Kjótský protokol bez Ruska neplatí

Delegace Evropské komise se ještě v září znovu pokusí přesvědčit ruskou vládu, aby se připojila k signatářům Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Poté, co dokument odmítly ratifikovat Spojené státy a Austrálie, stává se podpis Moskvy klíčovou podmínkou jeho příští platnosti. Ruští odborníci navíc spočítali, že průtahy připravují zemi o jednu až dvě miliardy dolarů ročně. Protokolem přijatým v roce 1997 v japonském Kjótu se účastníci dobrovolně zavázali, že v letech 2008 až 2012 nezvýší své emise oxidu uhličitého o víc než 5,2 procenta ve srovnání s rokem 1990. Země, která sníží emise výrazněji, než stanoví limit, může \"ušetřené\" kvóty odprodat státům, které znečišťování přeženou. Největší znečišťovatelé mají možnost buď koupit potřebné kvóty od ukázněnějších států, nebo platit vysoké pokuty. Aby dohoda mohla vstoupit v platnost, musí ji ratifikovat 55 zemí včetně těch, které celkem vypouštějí do ovzduší nejméně 55 procent škodlivin. \"Měli bychom do Ruska vyslat jasný signál, že chceme, aby se ke Kjótskému protokolu připojilo,\" zdůrazňoval podle BBC na nedávném setkání ministrů životního prostředí EU v Itálii dánský zástupce Hans Christian Schmidt. Evropská komise hodlá Moskvě nejen připomenout ekonomický prospěch z možnosti prodávat limity, ale také ji chce přizvat ke společným projektům s využitím nových, čistých technologií. Kreml v podstatě proti samotné myšlence nic nenamítá, v praxi se však část expertů obává nedostatečné průhlednosti a propracovanosti některých mechanismů, s nimiž protokol počítá. Průmyslová výroba v Rusku v uplynulých deseti až dvanácti letech klesala a objem skleníkových plynů je o několik miliónů tun nižší než stanovený limit. \"Vezmeme-li v úvahu, že na zvýšení efektivnosti naší energetiky potřebujeme dvě až tři miliardy dolarů ročně, značnou část by mohl pokrýt prodej kvót do zahraničí,\" citoval deník Finansovyje izvestija Olega Plužnikova z ministerstva energetiky. Kjótský protokol sice dosud neplatí, ale obchod kvótami (carbon credits) již začal. Tendry na jejich odkup vypsala například nizozemská vláda. Pro tento stát, jehož název sám napovídá, že leží nízko nad mořem, by prudké oteplení, způsobené skleníkovými plyny, a zvýšení hladiny moří znamenala katastrofu. Kromě toho získává většinu elektřiny z tepelných elektráren. Proto si Nizozemci s předstihem začali kupovat limity v zahraničí, aby v roce 2008 nemuseli platit neúnosné pokuty. Zvláštní fond, který v Rusku zřídil energetický gigant RAO JES, již přijímá od ruských firem přihlášky do nizozemských tendrů. Připravuje též projekty na využití takto získaných prostředků pro modernizaci ruské energetiky. ZDROJ: Podniky a trhy