zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Spor o kus pole, ale i o princip

20.12.2004
Zemědělství
Spor o kus pole, ale i o princip
Ludmila Havránková ví, co znamená vyvlastňování. Jejím rodičům sebrali statek a pole v Plačicích u Hradce Králové komunisté po roce 1948.
O část polí, které rodina v 90. letech dostala nazpátek, teď může znovu přijít. Už několik let se o to snaží stát.
Přes pole, o něž Havránková vede s úřady nekonečná a zatím bezvýsledná jednání, má jít další část dálnice D11, po níž se pojede z Prahy na Hradec Králové. Není na Hradecku sama, bylo tu podáno ještě osm jiných návrhů na vyvlastnění dalších pozemků.

Vyvlastnění, snazší cesta
Právě kvůli lidem, jako je Ludmila Havránková, dnes poslanci ve sněmovně schválí zákon o výstavbě dálnic, silnic a železničních koridorů. Protahující se výstavba dálničního spojení metropole s východem Čech se stala impulsem k tomu, aby stát zjednodušil pravidla, za nichž může vykoupit něčí majetek.
K jeho prosazení spojili síly sociální demokraté, komunisté a lidovci. Jde o tak početnou většinu, že zákon neohrozí ani nesouhlas některých z nich, především "zelených" poslanců mezi sociálními demokraty.
"Věřím, že zákon bude bez větších problémů schválen," říká lidovec Jiří Hanuš.
Nemyslí si, že jde o vyvlastňovací normu, ale, jak říká, o snadnější získání všech povolení nezbytných k stavbě. "Je to standardní zákon, při jeho přípravě jsme hodně vycházeli z německé předlohy. A už vůbec není namířen proti paní Havránkové," tvrdí poslanec.
Přesto se ženy z Plačic některé paragrafy mohou dotknout. "Má ho být možné použít i na případy, které zatím nejsou uzavřeny. Pokud vlastník do třiceti dnů nepřistoupí na nabídnutou výkupní cenu, bude možné zahájit řízení o vyvlastnění. A pak nebude ani nutné dokazovat veřejný zájem, ten bude obecně stanoven právě tímto zákonem," popisuje právník a ekolog Pavel Černohous.
Odpůrci zákona ve sněmovně proto už zvažují stížnost k Ústavnímu soudu. Podle nich stát ohrožuje práva vlastníků i samospráv.
Ludmila Havránková se může dopadům zákona vyhnout: když se se státem dohodne. Po letech tahanic to však nezní příliš pravděpodobně. Za své pozemky chce jedinou protihodnotu - nikoliv peníze, ale stejně kvalitní půdu. "Já už jsem tomu dala tolik života, že ať raději doběhne vyvlasťňování do konce, než abych přistoupila na jiné řešení," říká.

Osudný hostinec
V sychravém podzimním počasí ukazuje Ludmila Havránková na svůj pozemek: "Tudy naplánovali tu dálnici. Rozdělila by naše pole a nemohli bychom dále hospodařit. Nejsem proti stavbě a nikdy jsem nebyla. Chci jen udržet hospodářství."
Už v roce 1993 žádala Pozemkový fond, aby jí vyměnil část polí, kam projektanti umístili dálnici, za jiné. Nikdo se s ní ale vážně nebavil a spory se začaly vyostřovat.
O pět let později jí Pozemkový fond sebral půdu, kterou měla od státu pronajatou navíc ke svým vlastním polím. "A teď pro mě prý žádnou půdu nemají," říká Havránková.
Na majitelku postupně začali naléhat i zástupci města. Shodou okolností ve stejném hostinci, odkud v padesátých letech jejího otce odvedli na nucené práce do Jáchymova, se poprvé dozvěděla o tom, že jí hrozí vyvlastnění.
Havránková se rozhodla bojovat. Hned druhý den se vydala do Prahy za ekologickými aktivisty. V Plačicích, kde s rodinou v malém domku bydlí, neznala nikoho, kdo by se za ni postavil. "Můj právník je kontaktoval a já jim obratem darovala cestu přes naše pole. Když chtějí vyvlastňovat, tak ať si poradí s námi se všemi." Každý ze sedmašedesáti aktivistů, z nichž mnozí jsou dnes už jen těžko dohledatelní, získal pár metrů čtverečních.
Proti novým majitelům, ale i proti Havránkové podalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) návrh na vyvlastnění. Požádalo i o předběžné opatření, aby zabránilo dalším převodům pozemků. "Řízení se kvůli změně vlastnických práv vrátilo na začátek a vše se protahuje," stěžuje si Libuše Šimáková, vedoucí stavebního odboru královéhradeckého magistrátu, který má vyvlastnění na starosti.
Krajský úřad později předběžné opatření zrušil.
"Byly tam hrubé procesní chyby," říká hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík, který sleduje celý případ už několik let. Myslí si, že stát zdaleka nevyčerpal všechny možnosti před vyvlastněním.
Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že dohoda s Ludmilou Havránkovou je složitá. "Paní Havránková nepožaduje jenom směnu pozemků, ale koupi a prodej, a to tak, že od Pozemkového fondu žádá, aby mohla koupit daleko větší výměru, než která je dotčená výstavbou dálnice," říká Jan Hoření, mluvčí ŘSD.
"Chci jen tolik, abych měla stejně úrodnou půdu a zachované hospodářství. Oni mi nabízeli nekvalitní pozemky, které bych ani nemohla propojit," reaguje Havránková, která společně s manželem a synem pěstuje na polích pšenici, cukrovku, řepku a mák.
Komplikovaná jednání přinesla i nabídku ŘSD na odkup pozemků Havránkové. Ředitelství k tomu přistoupilo před podáním návrhu na vyvlastnění s tím, že pokud majitelka do třiceti dnů neodpoví, zahájí proti ní proces vyvlastňování.

Tržní cena převyšuje státní
ŘSD nabízelo majitelce za metr čtvereční od sedmdesáti do téměř pěti set korun za metr. Bradík je však přesvědčen o tom, že tržní hodnota pozemků státní nabídku několikanásobně převyšuje. "Havránková by na tom jistě hodně tratila. Stát měl přes Pozemkový fond a řadu dalších úřadů možnost jí poskytnout to, co chtěla," uvedl.
O náhradě za vyvlastnění podle zákona rozhoduje stavební úřad podle znaleckých posudků. "Ten pozemek nemá tržní cenu, ale cenu danou územním rozhodnutím, podle něhož může být použit jen pro stavbu dálnice," říká Šimáková.
Havránková tvrdí, že statek má pro ni hlavně tu hodnotu, že na něm hospodaří. Když rodina půdu dostala v restituci zpět, musela patnácti milióny korun vyplatit předchozí hospodáře. Z dluhů se farmařením přehoupla do zisku, v posledních letech investovala do opravy budov a nákupu nových strojů.
Na královéhradeckém magistrátu leží už několik návrhů na vyvlastnění proti Havránkové. Ta se ale stále domnívá, že je v právu a že jí stát o půdu připravit nemůže. "Nebojím se ani nového zákona o vyvlastnění, protože si myslím, že nemůže projít," říká. O obsahu zákona a jeho přípravě si podle svých slov průběžně shání informace.

Majitelka chce dál farmařit
ŘSD prostřednictvím magistrátu v Hradci Králové Havránkové nyní navrhlo, že vezme návrh na vyvlastnění zpět a ukončí řízení.
"Bylo to vynuceno v souladu s námitkami, které vznesl právní zástupce majitelky, nebylo to učiněno v návaznosti na nový zákon o vyvlastnění," říká Hoření. Dodal, že konkrétnější odůvodnění zpětného vzetí návrhu podat nemůže. Ředitelství současně Havránkové nabídlo, že se pokusí dohodnout se s ní ohledně převodu pozemků.
"Dohodnout se můžeme okamžitě, když mi dají odpovídající pole," říká majitelka. Protože ale stále nedostala konkrétní nabídku, která by jí umožnila pokračovat ve farmaření, odpověděla na výzvu prostřednictvím svého právníka, že se zastavením řízení nesouhlasí.
"Když v tom mají nepořádek, je to jejich problém, chci aby řízení pokračovalo," říká Havránková. "Požaduji, aby stavební úřad rozhodl ve věci a zamítl návrhy na vyvlastnění." Řízení je ochotná zastavit jen v případě, že by ŘSD učinilo kroky, které by jasně dokázaly, že jí chce nabídnout konkrétní pozemky
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Kongres  STUDIO, spol. s r.o.
22
11. 2017
22-24.11.2017 - Konference
Štrbské Pleso
23
11. 2017
23-24.11.2017 - Konference
v Litoměřicích
23
11. 2017
23-24.11.2017 - Konference
v obci Kurdějov (u Hustopečí)
23
11. 2017
23-24.11.2017 - Konference
v Litoměřicích
ASIO, spol.s r.o.
24
11. 2017
24.11.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí