Obec bojuje se zápachem

Ploskovice - Bojovat proti obtěžujícímu zápachu, který se s příchodem teplejších dní opět začíná šířit ze skládky hnoje v blízkosti ploskovického zámku, chce odbor životního prostředí Městského úřadu v Litoměřicích.
Vlastníkem betonového plata, na němž se hnůj shromažďuje, je firma Agroslužby Trnovany a ta ho pronajímá drůbežářské firmě Lidru Libotenice. Drůbežárna sem sváží slepičí trus, a z něho kompostováním připravuje hnůj.
Až do konce loňského roku bylo hnojiště provozováno jako kompostárna, ale vzhledem ke stížnostem občanů Ploskovic krajský úřad povolení pro provoz kompostárny zrušil.
\"Při jakékoli manipulaci drůbeží trus silně zapáchá,\" vysvětluje Pavel Gryndler z odboru životního prostředí městského úřadu v Litoměřicích. Přestože se na hnojišti dál slepičí trus kompostuje, zařízení je nyní provozováno jako sklad hnojiv. Přesto se odbor životního prostředí nehodlá s tímto stavem smířit.
\"Zásadně nesouhlasíme s tím, aby provozováním jakéhokoli zařízení bylo jeho okolí obtěžováno nesnesitelným zápachem. A už vůbec ne v místech, kde je státní zámek,\" prohlašuje Gryndler a dodává, že v současné době jedná odbor životního prostředí s majitelem, jak zápach odstranit. Podle něj existují tři možnosti. Buď použití enzymatických preparátů pro odstranění zápachu, nebo usušení drůbežího trusu ještě předtím, než by se na hnojiště dovezl. Odbor životního prostředí uvažuje i o vymístění hnojiště.
Předseda představenstva firmy Agroslužby Trnovany Zdeněk Fejfárek tvrdí, že se firma v minulém roce snažila zápach z hnojiště omezit na co nejmenší míru. Podle něj nastává nejkritičtější situace během hnojení, kdy se hnůj z hnojiště rozváží na okolní pole. \"Podle zákona o hnojivech máme plných 48 hodin na to, abychom hnůj vpravili do půdy. Tuto lhůtu ani nevyužíváme a hnůj zaoráváme prakticky okamžitě,\" ujišťuje Fejfárek. Podle jeho vyjádření může za stížnosti v loňské sezóně také extrémně teplé počasí. \"Snažili jsme se odložit hnojení na vhodnější dobu, ale donekonečna jsme termín posouvat nemohli,\" brání se Fejfárek.
Jako řešení vidí vybudování biostanice přímo v areálu drůbežárny v Libotenicích. Pak by se na hnojiště svážel pouze suchý trus, který by nezapáchal. Řešení by to bylo sice elegantní, ale dost drahé. \"Vybudování biostanice přijde tak na 20 milionů korun. Snažíme se na ni získat finanční prostředky z nejrůznějších fondů. Když půjde všechno hladce mohla by biostanice stát už v roce 2005,\" dává alespoň částečnou naději ploskovickým Fejfárek.