zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zápas o duši venkova

30.11.2004
Zemědělství
Zápas o duši venkova
Minulý týden nečekaně zemřel ve věku 62 let sociolog Bohuslav Blažek, který se sám nazýval sociálním ekologem. Teprve když po nějakém člověku zůstane mezera, která jde těžko zaplnit, uvědomujeme si, jak budeme postrádat člověka, jehož životní náplní se stalo být "šídlem v pytli". V posledních nejméně deseti letech svého života fungoval osobitým způsobem - snažil se hluboce vyhmátnout nějaký skrytý problém, nebál se v mezích mírné slušnosti vyprovokovat konflikt. A když na udičku zasekl něco, co danou společnost trápí, tak vůbec nenásledovalo nějaké nemilosrdné odkrytí, ale začal s neduhem pracovat. Jeho hlavní téma byl český venkov.

Začarovaný kruh

Město je rychlé a chaotické, má památky a dějiny. Venkov je pomalejší a víc je součástí krajiny. Městské památky se dají obnovit, ale obnova venkova není návrat k nějakému datu, nýbrž k základnímu principu bytí venkova, a tím je neustálé obnovování sebe sama. Obnova ve venkovském smyslu je provedena tím lépe, čím méně odborníků na obnovu venkova se jí účastní. Dějů se totiž ujímá samotný ekosociální systém, což je příroda s lidskou spoluúčastí. Obnova města je něco jako pěstování anglického trávníku, který je nutné sekat každý týden. Horskou louku však kosíme jednou za tři měsíce.
Bohuslav Blažek ve svých pracích neustále vyvažoval onu přírodní a sociální složku. Upozorňoval, že venkovský člověk se sice přiblížil městu, ale platí za to tím, že z udřeného, ale svobodného člověka, který se sám rozhoduje o své práci, se stává zpohodlnělý a zlhostejnělý otrok. Ze soběstačného venkova se stává zproletarizovaná městská periferie, která je na městu závislá. Navíc stále silněji ztrácí vnitřní sílu na jakoukoli přeměnu a vývoj, protože k moci se dostávají stále méně výrazní zastupitelé. "Základní charakteristikou politického života na venkově je to, že se všichni znají. Venkov naštěstí už pochopil, že nepotřebuje monstrózní předvolební zápasy politických stran, takže stále přibývá nezávislých. Straničtí baviči a rétoři již dnes venkov neomámí," píše Blažek, ale zároveň dodává: "Tato situace má i své záporné stránky. Když se všichni znají, tak každý volič na své představitele něco ví. Dalo by se říct, že se navzájem drží v šachu. Protože schopný starosta umí něco pro vesnici vymoct, tak si to nejvíc odskáčou vesnice, které zvolí slabého starostu, který má máslo na hlavě. Poslouchá všechny, ale nezařídí nic."
Hlubším významem obnovy venkova není návrat k folkloru nebo tradiční architektuře, ale k tomu, že venkovští lidé rozuměli přírodě a určitému svému kulturnímu světu. Duch venkova nepřežije tím, že se stane památkou udržovanou pro návštěvníky z města.

Nebezpeční úředníci

Folklor je především proces vznikání a zanikání, je to kreativní hra, jejíž podmínky se neustále proměňují, ale určitě to není fosilizovaná podoba Erbenovy či Sušilovy sbírky národních písní. Hrubé zásahy do života mají větší dopad na pomalém venkově než v proudu městských změn. Blažek říká, že město je ideálním prostředím pro sběračské šmejdily i tuláky bez domova, zločince i policisty, geniální organizátory i nepraktické snílky, ochutnávače novinek od lahůdek po náboženství, ale venkov je prostředím pro ty, kdo chtějí být spoluautory své zahrady i svého domu. Pro ty, kdo chtějí do hloubky poznat a posléze střízlivě a věrně milovat jedno místo, kdo svou hospodářskou nezávislost jistí vztahy založenými na směně a vzájemném obdarovávání.
Venkov a město nejsou protikladným dobrem a zlem, ale jsou možnostmi volby pro různé lidské typy, pro různé generace a talenty. Ošidit lidstvo o tuto možnost volby znamená mimo jiné ublížit velkému okruhu lidských nadání. Básník a grafik Bohuslav Reynek, který většinu svého života prožil v rozpadajícím se zámečku v Petrkově na Vysočině, prý jednou řekl: "Město - tam bych přišel o duši."
Přesto podle Blažka město vlastně vítězí, protože se na venkově nepodařilo obnovit jeho někdejší význam a postavení ve společnosti: "Za Rakouska-Uherska a první republiky bylo na venkově neuvěřitelné množství spolků a také silná agrární strana. To mělo za následek, že venkovu nechyběli jeho přirození mluvčí. Venkov měl své politiky, statkáře, novináře i básníky. Rurální tématika byla stejně důležitá jako urbánní. Venkované se přes veškerý posměch ohledně slámy čouhající z bot, uměli obhájit a být předmětem určitého obdivu. Při obnovování demokracie po roce 1989 pořád nebyl čas na obnovu venkova. Pokud se napravovaly křivdy, tak takovým způsobem, aby se neublížilo mafii postsoudruhů z JZD. Protivníkem venkovské politiky není město jako takové, ale úřednictvo, které sídlí hlavně ve městě."

Další cesta

Když hodnotíme zisky a ztráty posledních čtrnácti let, tak v politickém hlaholu a kontra-hlaholu přehlédneme některé "tiché" procesy. Za tuto dobu si řada intelektuálních disidentů minulého režimu dokázala vypěstovat své následovníky. Někdy na samém počátku v roce 1990 stály osobnosti jako Zdeněk Neubauer, Petr Vopěnka, Zdeněk Kratochvíl či právě Bohuslav Blažek jako v podstatě velcí osamělci. Jenže za těch čtrnáct let vychovali celé generace žáků, sepsali řadu knih, pronesli stovky veřejných přednášek. Je to velmi nenápadný proces, jehož plody "mírné, ale hluboké alternativy v mezích zákona" teprve budou v dalších desetiletích dozrávat. Z díla Bohuslava Blažka mám stejný pocit jako z tónu, který teprve doznívá a možná se ani nevytratí úplně, jen se v dílech následovníků změní v jinou dobrou hudbu.

Václav Cílek
Autor je geolog.
Zdroj: Respekt

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí