly rozklad jak Monsanto, tak Greenpeace. Rozkladová komise pak připravila další vyjádření, podle neoficiálních informací doporučující. Ministr však zatím nerozhodl a vrátil k podklady k dalšímu posouzení odboru environmentálních rizik svého úřadu. Zdroj: Střední Čechy Autor: LUDMILA HAVLÍKOVÁ
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí