zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Strašná ekologická situace v albánské ropné oblasti

08.12.2004
Geologie
Strašná ekologická situace v albánské ropné oblasti
Fier - Uprostřed lesa vrtných věží, z nichž prosakuje ropa, jsou tisíce Albánců obětí kontaminace, která zpustošila oblast Patos-Marinza, hlavní ropnou zónu Albánie, kde se za komunistické éry těžila ropa bez ohledu na životní prostředí, napsala agentura AFP.
"Všichni jsme nemocni. Generace našich dětí je otrávenou generací," tvrdí dvaačtyřicetiletý nezaměstnaný Hasan Grevi, který postavil svůj dům v blízkosti vrtné věže, jejíž podstavec se koupe v husté černé tekutině.
Nedaleko města Fier, jež leží asi 120 kilometrů jihozápadně od Tirany, bylo v oblasti Patos-Marinza koncem sedmdesátých let provozováno zhruba 2000 vrtů. Kvůli nedostatečné údržbě za komunistické éry byla většina z nich opuštěna a nyní se ropa těží jen asi ze 700.
"Míra kontaminace v Patos-Marinze je pro obyvatele velmi znepokojující," přiznává poradce z ministerstva energetiky Adrian Jasimi a zdůrazňuje, že podzemní vody jsou nepochybně kontaminovány. "Pijeme vodu, ale nevíme, zda je pitná. Ve skutečnosti přesně nevíme, co pijeme," říká sedmdesátiletý důchodce Atif, který v naftové oblasti pracuje 40 let.
Z potrubí prožraného rzí podle odhadů denně uniká jedno až dvě procenta ropy, která se tu těží, zatímco atmosféra je zamořena silnými výpary zemního plynu.
Obsazování půdy, které bylo za komunistické vlády zakázáno, úřady od devadesátých let tolerují. Nyní zhruba 4000 lidí, z nichž většina trpí dýchacími potížemi a bolestmi hlavy, žije v blízkosti vrtů, které se staly oblíbeným místem pro dětské hry.
"Mnoho dětí se poranilo, když si hrály v blízkosti vrtných věží. Jedno z nich se zabilo, když spadlo do vrtu," říká Grevi, jehož synovci byla amputována noha poté, co spadl do vrtu.
Zápach ropy a zemního plynu činí dýchání obtížným. "Často mě bolí hlava. V létě je zápach nesnesitelný. Mnoho dětí je postiženo a mají potíže s dýcháním," říká třicetiletá Rodina, matka dvou dětí.
"Žádali jsme úřady, aby zasáhly. Nic však neudělaly," ujišťuje Agif. "Vláda neudělala nic a pomoc, kterou jsme dostali, je nedostatečná," přizvukuje mu Grevi.
"Patos-Marinza je těžce postižená oblast. Odstranit škody je obtížné, vyžadovalo by to velké investice," dodává Jasimi. Pro Albánii, která je považována za jednu z nejchudších zemí Evropy, se tento problém zdá být neřešitelným. "Bez zahraničních investic tento problém nebude vyřešen nikdy," zdůrazňuje Jasimi.
Od roku 1990 různé zahraniční společnosti - obzvláště rakouská OVM a americká Occidental - investovaly 400 milionů dolarů do obnovy produkce ropy v Albánii, jejíž zásoby jsou odhadovány na více než 440 milionů tun. Roční produkce nyní činí 400 000 tun (koncem sedmdesátých let to byly dva miliony tun) a dalších 600 000 tun musí Albánie dovážet.
Zahraniční společnosti se však zajímají především o průzkum nových nalezišť a o modernizaci provozovaných vrtů. Problém kontaminace oblasti Patos-Marinza pro ně není prioritní.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí