Obce žalují báňský úřad, nechtějí novou pískovnu

MLADÁ BOLESLAV - Dolní Bousov a Rohatsko – dvě obce na Mladoboleslavsku, podaly žalobu na Český báňský úřad v Praze. Předmětem sporu je povolení k otevření nové pískovny, kde by chtěl podnikatel Václav Maurer z Lužce nad Vltavou během následujících 30ti let vytěžit ročně asi 350 tisíc tun písku. Dobývací prostor by měl mít rozlohu více než osmdesát hektarů. Obce a místní Občanské sdružení Neogén tvrdí, že otevření pískovny by vedlo ke zničení mimořádně kvalitní orné půdy, ohrozilo podzemní vody, znehodnotilo krajinu a dlouhodobě postihlo obce velkou zátěží nákladní automobilovou dopravou. Obce se zájmy svých obyvatel snažily prosadit už v procesu EIA a ve správním řízení. Protože nebyly úspěšné, obrátily se na soud.

„Už od roku 1999, kdy pan Maurer s tímto plánem přišel, usilujeme o to, aby se v okolí obce neotevíralo nové ložisko. S pokračováním těžby nesouhlasí drtivá většina obyvatel,“ říká starosta Dolního Bousova Josef Vynikal. „Z těžby písku nemáme žádné výhody, jen starosti spojené s neustálým projížděním nákladních aut a hlukem a obavy, že můžeme přijít o podzemní vodu,“ doplňuje Václav Král, starosta sousední obce Rohatsko. Lidem se nelíbí ani to, že kvůli otvírce ložiska má být zničena kvalitní orná půda, zařazená do I. a II. třídy ochrany. Obavy potvrdil odborný posudek, objednaný Václavem Maurerem, který konstatuje, že docílení původní kvality půd je při rekultivacích po ukončení těžby prakticky nemožné.

I přes desítky námitek obcí, státních úřadů i vlastníků pozemků v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), vydalo ministerstvo životního prostředí souhlas se zahájením těžby. Obce i orgány státní správy se poté se svými námitkami obrátily na Obvodní báňský úřad v Kladně, který v roce 2002 vedl správní řízení o stanovení dobývacího prostoru. Úřad však všechny připomínky zamítnul jako neopodstatněné. Podobně se zachoval i Český báňský úřad v Praze, který zamítnul podaná odvolání, a dal tak těžařům zelenou.

„Obruby, Dolní Bousov i Rohatsko jsou obcemi, pro něž je důležité zemědělství a čistá příroda,“ říká ing. Roman Žáček, předseda nedávno založeného občanského sdružení Neogén a zároveň spolumajitel místní farmy. „Někteří zemědělci zde usilují o ekologické pěstování plodin a snaží se zavádět agroturistiku. Takovou činnost pochopitelně průmyslové projekty ohrožují. Poloha zdejších obcí je přitom pro turistiku výhodná, neboť se rozkládají na prahu chráněné krajinné oblasti Český ráj. Obří pískovna ohrožuje naši budoucnost,“ uzavírá Žáček.

Ačkoliv podle evidence Geofondu ČR jsou štěrkopísky v ložisku Dolní Bousov málo kvalitní, ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že jde o nenahraditelný zdroj stavební suroviny. Zájem na těžbě pak údajně převažuje i nad zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. S takovou argumentací se nakonec ztotožnilo i ministerstvo životního prostředí a zničení zemědělské půdy první a druhé třídy ochrany povolilo. Obce chtějí zájmy svých obyvatel hájit i za cenu soudních řízení a jsou rozhodnuty otevření nových ložisek štěrkopísku zabránit.

Přílohy:

Ochrana půdy nebo těžba?

Podle evidence Geofondu ČR jsou štěrkopísky v ložisku Dolní Bousov nekvalitní. V registru ložisek č. 3003700 se píše, že „neodpovídají svými technologickými vlastnostmi v plném rozsahu normovým požadavkům. Kvalita je zhoršena zvýšeným obsahem odplavitelných částic a štěrkový podíl větším procentem měkkých zrn a nižším zastoupením štěrkové frakce. V rostlém stavu vyhovuje surovina jako štěrkopísek pro II. jakostní třídu, tj. pro zpevnění krajnic nestmeleným štěrkopískem a stabilizace zemin. Pro širší použití je nutná úprava suroviny plavením v bubnových pračkách.“

Na Mladoboleslavsku jsou i jiná místa kde probíhá těžba štěrkopísků. Přesto v dubnu 2000 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR stanovisko, kde označuje ložisko v Dolním Bousově za „v celé široké oblasti jediný možný a nenahraditelný zdroj stavební suroviny a dále dle MPO převažuje zájem na jeho využití nad zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.“ V březnu 2002 pak Ministerstvo životního prostředí ČR na základě citovaného dokumentu s vynětím pozemků ze ZPF udělilo „s ohledem na celospolečenské zájmy zcela výjimečně souhlas“.

V katastru obce Obruby na Mladoboleslavsku probíhá těžba štěrkopísku už několik desetiletí. Současné ložisko má rozlohu asi dvaceti hektarů. Zatímco v dřívějších dobách byl písek těžen velice pomalu, dnešní těžba, prováděná těžkou mechanizací, zatěžuje okolní obce nepoměrně více. Další zátěží pro celé území jsou neúspěšné rekultivace. Kolem Obrub je takových ploch asi deset hektarů a vzhledem ke kvalitě provedených rekultivací jsou tyto pozemky prakticky trvale zdevastované.

Občanské sdružení Neogén

Občanské sdružení Neogén bylo založeno v roce 2004, aby obyvatelé postižených obcí mohli účinně oponovat plánům na rozšiřování těžby štěrkopísků mezi obcemi Horní a Dolní Bousov, Obruby a Rohatsko. Řada členů sdružení má řadu cenných zkušeností z dřívější doby – od roku 1999 do roku 2001 bojovali spolu s obcemi proti výstavbě zkušebního polygonu Škoda Auto. Škodovka chtěla tenkrát oplotit a průmyslově využívat prakticky celý třísethektarový les „Obora“ – jediný v okolí – včetně rybníků a části polí. Systematický odpor obcí a neústupnost soukromých vlastníků některých pozemků nakonec vedl k tomu, že Škodovka rezignovala a začala hledat jiné lokality.

Kontakty

ing. Roman Žáček, předseda Občanského sdružení Neogén, telefon 602 208 017

ing. Jan Jihlavec, místopředseda Občanského sdružení Neogén, telefon 603 812 389

Josef Vynikal, starosta města Dolní Bousov, telefon 724 174 961

Václav Král, starosta obce Rohatsko, telefon 602 436 470