Fond jedná o dalším osudu plynofikací

O některých problémech financování Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a dalších otázkách souvisejících s jeho činností, jsme hovořili s jeho ředitelem Ing. Andrejem Mudrayem. [*] Co je u vás nového? Podařilo se už finanční situaci fondu stabilizovat? V několika minulých letech správce SFŽP formou rozhodnutí ministra přijímal větší objem podpor, než kolik činily jeho příjmy. Fond totiž funguje tak, že jakmile ministr podepíše rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na určitou akci, ekonomové Státního fondu životního prostředí zablokují pro budoucího příjemce dotace příslušný objem prostředků. To znamená, že peníze jsou účelově blokovány až do doby uzavření smlouvy mezi žadatelem a fondem a jejich následnému uvolňování proti fakturám. Uzavření smlouvy o podpoře závisí na tom, jak rychle nám ten který žadatel dodá potřebné podklady. Problematickým místem jsou obvykle výběrová řízení, kdy je třeba plnit zákonné lhůty a v případě odvolání některého z účastníků soutěže se tato etapa může protáhnout na řadu měsíců. Fond je povinen celou dobu peníze blokovat, aby bylo zajištěno budoucí finanční krytí. Jedno z našich opatření umožňuje stanovit termín, do kterého je nutno smlouvu s fondem uzavřít. Přesto ale máme \"zmrazeno& #34; poměrně hodně peněz. Obtížný je pro nás především letošní rok, kdy kulminuje objem plateb z rozhodnutí minulých let. V této situaci jsme se po dohodě s ministrem životního prostředí rozhodli pro dvě zásadní rozhodnutí - úspory výdajů na straně jedné a hledání dodatečných zdrojů na straně druhé. Čili najednou jsme stáli před problémem, jak fondu dodat další zdroje, abychom měli z čeho krýt nová rozhodnutí. [*] A našli jste nové zdroje? Takovým zdrojem je jedna z tranší (část - pozn. redakce) půjčky Spojených států České republice. Z částky 700 miliónů korun jsme 500 miliónů získali my. Na Ministerstvu financí jsme dohodli takovou úrokovou míru, která se takřka rovná průměrné úrokové míře, za kterou půjčuje peníze SFŽP, neboť půjčky jsou součástí podpor, které náš fond poskytuje. Celkový ekonomický dopad bude téměř nulový, neboť těch 500 miliónů \"půjčíme\" zase dál. Půjčka je desetiletá a protože i my půjčujeme na deset let, tak stejně, jak se nám budou peníze vracet, budeme moci naši půjčku splácet. Jde tedy o posílení našich finančních prostředků bez vlivu na ekonomiku fondu, což je pro nás samozřejmě příjemné. Dalším řešením je kontokorentní úvěr, kterým se na řadě našich jednání zabývala finanční komise, kterou tvoří zástupci resortu a SFŽP. Ve veřejné obchodní soutěži chceme vybrat banku, u které uložíme všechna depozita fondu. Do této banky budou \"natékat\" úplaty za znečišťování vody, ovzduší a další. Prostě jak je definuje zákon o Státním fondu životního prostředí. My si zase budeme moci kdykoli vybrat peníze potřebné na podpory žadatelům. Jak jsem ale již zmínil, situace není v současnosti ideální. Kvůli přemíře přijatých rozhodnutí fond není schopen svými příjmy pokrýt své výdaje. Nacházíme se v jakési \"dolní úvrati\", takže banka nám bude po jistou dobu více dávat, než do ní bude přibývat. Ale právě proto, že nám bude na jedné straně peníze obhospodařovat, čili budou jí tvořit zisk, a na druhé straně nám bude půjčovat, je to pro nás nejméně nákladné řešení. Kdybychom měli u jedné banky depozita a u druhé si čistě jen půjčovali, bylo by to dražší. Soutěž byla vyhlášena v polovině července. Počítám, že to potrvá do podzimu, čili aspoň dva měsíce. Najali jsme si firmu, která by měla zadání definovat maximálně profesionálně, aby nevznikly žádné pochybnosti, protože jsme povinni dodržet ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. [*] Na co poskytujete nejvíce peněz? Ctíme prioritu Evropské unie, kterou je ochrana vod. Tam jde téměř 50 % našich financí. Odhaduji, že v blízké budoucnosti se tento podíl zřejmě ještě o něco zvýší. Hodně jsme dávali do ochrany ovzduší, a to i ve formě plošných plynofikací. Asi víte, že v současné době se diskutuje o dalším osudu těchto plynofikací. V mnoha obcích se totiž \"zakopaly\" do země plynovody, ale ukazuje se, že nyní chybí spotřebiče na konci. Proto je nutné soustředit se více na podporu instalací konečných spotřebičů, protože teprve tím je možno realizovat očekávané ekologické efekty. [*] To znamená, že lidé nemají zájem se na plyn připojovat? Ano. Stoupla totiž cena plynu. Obce mají proto velké problémy dosáhnout původně deklarovaných ekologických efektů. Zastupitelé obcí přicházeli s tím, že zplynofikují obce, které spravují. Projektovými dokumentacemi a energetickými audity dokládali počty přípojek, spotřebu plynu a z toho vyplývající úspory emisí CO2, oxidů dusíku, popílku atd. Na základě těchto předpokládaných ekologických efektů od nás dostali příspěvek. Ale pak mnoho obyvatel v těchto obcích upustilo od svého někdejšího záměru a rozhodlo se zůstat u svého původního zdroje tepla, a to i za situace, kdy jim byl plyn přiveden až do pilířku v oplocení. Ekologický efekt je v takovém případě rázem zcela jiný. Souběžně byla zpřísněna legislativa určující režim nakládání s veřejnými prostředky, kdy finanční úřady začaly přísně kontrolovat smlouvy, které uzavřeli žadatelé s fondem a tedy i kontrolovat dosažené ekologické efekty. Výsledkem jsou současné problémy takových obcí. Po zjištění nedodržení smluvních ujednání vyměřují finanční úřady vracení poskytnutých prostředků, včetně penále. V srpnu jsme začali řešit tento vážný problém na Ministerstvu financí. [*] To ale může dostat starosty do dosti neřešitelné situace, protože oni nejsou schopni občany donutit, aby se na plyn připojili. Právě proto budeme jednat s Ministerstvem financí o tom, jak situaci řešit a přitom jak nespoluvytvářet - byť nezaviněně - prostředí, které je pro obce likvidační. Nejde totiž o zlou vůli ani nás, ani finančních úřadů. Postihy jsou prostě dané zákonem. Obce jsou sice svéprávné, věděly, do čeho jdou, uzavřely platné smlouvy, ale přece jen nemohly tušit, jak se vyvine situace s cenou plynu a že budou postupně zpřísněné zákonné normy. Kdyby to věděly, mnohé z nich by asi uzavřely s občany předběžné smlouvy pod sankcemi, že si plynový kotel skutečně pořídí. Takto měly od občanů jen sliby, které pak ale mnozí nesplnili - kotel si nepořídili. [*] Máte nějakou představu, jak by řešení mělo vypadat? Možná bude třeba změnit zákonnou normu a stanovit její působnost rok či dva zpátky, abychom situaci obcí, které mají problémy, nějakým způsobem ošetřili, nebo bude možné najít řešení ve výkladu stávající dikce zákona, který by se dal \"změkčit\". Předem opravdu nevím, nejsem právník. AUTOR: JANA PLAMÍNKOVÁ ZDROJ: MODERNÍ OBEC