zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rok 2110: dálniční síť dokončena

14.04.2004
EIA
Rok 2110: dálniční síť dokončena
Výstavba dálniční sítě v České republice již dlouhou dobu pokulhává daleko za vládními plány. Stalo se přitom pravidlem obviňovat z toho ekologické organizace, které se údajně v povolovacích řízeních donekonečna odvolávají, a tím je neúměrně protahují.
Bez zajímavosti proto není materiál, publikovaný nedávno Ekologickým právním servisem. Podle něj hlavní část viny za vlekoucí se řízení padá na vrub vlastní neschopnosti úřadů rozhodnout v zákonem stanovených lhůtách. Rozbor několika desítek správních řízení v kauze stavby dálnice D8 ukazuje, že správní úřady nebyly schopny rozhodnout v základní třicetidenní lhůtě ani jednou.
Nicméně největší problém stavitelů dálnic leží v úplně jiné oblasti. Na výstavbu vládou naplánovaných dálnic prostě nejsou peníze.
V roce 1993 vláda přijala usnesení o rozvoji dálnic a čtyřpruhových silnic. Slabinou materiálu ovšem byly hrubě podhodnocené náklady na realizaci jednotlivých staveb. V devadesátých letech tak sice stát investoval více prostředků, než předpokládalo toto usnesení, ale sama výstavba - měřeno celkovou délkou nově postavených dálnic - nijak zvlášť nepokročila.
V podobném duchu byla v roce 1999 zpracována i koncepce rozvoje dopravních sítí do roku 2010. Ta obsahuje snad všechny myslitelné dálnice a rychlostní silnice, které kdy mohou být v Česku postaveny. Jak konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad, tehdejší Ministerstvo dopravy a spojů ale podhodnotilo náklady na realizaci koncepce více než dvojnásobně. Naplánované stavby tak mohou být dokončeny spíše v roce 2110, než 2010.
Výmluvné je porovnání objemu prostředků, které by bylo ke splnění vládních slibů nutno uvolnit ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, se skutečností v letech 2000 až 2004. Zatímco v roce 2000 a 2001 se ještě sliby a realita zhruba kryly, v roce 2002 byl rozdíl mezi požadavky silničářů a možnostmi veřejných rozpočtů 20 miliard korun. V roce 2003 rovněž. Pro rok 2004 se očekává dokonce třicetimiliardový rozdíl.
Na konci letošního roku tedy budou skutečné výdaje veřejných rozpočtů zhruba o 70 miliard korun pozadu za původním harmonogramem investic do silniční a dálniční sítě. Nůžky se dále rozevírají.
Nárůst investic nelze v následujících letech očekávat. Fond dopravní infrastruktury ve svém střednědobém rozpočtovém výhledu sám konstatuje, že \"potřeby financování jsou výrazně vyšší než finanční možnosti\", a to i po započtení schválených úvěrů a očekávaných příjmů ze zdrojů EU.
Podle ministra dopravy Šimonovského by stát jen na výstavbu dálnic a rychlostních silnic ročně potřeboval sto miliard korun. Rozpočet fondu přitom bude minimálně do roku 2006 ani ne poloviční (44 miliard korun). Navíc se z něj financuje také rozvoj ostatních druhů dopravy i údržba a opravy dopravních cest.
Výraznější dotace ze státního rozpočtu ani přijetí dalších úvěrů také nelze vzhledem k nutnosti stabilizace veřejných financí očekávat. A částka, kterou bude možno reálně získat z fondů EU disproporci mezi politickým sliby a ekonomickou realitou rozhodně nevyřeší.
Hlavní příčinou opožďování výstavby silniční infrastruktury je tedy skutečnost, že objem financí, které je možno uvolnit, je výrazně nižší, než by bylo potřeba. Délka správních řízení je problémem zástupným a ti, kdo používají strašáka \"ekoterorismu\" prostě matou veřejnost.
Jediným možným řešením je přijetí nové, redukované koncepce rozvoje dopravní infrastruktury, která by pojmenovala skutečné priority státu a vycházela z reálných odhadů dostupných prostředků. Za situace, kdy podle Ministerstva dopravy nemá stát peníze ani na nutné opravy již existujících silnic a dálnic a musí si na tento účel půjčovat peníze od Evropské investiční banky, nám nic jiného nezbývá.
Autor působí v Centru pro dopravu a energetiku
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí