Amazonský deštný prales mizí závratně rychle z povrchu Země

Deštné pralesy rostou obvykle v tropických oblastech blízko rovníku. Mohutné deště dávají zemi takovou vláhu, že tyto lesy jsou mimořádně husté. Amazonský deštný prales, největší na světě, zabírá plochu větší než celá Evropa. Měří sedm milionů čtverečních kilometrů a táhne se od spodních svahů And až k atlantskému pobřeží Brazílie. Ale jeho plocha se závratnou rychlostí zmenšuje a ustupuje pěstování obilí a chovu dobytka, jehož maso je důležitým vývozním artiklem na americkém trhu. Brazilský prales má zásadní význam pro ekologii a zdraví Země a všeho, co na ní žije. Jeho stromy pohlcují kysličník uhličitý, tedy plyn skleníkového efektu, který značně poškozuje zemské klima. Jeho celkové oteplování a tání ledu v polárních oblastech může způsobit rozsáhlé záplavy. Stromy též vylučují kyslík, nezbytný pro život lidí i zvířat. Některé stromy v deštném pralese dorůstají do extrémních výšek, i nad šedesát metrů. Jejich listy vytvářejí jakýsi zelený deštník, který zabraňuje přístupu světla až k zemi. Nízko položený porost pak často bývá zakrnělý. Zelený baldachýn pod sebou hostí nepřeberné množství obyvatel. Flora i fauna amazonského deštného pralesa je nepředstavitelně pestrá a bohatá. Na konci minulého století zde angličtí přírodovědci napočítali na 14 712 živočišných druhů, z nichž 8000 nebylo do té doby vůbec známo. Současná věda dokázala, že v Amazonii žije víc než 100 tisíc druhů savců, plazů a ptáků a kromě toho ještě nejméně dalších 270 000 druhů brouků. Těmto závratným číslům zřejmě zdaleka ještě není konec. Předpokládá se, že několik dalších milionů druhů na své objevení teprve čeká.