L. Ambrozek: Tříděný opad se skutečně poctivě recykluje

Bohuna Mikulicová Hodonín Vlnu nevole u mnohých občanů vyvolala nedávno odvysílaná televizní reportáž o podivném nakládání s tříděným odpadem. V reakci na ni řada hodonínských občanů prohlašovala, že s touto činností končí. Místostarosta Hodonína Ladislav Ambrozek však tvrdí, že takové reakce nejsou namístě.

Došlo v Hodoníně k nějakému poklesu v objemu vytříděného opadu?

Zatím jsme to nijak nevyhodnocovali a taky by se to dost těžko posuzovalo. Například u plastů dochází po letním období k poklesu každoročně. Vidíme to zvláště u pytlového systému. Například letos v lednu se posbíralo kolem šesti set pytlů s tímto odpadem, zatímco v červenci jich bylo dvanáct set.

Tisíce lidí na vlastní oči viděly, jak pracně vytříděný odpad končí na skládce. Je možné, že by se něco podobného mohlo stát i v hodonínských poměrech?

Nikoli. Něco takového se dosud nestalo. To, co lidé do separačních kontejnerů nebo v případě rodinných domků do pytlů dají, to se odděleně sváží do sběrného dvora. Tam se odpad dále třídí. Například sklo pak putuje do kyjovské sklárny, pro papír je hned několik odběratelů, z nichž někteří si dokonce sami přistavují nádoby a jejich obsah si i odvážejí. Jinak se papír při volné kapacitě ve dvoře dále třídí a lisuje. Za takto upravený materiál se získávají vyšší platby.

Nezmínil jste právě nejvíc diskutované plasty.

Plasty mají k novému výrobku cestu poněkud náročnější. Tady musím upřímně říci, že stoprocentní odbyt je v současné době pouze na plastové obalové fólie a PET lahve. Ty musí být dotříděny podle barev a slisovány a pak teprve začíná jejich další cesta. Část z nich se zatím zpracovává v jediném závodě u nás, v Plané nad Lužnicí. Velkou část pak vykupují obchodníci pro vývoz do Číny, kde z nich vyrábějí polyesterové vlákno. Z plastových fólií zase vznikají pytle na odpady. Nárazově se dají uplatnit i tvrdé plasty, jako například lahve od mýdel, šamponů a dalších kosmetických či jiných výrobků. Bohužel pro zhruba pětadvacet procent tříděného odpadu odbyt zatím není. Týká se to zejména kelímků od jogurtů anebo sáčků od mléka.

Pokud vím, lidé jsou ale vedeni ke třídění i těchto obalů.

Rád bych předeslal, že třídit odpad je povinnost vyplývající ze zákona. Proto lidi učíme třídit i veškeré plasty, i když dlouho jsme věc zvažovali. Třídění je totiž dlouhodobý proces a podmínky se mohou změnit. Když řekneme, že se budou třídit jen PET lahve, pak se to může vymstít. Prioritou v plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje je totiž vytvoření kapacit na zpracovávání veškerých vytříděných plastů. Může se tak stát, že za rok skutečně bude odbyt pro všechny a lidé na to nebudou připraveni.

Kromě všeobecného ekologického a ekonomického efektu má třídění nějaký význam pro samotné město?

Každá obec dostává za třídění odpadu zaplaceno. Hodonín letos dostane částku blížící se jednomu milionu korun.

Co s takto získanými penězi děláte?

Je naší povinností dávat je zpět do systému separování a svozu tříděného odpadu. Také jimi hradíme s tím související aktivity, jako je výchova, soutěže a odměny.

O jaké soutěže jde?

Máme jich několik. V první z nich soutěží žáci základních škol v množství vytříděného papíru, hliníku a baterií. Aby se učili třídit i ti, u nichž doma to zatím není ve zvyku, rozjeli jsme letos další akci, při které se třídí přímo ve škole papír a plast. Novinkou je sběr tetrapacku v mateřských školách. Tato soutěž má skvělý ohlas a těší nás, že se k mateřinkám iniciativně přidala už i jedna základní škola.

Zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník