Špidlova zelená chyba
V nedávném projevu pro podnikatele na pražském Žofíně zmínil premiér Vladimír
Špidla nutnost ekologizovat českou daňovou soustavu - ostatně k tomu se vláda
zavázala už ve svém programovém prohlášení v roce 2002. Ironií osudu právě ve
stejný den Špidlův kabinet schválil novou energetickou koncepci státu, která
mimo jiné umožňuje prolomit limity těžby uhlí a výraznější zdanění nešetrné
výroby energie v následujícím čtvrtstoletí v podstatě vylučuje. Zelené daně
přitom nepředstavují ránu české ekonomice.
V nedávném projevu pro podnikatele na pražském Žofíně zmínil premiér Vladimír Špidla nutnost ekologizovat českou daňovou soustavu - ostatně k tomu se vláda zavázala už ve svém programovém prohlášení v roce 2002. Ironií osudu právě ve stejný den Špidlův kabinet schválil novou energetickou koncepci státu, která mimo jiné umožňuje prolomit limity těžby uhlí a výraznější zdanění nešetrné výroby energie v následujícím čtvrtstoletí v podstatě vylučuje. Zelené daně přitom nepředstavují ránu české ekonomice.
Kdo zaplatí okna
Vyšší zdanění nafty nebo elektřiny z uhelných elektráren nemá být pomstou těžkému průmyslu či trestem pro majitele aut. Je pouhou snahou státu, aby se ti, jejichž činnost škodí okolí, podíleli na úhradě z toho plynoucích nákladů a tím byla zvýšena jejich motivace ke změně. Začnou-li vám například pod okny projíždět kamiony, zisk z této činnosti inkasují jen dopravci, zatímco výměnu oken za protihluková platíte vy a škody na životním prostředí nikdo. Studie OECD, která tyto takzvané externí náklady zkoumá ve všech východoevropských zemích, hovoří o tom, že v České republice jen v dopravě dosahují částky 100 miliard korun ročně. Pro srovnání: sto miliard představuje dotaci státu vysokým školám na sedm let dopředu.
Ekologická daňová reforma je rozpočtově neutrální: o co je dražší benzin či uhlí, o to klesnou jiné daně, většinou z příjmu nebo sociální odvody. Německý institut pro hospodářský výzkum uvádí, že tato reforma provedená ve spolkových zemích v letech 1999 až 2003 sníží v následujících letech spotřebu fosilních paliv a následné emise CO2 zhruba o tři procenta a německé firmy kvůli poklesu sazby sociálního pojištění z 21,2 na 19,5 % vytvoří o 250 tisíc pracovních míst víc, než kdyby ekologické daně zavedeny nebyly.
Se zaváděním ekologických daní jsou ovšem spojeny některé komplikace. Poplatky ze zdraví lidí a čistšího životního prostředí mají totiž negativní dopad na peněženky chudší části populace. Čím menší příjem máte, tím více zdražení elektřiny a plynu pocítíte, neboť na koupi těchto statků vydáváte daleko větší část platu než lidé s vyšším platem. Svůj byt totiž budete vytápět na průměrných dvacet stupňů, ať už je váš čistý příjem deset tisíc nebo jeho trojnásobek. Oproti tomu čím vyšší plat, tím více získáte, pokud se s ekologickou reformou sníží také daně z příjmu. Součástí těchto daní jsou proto kompenzace sociálně slabým, v sousedním Německu například příspěvek na vytápění bytu.
Devadesátinásobek v Dánsku
Evropská unie stanovuje minimální sazbu pro zdanění fosilních paliv a elektrické energie z neobnovitelných zdrojů ve všech členských státech. Příslušnou směrnici plánuje česká vláda naplnit až v roce 2008 - vymohla si odklad při jednání s Unií. Zvýšit tyto daně v české kotlině však bude poměrně jednoduchý úkol. V případě olovnatého i bezolovnatého benzinu a nafty nyní po prvním kole reformy veřejných financí už zdejší sazby dosáhly minimální úrovně platné v Unii. Česko ještě čeká zdanění elektrické energie, uhlí a zemního plynu, přičemž například cena elektřiny poté stoupne jen o půldruhého procenta.
Sama směrnice o zdanění fosilních paliv a elektrické energie představuje značný kompromis mezi členskými státy. Aby totiž byla schválena, musela Evropská komise razantně slevit ze svých původních požadavků. Oproti původnímu návrhu komisařů bylo o dvě třetiny sníženo daňové zatížení elektřiny, zhruba na polovinu klesly daně z lehkých a těžkých topných olejů. Směrnice také od daně osvobozuje benzin pro leteckou přepravu a přehodnocení minimálních sazeb proběhne až v roce 2012.
Že jsou požadavky směrnice mírné, dokazuje případ Německa, které již před čtyřmi lety v rámci vlastní ekologické daňové reformy stanovilo příslušné sazby několikanásobně vyšší. Největší rozdíly jsou v sazbě za vyrobenou elektřinu. Zatímco evropská norma tu určuje minimální poplatek ve výši jednoho eura za megawatthodinu, Němci platí 18 eur a Dánové dokonce 90 - pro tamní firmy to přirozeně znamená silnou motivaci k zavádění efektivních a vůči životnímu prostředí šetrných výrobních postupů.
Ne tak v Česku. Pročítáme-li výše zmíněnou energetickou koncepci, zjistíme, že ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá v desetiletí 2010-2020 \"až zdvojnásobení výše nyní připravované ekologické daně u pevných paliv\". Jinak řečeno, úřad Milana Urbana počítá s tím, že i šestnáct let po vstupu do Evropské unie budou uhlí a elektřina z něj vyrobená daněny pouze symbolicky. Je tedy zřejmé, pro jaký typ výroby a podniků máme být i do budoucna atraktivní lokalitou.
Ondřej Matyáš
Autor je doktorandem na VŠE v Praze.
Zelené zdanění v Evropě
Minimální daň v EU Itálie Německo Británie Maďarsko ČR
Motorová paliva
Bezolovnatý benzin (na 1000 l) 359 540 639 787 429 370
Olovnatý benzin (na 100 l) 421 505 690 882 460 430
Nafta (na 1000 l) 302 400 455 504 350 312
Tepelná energie
lehký topný olej (na 1000 kg) 21 400 61 50 350 21
elektřina (na 1 MWh) 1 2,1 18 6,9 1 -
Pozn: veškeré údaje jsou uvedeny v eurech.
Zdroj: European Commission, Excise duty tables (2003), Directive 2003/96/EC
Kdo zaplatí okna
Vyšší zdanění nafty nebo elektřiny z uhelných elektráren nemá být pomstou těžkému průmyslu či trestem pro majitele aut. Je pouhou snahou státu, aby se ti, jejichž činnost škodí okolí, podíleli na úhradě z toho plynoucích nákladů a tím byla zvýšena jejich motivace ke změně. Začnou-li vám například pod okny projíždět kamiony, zisk z této činnosti inkasují jen dopravci, zatímco výměnu oken za protihluková platíte vy a škody na životním prostředí nikdo. Studie OECD, která tyto takzvané externí náklady zkoumá ve všech východoevropských zemích, hovoří o tom, že v České republice jen v dopravě dosahují částky 100 miliard korun ročně. Pro srovnání: sto miliard představuje dotaci státu vysokým školám na sedm let dopředu.
Ekologická daňová reforma je rozpočtově neutrální: o co je dražší benzin či uhlí, o to klesnou jiné daně, většinou z příjmu nebo sociální odvody. Německý institut pro hospodářský výzkum uvádí, že tato reforma provedená ve spolkových zemích v letech 1999 až 2003 sníží v následujících letech spotřebu fosilních paliv a následné emise CO2 zhruba o tři procenta a německé firmy kvůli poklesu sazby sociálního pojištění z 21,2 na 19,5 % vytvoří o 250 tisíc pracovních míst víc, než kdyby ekologické daně zavedeny nebyly.
Se zaváděním ekologických daní jsou ovšem spojeny některé komplikace. Poplatky ze zdraví lidí a čistšího životního prostředí mají totiž negativní dopad na peněženky chudší části populace. Čím menší příjem máte, tím více zdražení elektřiny a plynu pocítíte, neboť na koupi těchto statků vydáváte daleko větší část platu než lidé s vyšším platem. Svůj byt totiž budete vytápět na průměrných dvacet stupňů, ať už je váš čistý příjem deset tisíc nebo jeho trojnásobek. Oproti tomu čím vyšší plat, tím více získáte, pokud se s ekologickou reformou sníží také daně z příjmu. Součástí těchto daní jsou proto kompenzace sociálně slabým, v sousedním Německu například příspěvek na vytápění bytu.
Devadesátinásobek v Dánsku
Evropská unie stanovuje minimální sazbu pro zdanění fosilních paliv a elektrické energie z neobnovitelných zdrojů ve všech členských státech. Příslušnou směrnici plánuje česká vláda naplnit až v roce 2008 - vymohla si odklad při jednání s Unií. Zvýšit tyto daně v české kotlině však bude poměrně jednoduchý úkol. V případě olovnatého i bezolovnatého benzinu a nafty nyní po prvním kole reformy veřejných financí už zdejší sazby dosáhly minimální úrovně platné v Unii. Česko ještě čeká zdanění elektrické energie, uhlí a zemního plynu, přičemž například cena elektřiny poté stoupne jen o půldruhého procenta.
Sama směrnice o zdanění fosilních paliv a elektrické energie představuje značný kompromis mezi členskými státy. Aby totiž byla schválena, musela Evropská komise razantně slevit ze svých původních požadavků. Oproti původnímu návrhu komisařů bylo o dvě třetiny sníženo daňové zatížení elektřiny, zhruba na polovinu klesly daně z lehkých a těžkých topných olejů. Směrnice také od daně osvobozuje benzin pro leteckou přepravu a přehodnocení minimálních sazeb proběhne až v roce 2012.
Že jsou požadavky směrnice mírné, dokazuje případ Německa, které již před čtyřmi lety v rámci vlastní ekologické daňové reformy stanovilo příslušné sazby několikanásobně vyšší. Největší rozdíly jsou v sazbě za vyrobenou elektřinu. Zatímco evropská norma tu určuje minimální poplatek ve výši jednoho eura za megawatthodinu, Němci platí 18 eur a Dánové dokonce 90 - pro tamní firmy to přirozeně znamená silnou motivaci k zavádění efektivních a vůči životnímu prostředí šetrných výrobních postupů.
Ne tak v Česku. Pročítáme-li výše zmíněnou energetickou koncepci, zjistíme, že ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá v desetiletí 2010-2020 \"až zdvojnásobení výše nyní připravované ekologické daně u pevných paliv\". Jinak řečeno, úřad Milana Urbana počítá s tím, že i šestnáct let po vstupu do Evropské unie budou uhlí a elektřina z něj vyrobená daněny pouze symbolicky. Je tedy zřejmé, pro jaký typ výroby a podniků máme být i do budoucna atraktivní lokalitou.
Ondřej Matyáš
Autor je doktorandem na VŠE v Praze.
Zelené zdanění v Evropě
Minimální daň v EU Itálie Německo Británie Maďarsko ČR
Motorová paliva
Bezolovnatý benzin (na 1000 l) 359 540 639 787 429 370
Olovnatý benzin (na 100 l) 421 505 690 882 460 430
Nafta (na 1000 l) 302 400 455 504 350 312
Tepelná energie
lehký topný olej (na 1000 kg) 21 400 61 50 350 21
elektřina (na 1 MWh) 1 2,1 18 6,9 1 -
Pozn: veškeré údaje jsou uvedeny v eurech.
Zdroj: European Commission, Excise duty tables (2003), Directive 2003/96/EC
Zdroj:Respekt
Sdílet článek na sociálních sítích
