zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Freony už ozon neničí

03.12.2004
Ovzduší
Freony už ozon neničí
Záchrana ozonové vrstvy Země má naději: mezi zeměmi existuje shoda a peníze na to jsou. Snad žádná mezinárodní úmluva v oblasti životního prostředí nedosáhla tak širokého uznání a nepřináší tak hmatatelné výsledky jako Montrealský protokol. Omezuje výrobu a spotřebu stovky chemických látek ve 190 zemích s cílem zamezit poškozování ozonové vrstvy, která chrání život na Zemi před ultrafialovým zářením. Tento záměr se uskutečňuje postupně od doby vzniku protokolu v roce 1987, přičemž ukončení tohoto procesu nelze přesně stanovit. Pro rozvojové země je jeho dodržování ekonomicky náročné, takže potřebují více času a finanční podporu. Kromě toho se stále objevují nové látky, které ozonové vrstvě škodí.

Účastníci Montrealského protokolu se sešli minulý týden v Praze. Byla to největší celosvětová konference s tématem životního prostředí, jakou kdy ČR pořádala. Předcházelo jí vědecké symposium, kterého se zúčastnil také nositel Nobelovy ceny Maria José Molina, který již před čtyřiceti lety mezi prvními upozornil na freony jako jednu z látek, které ozonové vrstvě škodí. Podle jeho názoru se podařilo nárůst koncentrací freonů v atmosféře zastavit, ale vědci jasný důkaz, že by se ozonová vrstva zacelovala, nemají. Alespoň se však její stav nezhoršuje.

Původní omezení, vyplývající z Montrealského protokolu, se týkalo především tvrdých a měkkých freonů, které se používaly zejména v chladírenství a klimatizačních systémech a jejichž celosvětová výroba v osmdesátých letech překročila milion tun. Počátkem třetího tisíciletí činila již jen necelých 150 tisíc tun. Např. v Česku se již tvrdé freony vůbec nevyrábějí a měkké se omezují (např. ve zdravotnictví). Nejde však jen o freony. Mnohokrát rychleji poškozuje ozonovou vrstvu methylbromid, který se používá v zemědělství proti plísním, v dopravě jako desinfekce, ale i v lékařství. Odborníci u některých aplikací tvrdí, že neexistuje rozumná náhrada. Proto se methylbromid smí např. nadále používat do inhalátorů pro nemocné astmatem.

Česko problém s methylbromidem nemá, své závazky plní. Na pražské konferenci však šlo o jeden z nejspornějších a nejdiskutovanějších bodů programu. Vyspělé státy mají podle Montrealského protokolu přestat používat methylbromid od ledna příštího roku. Problém je v tom, že rozvojové země smějí methylbromid používat ještě deset let. V USA by to např. znamenalo, že mexická produkce jahod (methylbromid je levnější než jeho náhrada) by byla cenově zvýhodněna. Podle amerických zemědělců by vyřazením methylbromidu z používání utrpěli ztrátu asi 400 milionů dolarů.

Skupina vyspělých zemí proto požadovala na pražské konferenci výjimky pro své zemědělce. Ve světě se ročně spotřebuje asi 26 tisíc tun methylbromidu. V roce 1991 to bylo 64 tisíc tun. Účastníci Protokolu schválili pro rozvojové země výjimky pro užívání methylbromidu v zemědělství celkem ve výši 2600 tun pro rok 2005, o které se zvýší původně sjednaných 12 150 tun. V roce 2006 budou mít povoleno celkem 11 400 tun a kromě toho mohou počítat s dalšími 3000 tunami na bázi výjimek, posouzených vědeckými a technickými experty. O těch se však bude ještě jednat v létě příštího roku.

Ani úspěšné snižování spotřeby či úplné odstranění látek nebezpečných pro ozonovou vrstvu neznamená, že neexistují další, ještě nezjištěné látky s obdobně negativním účinkem. Účinky se přitom mohou kumulovat - některé chemické látky škodí jak ozonové vrstvě, tak podporují skleníkový efekt.

Náměstek generálního tajemníka OSN a výkonný ředitel pro životní prostředí Klaus Töpfer novinářům řekl, že je třeba zabývat se chemickým průmyslem globálně. "Není možné pro každou další škodlivou látku uzavírat samostatné mezinárodní smlouvy, již tak je jich hodně. Celosvětová politika by se měla týkat všech chemických látek."

Töpfer pochválil rozvojové země: ačkoliv mohou podle Montrealského protokolu ještě řadu let spotřebu látek škodlivých pro ozon pouze stabilizovat, v mnohých již nastal až 40% pokles. Jednoznačně to lze přiřknout existenci tzv. multilaterálního fondu, v němž je dnes pro tyto účely kolem 2 miliard dolarů a z něhož plynou na náhradu freonů a dalších látek do rozvojových zemí motivační prostředky.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí