zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rozkvetlá kořenová čistírna odpadních vod

02.05.2005
Voda
Rozkvetlá kořenová čistírna odpadních vod
Příroda čištění vody vymyslela za nás.

Šedá voda je odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky (voda z toalety se nazývá černá). Pro ekologicky smýšlejícího zahrádkáře je to zlatý důl. Stačí si uvědomit, že pitná, pečlivě filtrovaná a chemicky upravovaná voda z přírodního zdroje proteče přes úpravnu a kilometry potrubí naším kohoutkem, dotkne se letmo našich rukou, talířů nebo zeleniny kterou pod ní omýváme a s trochou mýdla odtéká do kanalizace. Je to šetrný způsob?

Kořenová čistírna - ilustrační obrázekPříroda čištění vody vymyslela za nás. Bahenní rostliny a rozkládající mikrobi totiž mají schopnost při vzájemné spolupráci a ve vhodných podmínkách takovouto vodu velmi rychle a efektně vyčistit. Vhodné podmínky vytvoříme vybudováním jednoduché a mimochodem velmi hezké kořenové čistírny odpadních vod (KČOV), skrze kterou bude šedá voda procházet dříve, než ji použijeme na zalévání, nebo k plnění zahradního rybníčku. Kromě jezírkové fólie a několika plastových trubek je to čistě přírodní záležitost, která nepotřebuje žádné jiné zařízení ani elektrický proud.

Kořenové čistírny odpadních vod se staví zhruba od roku 1990. První čistírny postavené podle parametrů používaných v ostatních zemích Evropy (např. 5m2 na 1 EO) se začaly u nás stavět až okolo roku 1992. V současnosti je v ČR okolo 160 větších kořenových čistíren, tedy čistíren pro obce, řekněme nad 100 EO. Nejvíce "kořenovek" se staví pro obce 300 - 500 obyvatel. Kořenových čistíren nad 1500 obyvatel je pouze několik. Další velké množství čistíren pracuje u rodinných domků, rodinných farem, pensionů atd. Často je také odborníky navrhována celá zahrada a kořenová čistírna se stává již od zahájení projektování součástí zahrady.

Kořenová čistírna v praxiV podstatě všechny kořenové čistírny v ČR jsou navrhovány jako čistírny s horizontálním průtokem a s mechanickým předčištěním. Některé čistírny mají ještě dočišťovací rybníčky za vlastními kořenovými filtry. Plocha vlastního filtru u navrhovaných čistíren velmi kolísá, od 2 do 10 m2 na jednoho obyvatele. Nejvíce je navrhována plocha okolo 5 m2. Tato plocha zaručuje dobré odbourávání nerozpuštěných a organických látek. Odstraňování fosforu a amoniakálního dusíku je nižší. Kořenové čistírny nejsou vhodné pro čištění koncentrovaných odpadních vod.

Jednou z hlavních výhod KČOV je jejich schopnost účinně čistit i silně naředěné odpadní vody a odolnost těchto čistíren proti kolísavému hydraulickému zatížení. Tato schopnost umožňuje jejich využití právě u objektů jako jsou pensiony, rodinné domky, chaty atd., kde dochází k nepravidelnému využívání těchto objektů.

Jako názorný příklad funkční kořenové čistírny můžeme uvést zařízení v Kryštofově údolí. Čistírnu v Kryštofově Údolí si dali postavit majitelé kozí farmy. Čistí se zde splaškové vody ze dvou rodinných domků a obtížně likvidovatelné odpadní vody z mléčnice, tedy ze zpracovny mléka a mléčných produktů na této farmě. Čistírna má velikost 36 ekvivalentních obyvatel (to znamená, že likviduje znečištění, jaké by přicházelo od 36 lidí). Zatížení čistírny je silně sezónní - zatímco v létě majitelé chovají 80 koz a výroba mléka běží naplno, v zimě je koz jen pár a mléko se nevyrábí. Jak ukazují měření během více než ročního provozu, dokáže si čistírna velmi dobře poradit s tímto nárazovým znečištěním. Důkladné laboratorní analýzy pak dosvědčují, že "kořenovka" čistí stejně dobře v létě, kdy rostliny vytvářejí husté porosty, jako v zimě, kdy z vysoké sněhové pokrývky jen tu a tam čouhá stébélko rákosu.

A jak tedy čistírna vlastně funguje? Odpadní vody nejprve vtékají do kanalizační šachty u domu a odtud do šachty s drticím kalovým čerpadlem, který tento typ kořenovky používá namísto běžnějšího septiku. Čerpadlo rozdrtí pevnou složku v odpadních vodách na třímilimetrové částečky, které se pak tlakovým potrubím vedou do samotného čisticího prostoru. První dvě čisticí pole, vyplněná štěrkem a osázená pouze rákosem, fungují jako předčišťovací prostor. Voda proteče dovnitř, kaly ulpí na povrchu a protože voda se pouští střídavě do každého z polí týden, mineralizuje kal díky periodickému týdennímu vysychání velmi rychle na humus. Ročně se ho vytvoří asi 1 cm. Po třiceti letech, což je doba životnosti jedné náplně předčišťovací nádrže, lze humus vyvézt jako hnojivo na pole.

Pak se vede voda do vlastního čisticího prostoru. Tvoří ho filtr, vodotěsně oddělený fólií od okolí, vyplněný štěrkem a osázený různými druhy mokřadních rostlin. Zde se voda zdrží asi 14 dní a během té doby se velmi důkladně vyčistí díky biologickým čisticím procesům. Vyčištěná voda odtéká v případě Kryštofova údolí do blízkého potoka, ale dá se s ní např. i zalévat.

  1. Přívod šedé vody
  2. Děrovaná přívodní trubka na celou šířku čistírny
  3. Izolační folie
  4. Dole oblázky v tloušťce 15 cm, nahoře kačírek 15 - 60 cm
  5. Bahenní rostliny
  6. Děrovaná odtoková trubka na celou šířku čistírny
  7. Šterkový kufr
  8. Šachta s přepadovým výtokem nastavitelné výšky pro regulaci hladiny
  9. Odtok čisté vody

zdroj, obrázky: www.ekozahrady.com

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
10
10. 2017
10-12.10.2017 - Konference
Milovy - Sněžné
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí