Bývalá skládka odpadu už nemůže ohrožovat
Bruntál Bývalá městská skládka komunálního odpadu na Polní ulici v Bruntále po
rekultivaci už nezatěžuje životní prostředí.
Navážení odpadů na skládku bylo oficiálně ukončeno v roce1994 a hned se rozběhly
přípravy na rekultivaci," sdělil mluvčí úřadu Jiří Ondrášek. Poté, co byla v
letech 2001 a 2002 zpracována potřebná dokumentace, požádalo město o poskytnutí
finančních prostředků Státní fond životního prostředí.
Práce na rekultivaci skládky začaly v roce 2003. " Nejprve byl odstraněn
náletový porost, následovala úprava temena skládky a boků, které byly příliš
strmé. Odtěžený materiál byl rozprostřen tak, aby byla zabezpečena stabilita
skládky a přirozený odtok srážkových vod," pokračoval Ondrášek. Práce
pokračovaly zhutněním tělesa skládky pro položení podkladní vrstvy geotextilie a
polyethylenové fólie, která byla svařena po celé ploše dvojitým svárem s
kontrolním kanálkem pro měření těsnosti spoje. Tato vrstva byla překryta shora
rovněž geotextilií. Po utěsnění povrchu skládky byla provedena její rekultivace
ve třech vrstvách. Nejspodnější je z propustného materiálu, na drenážní vrstvu
byla položena vrstva hlinitopísčité zeminy a nejsvrchnější část tvoří ornice. "
Proti vniknutí povrchových vod do těla skládky bylo vybudováno obvodové
odvodnění, pro snížení erozivních účinků vody byly na svazích vytvořeny
zasakovací drény z hrubého kameniva. Svrchní část rekultivační vrstvy byla
zhutněna, frézována, urovnávána a uhrabána. Biologická rekultivace byla
provedena zatravněním luční směsí," konstatoval mluvčí.
Upravenou skládku ověřila zkouška těsnosti stavu krycí fólie. Stavba byla
dokončena loni v říjnu. Nyní bude probíhat monitoring kvality podzemní vody.
Rekultivace skládky vyšla na více než jednatřicet milionů korun, z čehož město
zaplatilo devět a půl milionu korun. Zbytek tvořily státní dotace.
Bruntál Bývalá městská skládka komunálního odpadu na Polní ulici v Bruntále po rekultivaci už nezatěžuje životní prostředí.
Navážení odpadů na skládku bylo oficiálně ukončeno v roce1994 a hned se rozběhly přípravy na rekultivaci," sdělil mluvčí úřadu Jiří Ondrášek. Poté, co byla v letech 2001 a 2002 zpracována potřebná dokumentace, požádalo město o poskytnutí finančních prostředků Státní fond životního prostředí.
Práce na rekultivaci skládky začaly v roce 2003. " Nejprve byl odstraněn náletový porost, následovala úprava temena skládky a boků, které byly příliš strmé. Odtěžený materiál byl rozprostřen tak, aby byla zabezpečena stabilita skládky a přirozený odtok srážkových vod," pokračoval Ondrášek. Práce pokračovaly zhutněním tělesa skládky pro položení podkladní vrstvy geotextilie a polyethylenové fólie, která byla svařena po celé ploše dvojitým svárem s kontrolním kanálkem pro měření těsnosti spoje. Tato vrstva byla překryta shora rovněž geotextilií. Po utěsnění povrchu skládky byla provedena její rekultivace ve třech vrstvách. Nejspodnější je z propustného materiálu, na drenážní vrstvu byla položena vrstva hlinitopísčité zeminy a nejsvrchnější část tvoří ornice. " Proti vniknutí povrchových vod do těla skládky bylo vybudováno obvodové odvodnění, pro snížení erozivních účinků vody byly na svazích vytvořeny zasakovací drény z hrubého kameniva. Svrchní část rekultivační vrstvy byla zhutněna, frézována, urovnávána a uhrabána. Biologická rekultivace byla provedena zatravněním luční směsí," konstatoval mluvčí.
Upravenou skládku ověřila zkouška těsnosti stavu krycí fólie. Stavba byla dokončena loni v říjnu. Nyní bude probíhat monitoring kvality podzemní vody. Rekultivace skládky vyšla na více než jednatřicet milionů korun, z čehož město zaplatilo devět a půl milionu korun. Zbytek tvořily státní dotace.
Navážení odpadů na skládku bylo oficiálně ukončeno v roce1994 a hned se rozběhly přípravy na rekultivaci," sdělil mluvčí úřadu Jiří Ondrášek. Poté, co byla v letech 2001 a 2002 zpracována potřebná dokumentace, požádalo město o poskytnutí finančních prostředků Státní fond životního prostředí.
Práce na rekultivaci skládky začaly v roce 2003. " Nejprve byl odstraněn náletový porost, následovala úprava temena skládky a boků, které byly příliš strmé. Odtěžený materiál byl rozprostřen tak, aby byla zabezpečena stabilita skládky a přirozený odtok srážkových vod," pokračoval Ondrášek. Práce pokračovaly zhutněním tělesa skládky pro položení podkladní vrstvy geotextilie a polyethylenové fólie, která byla svařena po celé ploše dvojitým svárem s kontrolním kanálkem pro měření těsnosti spoje. Tato vrstva byla překryta shora rovněž geotextilií. Po utěsnění povrchu skládky byla provedena její rekultivace ve třech vrstvách. Nejspodnější je z propustného materiálu, na drenážní vrstvu byla položena vrstva hlinitopísčité zeminy a nejsvrchnější část tvoří ornice. " Proti vniknutí povrchových vod do těla skládky bylo vybudováno obvodové odvodnění, pro snížení erozivních účinků vody byly na svazích vytvořeny zasakovací drény z hrubého kameniva. Svrchní část rekultivační vrstvy byla zhutněna, frézována, urovnávána a uhrabána. Biologická rekultivace byla provedena zatravněním luční směsí," konstatoval mluvčí.
Upravenou skládku ověřila zkouška těsnosti stavu krycí fólie. Stavba byla dokončena loni v říjnu. Nyní bude probíhat monitoring kvality podzemní vody. Rekultivace skládky vyšla na více než jednatřicet milionů korun, z čehož město zaplatilo devět a půl milionu korun. Zbytek tvořily státní dotace.
Zdroj:Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích