zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zajíci mizí z českých lesů

20.11.2003
Příroda
Zajíci mizí z českých lesů
Dramatický úbytek zajíců, králíků a koroptví. Hlavním důvodem je špatná kvalita životního prostředí a úbytek životního prostoru. Opět narostla spotřeba hnojiv a pesticidů.
Doba, kdy zajíc zcela běžně obýval lesy České republiky, je pryč. Z několika milionů zajíců, kteří u nás žili ještě před půlstoletím, jich zůstalo 350 tisíc. Ještě kritičtější jsou početní stavy divokých králíků a koroptví.
Počet králíků během posledních 30 let klesnul z 60 tisíc na necelých pět tisíc kusů. Nejinak je tomu se stavem koroptví, kterých v roce 1973 v přírodě žilo téměř 800 tisíc. Dnes jich na území ČR žije kolem 50 tisíc. V současné době se v českých lesích prohání šestkrát víc loveckých psů než divokých králíků. Na rozdíl od králíka, který zde byl vysazen uměle a jeho domovskou zemí je Portugalsko a Španělsko, je však zajíc v Česku domácím druhem, a tudíž přirozeným obyvatelem zdejších lesů.

Vesnický kolorit
Jen za poslední rok v českých lesích ubylo 24 tisíc zajíců. Na stav jejich populace mají značný vliv i myslivci: loni jich zastřelili 80 tisíc. Podle myslivců ovšem zákaz odstřelu drobné zvěře její vymírání nezastaví. \"Je to otázka výměny živočišných druhů,\" vysvětluje situaci jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal. Podle něj patří lov zajíců ke koloritu vesnice a je nedílnou součástí určitých tradic. \"Existují navíc lokality jako Polabí, jižní Morava nebo část východních Čech, kde jich je dostatek,\" uvedl Broukal.

Ochránci přírody vidí celou věc opačně. \"Zajíců je tak málo, že by jejich populaci velmi pomohlo, kdyby se alespoň trochu obnovila,\" říká Pavel Marhoul z Agentury ochrany přírody a krajiny. Ochránci totiž na rozdíl od myslivců považují za nemožné, aby byl nahrazen jiným živočišným druhem. \"Je to nesmysl. Žádná přirozená výměna zvěře není. Naše zkušenost je taková, že druhy, které zde byly vysazeny uměle, páchají mnoho škody. Příkladem jsou mufloni,\" říká Jan Řezáč, mluvčí Lesů ČR.

Početní stavy drobné zvěře jsou v některých regionech natolik nízké, že myslivci už nemají co lovit. Někde proto platí zákaz odstřelu určitých druhů už několik let, jinde k němu přistoupili letos. \"Vždy to záleží na jednotlivých honitbách, jak si to určí, o nějakém plošném zákazu ale neuvažujeme, není důvod,\" říká Broukal.

K zákazu lovu zajíců přistoupila většina mysliveckých sdružení v jižních, středních a severních Čechách, kde bylo kvůli povodním vysazeno 2900 zajíců dovezených z Maďarska. Ministerstvo zemědělství, které za jejich nákup zaplatilo sedm milionů korun, zároveň zakázalo jejich lov po dobu tří let.

Zajíc je ale výhodný obchodní artikl a jeho cena stále roste. V současné době je výkupní cena 1700 korun za kus. Se zvěří u nás obchoduje přerovská společnost Interlov, která je obchodní společností Českomoravské myslivecké jednoty. Interlov v prosinci loňského roku vykoupil 800 zajíců. Všichni byli prodáni do Itálie. \"Zajíců vyvážíme mnohem méně než v předchozích letech. Jde spíš o udržování obchodních kontaktů,\" říká Josef Roubíček z Interlovu. Počet vyvezených zajíců je však podle něj obchodním tajemstvím. V době italského exportu už ale bylo jasné, že povodeň si vyžádala oběti i na zvířatech a že bude třeba provést zazvěření lokalit v Čechách. Import zajíců uhradilo ministerstvo zemědělství z kapes daňových poplatníků a na obchodu nejvíc vydělala společnost Interlov. Nejenže stovky českých zajíců vyvezla, ale tisíce jich naopak přivezla z Maďarska. Cena za jednoho maďarského zajíce byla 2500 korun.

Vina zemědělců
Počet zajíců soustavně klesá od poloviny 70. let. O příčinách markantního úbytku lesní zvěře se zatím jen spekuluje. Znalci problematiky se ale shodují, že hlavním důvodem je špatná kvalita životního prostředí a úbytek životního prostoru. Rozmnožování zvěře příliš neprospívá hospodářská činnost zemědělců. Ti nejenže rozorávali meze, ale v posledních letech také opět narostla spotřeba hnojiv a pesticidů. Tyto chemikálie mají přitom dopad zejména na reprodukční schopnosti zvířat. Způsobují jim také nádorová bujení, v jejichž důsledku pak zvířata hynou. \"Bezpochyby dochází k poškozování zdravotního stavu včetně snižování reprodukčních schopností a nárůstu nádorových onemocnění,\" vysvětluje Karel Bukovjan z Institutu ekologie a chovu zvěře. Ovšem sama chemizace by pravděpodobně nemohla způsobit tak radikální úbytek zvěře. \"Dřív stála za úbytkem zvěře hlavně chemizace, kvůli níž téměř zmizely koroptve. Dnes je to jiné, ale zvěř ubývá dál. Každé zvíře je jinak citlivé, hlavní příčinu tedy stanovit nelze,\" říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Pytlačí i myslivci
Stejného názoru jsou i myslivci, podle kterých může být dalším faktorem i pytláctví. K jeho omezení měl přispět zákon o myslivosti z roku 2001, avšak své ovoce nejen nepřinesl, ale do nekalého obchodu se zapojují i sami myslivci. Zákon totiž stanovil povinnost označovat ulovenou zvěř plombami, které si každý myslivec musí zakoupit. K tomu musí vyplnit evidenční lístek. Pak by podle zákonodárců mělo být snadné rozpoznat, kdo je pytlák. \"Pytláctví je stále na stejné úrovni. Plomby se dají snadno sehnat na černém trhu, myslivci s nimi sami kšeftují,\" potvrzuje Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty.

Zdroj: www.agronavigator.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí