Dohodě o oteplování hrozí krach

Na Rusku bude záviset, zdali protokol z Kjóta, jehož cílem je omezit vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší, někdy vstoupí v platnost, nebo se z něj stane jen bezcenný cár papíru. V den zahájení 9. konference OSN o oteplování a klimatických změnách v italském Miláně to napsala agentura AP.
\"Chtěli jsme tady uspořádat první setkání signatářů Kjóta. Bohužel to nebylo možné,\" řekl včera na úvod dvanáctidenního rokování před delegáty ze 188 států italský  ministr   životního   prostředí  Altero Matteoli.
Narážel tak na skutečnost, že dokument, přijatý v roce 1997 v japonském Kjótu, doposud nepodepsal dostatečný počet zemí. Aby se totiž dohoda stala mezinárodně platným zákonem, muselo by ji ratifikovat nejméně tolik zemí, kolik jich vyprodukuje 55 procent skleníkových plynů, které podle vědců způsobují oteplování Země.
Česká republika k dohodě přistoupila v říjnu 2001. Stejně jako ostatní signatáři se tak zavázala snížit do roku 2012 emise oxidu uhličitého o 5,2 procenta oproti úrovni z roku 1990. Vzhledem k propadu průmyslové výroby na začátku 90. let s tím oproti průmyslově vyspělým zemím nebude mít problém.
USA jako největší  znečišťovatel  ovzduší dokument odmítly v roce 2001. Signatáři proto stále čekají na konečné vyjádření váhajícího Ruska. Jeho souhlas by totiž znamenal přijetí protokolu. Rusko se na  znečištění   ovzduší  podílí 17,4 procenta. Dohromady se stávajícími 120 signatáři by skupina dosáhla 60,2 procentního podílu celosvětově vypouštěných emisí, čímž by protokol vstoupil v platnost.
Vyhlídky, že by Rusko v blízké době ke kjótským kritériím přistoupilo, ale nejsou příliš optimistické. \"Přijetí protokolu by Rusko uvrhlo do bídy,\" uvedl ekonomický poradce ruského prezidenta Andrej Illarionov.
Podobnou argumentaci používají i Spojené státy. Agentura Reuters uvedla, že americká vláda považuje kjótské ujednání za \"svěrací kazajku\", která by USA stála 400 miliard dolarů a připravila je o 4,9 miliónu pracovních míst.

ZDROJ: HN