Mechanicko-biologická úprava není alternativa
Město Graz využívá tzv. mechanicko-biologickou úpravu odpadů. Nejedná se však o
alternativu ke spalování, ale o způsob, jak upravit alespoň část odpadu tak, aby
dále nereagoval a mohl být skládkován. Veškerý komunální odpad je rozdrcen, 50 %
odpadu jde přímo k energetickému využití a 50 % do tzv. zařízení na
mechanicko-biologickou úpravu. Z tohoto množství je po 12 týdnech odděleno
dalších 10-15 % energeticky využitelných odpadů. Zbytek je uložen do skládky,
zhruba 10 % představují ztráty do ovzduší a 2 % magneticky vyseparované železo
[https://www.kamsnim.cz/categories/zelezo]. Bilance: 59 % odpadů využitých na
výrobu energie a 29 % uložených do skládky bez jakéhokoliv využití, provázené
pouze náklady na manipulaci s odpadem po dobu 12 týdnů. Město Graz je
spoluvlastníkem největší skládky v Rakousku, kam bylo před zákazem skládkování
od roku 2004 ukládáno 200 až 300 tisíc tun odpadu ročně. Tímto způsobem zůstane
alespoň část dřívější ch příjmů ze skládkování \"doma\".
Město Graz využívá tzv. mechanicko-biologickou úpravu odpadů. Nejedná se však o alternativu ke spalování, ale o způsob, jak upravit alespoň část odpadu tak, aby dále nereagoval a mohl být skládkován. Veškerý komunální odpad je rozdrcen, 50 % odpadu jde přímo k energetickému využití a 50 % do tzv. zařízení na mechanicko-biologickou úpravu. Z tohoto množství je po 12 týdnech odděleno dalších 10-15 % energeticky využitelných odpadů. Zbytek je uložen do skládky, zhruba 10 % představují ztráty do ovzduší a 2 % magneticky vyseparované železo. Bilance: 59 % odpadů využitých na výrobu energie a 29 % uložených do skládky bez jakéhokoliv využití, provázené pouze náklady na manipulaci s odpadem po dobu 12 týdnů. Město Graz je spoluvlastníkem největší skládky v Rakousku, kam bylo před zákazem skládkování od roku 2004 ukládáno 200 až 300 tisíc tun odpadu ročně. Tímto způsobem zůstane alespoň část dřívější ch příjmů ze skládkování \"doma\".
ZDROJ: ODPADY
Sdílet článek na sociálních sítích
