zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přišel čas dohody z Kjóta - svět to nespasí

17.02.2005
Ovzduší
Přišel čas dohody z Kjóta - svět to nespasí
Nejdůležitější a zároveň nejvíce zpochybňovaná mezinárodní smlouva o globální ochraně životního prostředí dnes vstupuje v platnost. Země, které dosud ratifikovaly tzv. kjótský protokol, by měly do roku 2012 snížit emise škodlivých plynů, jež podle většiny vědců přispívají k oteplování planety a ke klimatickým změnám.
Zároveň se však experti zpravidla shodují, že omezení emisí oxidu uhličitého a dalších plynů v rámci dohody z Kjóta nestačí na to, aby se oteplování zastavilo.
"I kdyby Kjóto platilo ne do roku 2012, jak je plánováno, ale třeba do roku 2020, nebude mít na klima žádný měřitelný dopad," citovala agentura Reuters dánského vědce Björna Lomborga, autora kontroverzní knihy Skeptický environmentalista.
OSN odhaduje, že i kdyby všechny zainteresované země limity kjótského protokolu dodržely, sníží se oteplování planety do roku 2100 o 0,1 stupně Celsia. Panel expertů OSN přitom předvídá, že ve stejném období vzroste globální teplota o 1,4 až 5,8 stupně Celsia.
Náklady na dodržení kjótské smlouvy jsou velké, i když ekonomové se zdráhají je přesněji vyčíslit. Těžko se odhaduje nutná modernizace provozů nebo omezení výroby. Největším zastáncem je EU, ale evropská podnikatelská organizace UNICE varovala, že limity z Kjóta povedou k většímu zaostávání evropského průmyslu za americkým, pokud se do omezení emisí nezapojí také USA.
Björn Lomborg pak odhaduje, že ve světovém měřítku bude kjótský protokol stát ročně ekonomiku 150 miliard dolarů. A bylo by podle něho lepší utrácet tyto peníze například na boj proti nemocím, jako jsou AIDS či malárie.
Naději na úspěch kjótské smlouvy snižuje i to, že se k ní nepřipojily velké země. Protokol neratifikovaly Spojené státy - největší znečišťovatel ovzduší, který vypouští třetinu všech skleníkových plynů na planetě. Nepřipojily se ani Čína nebo Indie, jejichž produkce skleníkových plynů stoupá s růstem ekonomiky o desítky procent. A mnoho těch zemí, které dohodu ratifikovaly, není schopno její limity plnit. Například Kanada podle posledních údajů z roku 2002 zvýšila emise o 16 procent. Austrálie pak od smlouvy odstoupila.
"Pokud průmyslově vyspělé země neprokážou hmatatelný pokrok, těžko se k omezování skleníkových plynů připojí rozvojové země," říká Jan Pretel, vedoucí oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu.
Experti OSN hovoří o Kjótu jako prvním kroku v boji proti oteplování. Následovat by měly další, především zavádění moderních technologií či úspory energie. Ekonomové vidí budoucnost v jaderné energii, ekologové dávají přednost obnovitelným zdrojům.
Proč se státy dohodě brání, str. 2 Názor, str. 11


Kjótský protokol v datech
1992: Na summitu v Rio de Janeiru se členské státy OSN dohodly zabývat se otázkou globálního oteplování.
1997: Konference OSN v japonském Kjótu vypracovala dohodu, která stanovuje omezení emisí skleníkových plynů ve vyspělých státech.
2004: Rusko v listopadu ratifikovalo dohodu, čímž umožnilo její platnost.
2012: Konečné datum, do kterého mají být sníženy emise a končí platnost dohody.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí