zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

VaK Zlín a hlasovací práva

04.03.2005
Voda
VaK Zlín a hlasovací práva
Komise pro cenné papíry vidí neohlášené jednání Jižní vodárenské a Zlína ve shodě.

V srpnovém čísle Ekonoma jsme psali o projektu privatizace Vodovodů a kanalizací Zlín, a. s. Takzvaný "provozní model", který byl nakonec valnou hromadou VaK Zlín přijat a spočíval v prodeji provozní části podniku do soukromých rukou, s sebou přinesl několik sporných momentů. Především to byl způsob, jakým dosáhlo město Zlín a Jižní vodárenská, a. s., schválení projektu valnou hromadou. Předcházelo mu kupčení s některými malými akcionáři VaK, které stálo na samotné hranici korupčního jednání. A také především záhadné převody akcií a hlasovacích práv největšího akcionáře VaK Zlín, statutárního města Zlín.

Další otázkou bylo, co tento projekt přinese Zlínsku a jeho obyvatelům. Představitelé města Zlín na ni, kromě obvyklých frází o "lepších službách", nebyli schopni jasně odpovědět.

Od té doby uběhlo trochu času a do hry zásadním způsobem vstoupila Komise pro cenné papíry. V jejím rozhodnutí ze dne 26. 10. 2004 je odpověď jak na otázku správnosti a zákonnosti postupu města Zlín a Jižní vodárenské, tak komu co tento postup dal a vzal.

KCP TÍMTO ROZHODNUTÍM konstatuje, že Jižní vodárenská, a. s., a statutární město Zlín jako osoby jednající ve shodě ovládly společnost Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. Tím jim vznikla povinnost učinit nabídku převzetí ostatním akcionářům podle § 183b odst. 1 a odst. 12 obchodního zákoníku, kterou však nesplnily. Ušetřily tím ku škodě drobných akcionářů desítky milionů korun. Za porušení této povinnosti byla společnosti Jižní vodárenská, a. s., uložena pokuta 9 milionů korun a statutárnímu městu Zlín pokuta 4,5 milionu korun. Rozhodnutí KCP není dosud pravomocné, protože proti němu Jižní vodárenská i město Zlín podaly rozklad.

Možná daleko podstatnější než uložená pokuta jsou další argumenty a zjištění konstatované KCP v předmětném rozhodnutí. Zdá se, že i nezávislý státní orgán se přiklání k argumentaci malých akcionářů - obcí v regionu Zlínsko v čele s městem Otrokovice - které považovaly zvolený projekt i postup města Zlín při privatizaci VaK za nezákonný a nevýhodný pro obyvatele Zlínska.

MĚSTO ZLÍN se vždy bránilo tomu, že jedná ve shodě s Jižní vodárenskou. KCP však shromáždila dostatek důkazů o opaku. Jeden příklad za všechny. Dne 28. 2. 2002 se konala valná hromada VaK Zlín, na které došlo ke změnám v představenstvu společnosti. Po těchto změnách mělo město Zlín, které v té době vlastnilo jednu jedinou akcii, v představenstvu dva zástupce - a mělo jich tedy stejně jako Jižní vodárenská, jež v té době disponovala 39,2 % hlasovacích práv.

KCP také prozkoumala všechny valné hromady od roku 2002 a konstatovala, že Jižní vodárenská, a. s., a město Zlín fakticky ovládaly cílovou společnost a bez souhlasu ostatních akcionářů prosadily všechna rozhodnutí, k nimž postačovala prostá většina hlasů. Patří mezi ně mimo jiné i rozhodnutí o prodeji provozní části VaK Zlín, tedy Zlínské vodárenské, a. s., která je stejně jako Jižní vodárenská, a. s., ovládána společností Veolia Water.

KCP konstatuje, že "Jižní vodárenská a město Zlín svým jednáním sledovaly konkrétní cíl, kterým bylo prosazení vstupu skupiny Veolia Water do VaK Zlín. Přestože účastníci řízení (město Zlín a Jižní vodárenská) věděli, že fakticky ovládají cílovou společnost (VaK Zlín), nabídku převzetí neučinili a do poslední chvíle popírali záměr prosadit společný vliv v cílové společnosti. Proto je spáchaný delikt třeba kvalifikovat jako úmyslný, předem promyšlený, omisivní skutek".

To podle KCP zvyšuje stupeň nebezpečnosti spáchaného deliktu.

MIMO TOHOTO ZÁSADNÍHO FAKTU způsobily město Zlín a Jižní vodárenská společnosti VaK další škody. Například Ministerstvo životního prostředí zamítlo projekt "Zlínsko - likvidace odpadních vod I. etapa", čímž VaK Zlín přišel o dotace z unijních fondů ISPA, neboť nesplňoval podmínku, že je z 90 % ovládán obcemi. Ztráta nároku na dotace je věc, o které již v médiích mluvil starosta Otrokovic Mišák. Veolia Water na něj za tyto výroky chystá žalobu.

Rozhodnutí KCP má zásadní význam také na další vývoj v kauze privatizace VaK Zlín. Subjekt, který poruší povinnost učinit nabídku převzetí, nemůže ze zákona v ovládané společnosti vykonávat hlasovací práva. Nabude-li tedy rozhodnutí KCP právní moci a podá-li kterýkoli z akcionářů žalobu na neplatnost valných hromad VaK Zlín, nezbude soudu než rozhodnout o neplatnosti všech valných hromad počínaje dnem 28. 8. 2002, neboť na nich hlasovali akcionáři, kteří ze zákona pozbyli hlasovací právo. Mimo jiné by tím bylo anulováno i schválení sporného privatizačního projektu VaK Zlín.

AUTOR: Václav Láska

spolupracovník Ekonoma
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí