Elektronické smetí zaplavuje chudé země

Devadesát procent rizikového odpadu vytvářejí bohaté průmyslové země. Ekologické a zdravotní škody však nese někdo jiný - Afrika a Asie. Jako levné odkladiště toxických látek slouží chudší část planety už desítky let.
"Objem nebezpečného odpadu, který je převážen přes hranice států, se zvyšuje a tento trend bude ještě pokračovat," uvádí ve své studii Program OSN pro životní prostředí (UNEP).
Ekologické škody, způsobené jedovatými látkami, jsou obrovské především v Číně a v Indii, které nedodržují správné postupy recyklace. Jen Indie každý rok doveze několik miliónů tun plastů, ocele, starých počítačů a dalšího odpadu. "Při zpracování používá nepřijatelné metody," tvrdí ekologové. Nejchudší vrstvy lidí žijí ve slumech kolem smetišť, kde hledají cenné kovy, jako je platina, stříbro, měď či palladium.
V Africe není rozsah "černého" obchodu s odpadem, na rozdíl od asijských zemí, tak podrobně zdokumentován.
V zemi, jako je Somálsko, kde vládne anarchie, nebyly podobné případy z minulosti nikdy vyšetřeny. Zprávy, že v zemi se vyskytuje velké množství radioaktivního odpadu, nemohly vědecké studie zatím potvrdit. Ekologové se však shodují, že politická nestabilita a nezájem veřejnosti vytvořily z Afriky ideální odkladiště.
Hlavní příčinou, proč západní firmy na nejchudší kontinent míří, je snaha ušetřit. Zbavit se tuny rizikového odpadu je přijde v Africe na dva a půl dolaru. V Evropě stojí likvidace stejného množství, avšak v souladu s ekologickými předpisy, 250 dolarů.
Zpráva OSN neuvádí, které konkrétní firmy odpad do Somálska nelegálně převážely. Soudí však, že šlo spíše o evropské než americké společnosti. Ekologové v Keni ale mají podle amerických médií informace i o podobných prohřešcích společností z USA.
Největším nebezpečím pro rozvojové země se nyní stává elektronický odpad. "Jen v roce 2003 bylo z Británie nelegálně vyvezeno do západní Afriky, Číny, Pákistánu a Indie 23 tisíc tun takového odpadu," napsal deník Guardian.
Z jedné části Země na druhý každý rok putují milióny televizorů, počítačů, chladniček a dalších vysloužilých spotřebičů.
K nápravě situace vyzývá držitelka Nobelovy ceny za mír, africká ochránkyně přírody Wangari Maathaiová. "Měli bychom vytvořit mezinárodní morální kodex, který by usměrňoval chování nadnárodních korporací," řekla nedávno agentuře AFP.
Devadesát zemí včetně členů Evropské unie však už v roce 1989 podepsalo Basilejskou úmluvu, která omezuje pohyb nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.
Mezinárodní smlouvu podepsaly i jihoamerické země, jako jsou Argentina či Paraguay, které průmyslovým zemím léta sloužily jako odkladiště. Vlády jiných rozvojových zemí však nebezpečné skládkování nadále podporují - přináší jim totiž peníze.