zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Krátce - různé

27.11.2003
Obecné
Krátce - různé

Bílá gorila z barcelonské zoo zemřela
Bílá Gorila Sněhová vločka, Copito de Nieve ve španělském originále, byla chycena v roce 1962 v Rovníkové Guiney, a od té doby žila v zajetí barcelonské zoo, kde se stala okamžitě miláčkem několika generací. Do včerejšího dne jí bylo přibližně 38 – 40 let, což zhruba odpovídá osmdesátí lidským.
Již v roce 2001 veterináři zjistili, že gorila trpí rakovinou kůže, letos v září konstatovali, že nemoc výrazně postoupila a že Sněhové vločce zbývá již jen pár měsíců života. Bolesti dále zesílily, a proto se toto pondělí rozhodli veterináři definitivně zbavit gorilu dalších bolestí.
Sněhová vločka trpěla u goril velmi vzácným albinismem (oči měl totiž modré, ne růžové jako ostatní albíni), a byla proto velmi citlivá na sluneční světlo. V posledních době měl gorilí samec trvale špatnou náladu a musely mu být podávány antidepresiva. Za svůj život přivedl na svět na 22 potomků, z nichž ani jeden nemá barvu srsti svého otce.

Falešný signál, který hlásil poruchu regulačních tyčí, byl v noci na včerejšek příčinou odstavení druhého bloku  jaderné   elektrárny  Temelín. Řekl to mluvčí  elektrárny  Milan Nebesář. Tyče slouží ke tlumení či rozbíhání štěpné reakce. Podle  ekologických  organizací šlo o závažnou poruchu v primárním okruhu. Občanské iniciativy se pozastavily nad tím, že ve skupině, která šetří událost, není zástupce Státního úřadu pro  jadernou  bezpečnost.

ČESKÉ ÚŘADY POCHYBILY I PŘÍPADĚ TOVÁRNY PHILIPS
Za nesrovnalosti kolem výroby obrazovek v Hranické továrně LG Philips Display mají podle investora i Ekologického právního servisu (EPS) odpovědnost také české úřady. Povolení bylo vydáno příslušným stavebním úřadem, a to na základě vyjádření všech dotčených orgánů státní správy. Podle Philipse úřady nepožadovaly všechny zákonem předepsané dokumenty. Hranická radnice ale míní, že nechybila. Philips stále nemá, zákonem vyžadovaný program prevence závažných havárií ani zákonné pojištění. Proti případné havárii je firma chráněna komerčním pojištěním, což podle zákona nestačí. V továrně se přitom od září 2001 vyrobilo přes milión barevných obrazovek a stále není zkolaudovaná.

EVROPSKÝ PROSTOR ENERGIÍ
Cílem politiky EU v oblasti energetiky je zabezpečení dodávek energií pro spotřebitele za dostupné ceny při respektování životního prostředí a podpoře zdravé konkurence. Důraz je kladen na přechod na politiku řízení poptávky, tj. na změnu chování spotřebitele. Klíčem ke změně je rozvoj nových a obnovitelných energetických zdrojů, zdvojnásobení jejich podílu na dodávkách energie z 6 na 12 procent a růst jejich podílu na výrobě elektřiny z 14 na 22 procent do roku 2010. V oblasti energetiky stanovil Lisabonský proces cíl nazvaný Evropský prostor energií, kam patří : Liberalizace trhů s energií, budování transevropských energetických sítí, propojení elektrizačních soustav do roku 2005 v rozsahu cca 10 procent, aplikace jednotné energetické daně, vytvoření sazebníku pro přeshraniční přenos elektrické energie, stanovení finančních pravidel na Trans European Energy Networks.

KAM SMĚŘUJE EVROPSKÉ PLYNÁRENSTVÍ
Poptávka po zemním plynu poroste, odhaduje se až 70procentní nárůst do roku 2020. Významnější bude také role zkapalněného zemního plynu z Afriky a Asie. Významným faktorem bude rozvoj technologií v oblastech palivových článků, mikroturbín a růst podílu obnovitelných energií. Poptávka po zemním plynu se do roku 2010 bude koncentrovat v zemích současné EU. Nejvíc zapůsobí poptávka ve výrobě elektrické energie ze zemního plynu a kogenerací. V domácnostech poptávka vzroste jen asi o 1,5 procenta. Vzroste evropská závislost, očekává se vyčerpání zdrojů v Severním moři. Podíl ruského a norského plynu poroste (28 a 11 procent). Podíl alžírského klesne na 10, mimoevropské zdroje v Kazachstánu a Turkmenistánu zvýší svůj podíl min. na 20 procent evropské spotřeby.

Za více než dva roky by měl v Česku začít platit systém recyklace autovraků. Náklady na zavedení ekologické likvidace vozidel s ukončenou životností by měly převýšit miliardu korun. Vzniknout má na 400 sběrných míst a až 30 likvidačních středisek. Po lednu 2006 bude pro vyřazené osobní automobily a nákladní vozy s hmotností do 3,5 tuny platit kvóta, která určuje povinnost opětovně použít 85 procent průměrné hmotnosti automobilu a materiálově a energeticky ji následně využít. Pro vozidla vyrobená před rokem 1980 bude hranice o deset procentních bodů nižší.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí