Tchaj-wan chce vydělat na třídění odpadu
Tchaj-wanu došla trpělivost s vršícími se haldami odpadků. Přišel s rázným
řešením: domácnosti budou třídit odpad, a když ne, zaplatí vysoké pokuty. Ty
dosahují až šesti tisíc tchajwanských dolarů (4600 korun).
Hornatý ostrov s 23 milióny obyvatel a rozlohou odpovídající asi polovině Česka
má nyní zhruba 200 skládek a ty budou za dva roky přeplněné. Nové se neplánují.
Země tak bude plně odkázaná na spalovny, které jsou ale neoblíbené, protože
chrlí jedy do ovzduší. I počet spaloven chce vláda snižovat. Kam ale s odpadem?
Receptem na spásu má být jeho třídění v domácnostech.
Od začátku roku musí obyvatelé hlavního města Tchaj-pej a dalších částí země
odpad rozdělovat na tři skupiny: recyklovatelné materiály, zbytky jídel a
všeobecný odpad. Od příštího roku má opatření platit v celé zemi. Úřady si od
něj slibují větší prosazení trvale udržitelného rozvoje i finanční užitek v
miliardách korun.
Každý večer paní Čang sleduje sousedy, jak kolem její prádelny nosí pytlíky s
odpadky k rohu ulice. Tam čekají, kdy se z reproduktorů ozve Beethovenova
melodie, oznamující příjezd městských zřízenců. Nákladní auto zastaví na
čtvrthodinku, obyvatelé naházejí pytle na korbu a zřízenci kontrolují, zda je
vše řádně vytříděno. Místní lidé si kupodivu nestěžují.
"Zabírá mi to více času, ale výsledky jsou zřejmé. Určitě nyní odhazuji méně
odpadků," řekla Čang agentuře Reuters. "Každý musí něco obětovat pro ochranu
životního prostředí. Je to v zájmu mladší generace," dodala. Takových jako Čang
je podle úřadů většina. "V Tchaj-peji nová pravidla dodržuje 90 procent
obyvatel," prohlásil vedoucí odboru v Úřadě pro ochranu životního prostředí
(EPA) Čen Hsiung-wen.
Priority lidí se mění. Tchajwanci si v 70. a 80. letech nad odpadky hlavu
nelámali. Všichni mluvili hlavně o rozvoji průmyslu. Jak ale rostly příjmy,
prosazoval se ekologický úhel pohledu a v 90. letech začala vláda podporovat
recyklaci odpadu.
Výsledky se dostavily: Tchaj-wan loni na jednoho obyvatele a jeden den
vyprodukoval 0,72 kilogramu odpadu, což je o třetinu méně než v roce 1989. Plány
EPA jsou ale dalekosáhlejší. Nucené třídění odpadu domácností má snížit jeho
množství během dvaceti let o 75 procent.
Úřady chtějí nejen chránit přírodu, ale i vydělat. "Odhadujeme, že vláda díky
uplatnění této politiky získá ročně 4,86 miliardy tchajwanských dolarů (3,7
miliardy korun)," řekl šéf EPA Čang Žuu-en.
Například zbytky jídel a potravin, které tvoří až čtvrtinu odpadu domácností,
slouží ke krmení dobytka a při produkci kompostu. Komunální úřady ušetří tím, že
se odpad nemusí likvidovat ve spalovnách. Ty jsou vůbec na černé listině. Kvůli
očekávanému snížení množství nerecyklovatelného odpadu úřady hodlají do 20 let
omezit počet spaloven z nynějších dvaceti na pět.
Tchaj-wan si ve svém tažení proti netříděnému odpadu nevede špatně ani ve
srovnání s Japonskem a Jižní Koreou, které jsou také hustě zalidněny a nemají
již prostor na skládky. Nevládní organizace ale vládu kritizují. Tvrdí, že
třídění je nedostatečné a poptávka po recyklovaných surovinách je malá.
Úřady oponují: za plastické láhve a tašky, které se navzdory systému dostávají
na skládky a do spaloven, mohou obyvatelé, kteří je strkají do pytlů s
nerecyklovatelným odpadem. Tomu prý v budoucnu zabrání právě pokuty.
Tchaj-wanu došla trpělivost s vršícími se haldami odpadků. Přišel s rázným řešením: domácnosti budou třídit odpad, a když ne, zaplatí vysoké pokuty. Ty dosahují až šesti tisíc tchajwanských dolarů (4600 korun).
Hornatý ostrov s 23 milióny obyvatel a rozlohou odpovídající asi polovině Česka má nyní zhruba 200 skládek a ty budou za dva roky přeplněné. Nové se neplánují. Země tak bude plně odkázaná na spalovny, které jsou ale neoblíbené, protože chrlí jedy do ovzduší. I počet spaloven chce vláda snižovat. Kam ale s odpadem? Receptem na spásu má být jeho třídění v domácnostech.
Od začátku roku musí obyvatelé hlavního města Tchaj-pej a dalších částí země odpad rozdělovat na tři skupiny: recyklovatelné materiály, zbytky jídel a všeobecný odpad. Od příštího roku má opatření platit v celé zemi. Úřady si od něj slibují větší prosazení trvale udržitelného rozvoje i finanční užitek v miliardách korun.
Každý večer paní Čang sleduje sousedy, jak kolem její prádelny nosí pytlíky s odpadky k rohu ulice. Tam čekají, kdy se z reproduktorů ozve Beethovenova melodie, oznamující příjezd městských zřízenců. Nákladní auto zastaví na čtvrthodinku, obyvatelé naházejí pytle na korbu a zřízenci kontrolují, zda je vše řádně vytříděno. Místní lidé si kupodivu nestěžují.
"Zabírá mi to více času, ale výsledky jsou zřejmé. Určitě nyní odhazuji méně odpadků," řekla Čang agentuře Reuters. "Každý musí něco obětovat pro ochranu životního prostředí. Je to v zájmu mladší generace," dodala. Takových jako Čang je podle úřadů většina. "V Tchaj-peji nová pravidla dodržuje 90 procent obyvatel," prohlásil vedoucí odboru v Úřadě pro ochranu životního prostředí (EPA) Čen Hsiung-wen.
Priority lidí se mění. Tchajwanci si v 70. a 80. letech nad odpadky hlavu nelámali. Všichni mluvili hlavně o rozvoji průmyslu. Jak ale rostly příjmy, prosazoval se ekologický úhel pohledu a v 90. letech začala vláda podporovat recyklaci odpadu.
Výsledky se dostavily: Tchaj-wan loni na jednoho obyvatele a jeden den vyprodukoval 0,72 kilogramu odpadu, což je o třetinu méně než v roce 1989. Plány EPA jsou ale dalekosáhlejší. Nucené třídění odpadu domácností má snížit jeho množství během dvaceti let o 75 procent.
Úřady chtějí nejen chránit přírodu, ale i vydělat. "Odhadujeme, že vláda díky uplatnění této politiky získá ročně 4,86 miliardy tchajwanských dolarů (3,7 miliardy korun)," řekl šéf EPA Čang Žuu-en.
Například zbytky jídel a potravin, které tvoří až čtvrtinu odpadu domácností, slouží ke krmení dobytka a při produkci kompostu. Komunální úřady ušetří tím, že se odpad nemusí likvidovat ve spalovnách. Ty jsou vůbec na černé listině. Kvůli očekávanému snížení množství nerecyklovatelného odpadu úřady hodlají do 20 let omezit počet spaloven z nynějších dvaceti na pět.
Tchaj-wan si ve svém tažení proti netříděnému odpadu nevede špatně ani ve srovnání s Japonskem a Jižní Koreou, které jsou také hustě zalidněny a nemají již prostor na skládky. Nevládní organizace ale vládu kritizují. Tvrdí, že třídění je nedostatečné a poptávka po recyklovaných surovinách je malá.
Úřady oponují: za plastické láhve a tašky, které se navzdory systému dostávají na skládky a do spaloven, mohou obyvatelé, kteří je strkají do pytlů s nerecyklovatelným odpadem. Tomu prý v budoucnu zabrání právě pokuty.
Hornatý ostrov s 23 milióny obyvatel a rozlohou odpovídající asi polovině Česka má nyní zhruba 200 skládek a ty budou za dva roky přeplněné. Nové se neplánují. Země tak bude plně odkázaná na spalovny, které jsou ale neoblíbené, protože chrlí jedy do ovzduší. I počet spaloven chce vláda snižovat. Kam ale s odpadem? Receptem na spásu má být jeho třídění v domácnostech.
Od začátku roku musí obyvatelé hlavního města Tchaj-pej a dalších částí země odpad rozdělovat na tři skupiny: recyklovatelné materiály, zbytky jídel a všeobecný odpad. Od příštího roku má opatření platit v celé zemi. Úřady si od něj slibují větší prosazení trvale udržitelného rozvoje i finanční užitek v miliardách korun.
Každý večer paní Čang sleduje sousedy, jak kolem její prádelny nosí pytlíky s odpadky k rohu ulice. Tam čekají, kdy se z reproduktorů ozve Beethovenova melodie, oznamující příjezd městských zřízenců. Nákladní auto zastaví na čtvrthodinku, obyvatelé naházejí pytle na korbu a zřízenci kontrolují, zda je vše řádně vytříděno. Místní lidé si kupodivu nestěžují.
"Zabírá mi to více času, ale výsledky jsou zřejmé. Určitě nyní odhazuji méně odpadků," řekla Čang agentuře Reuters. "Každý musí něco obětovat pro ochranu životního prostředí. Je to v zájmu mladší generace," dodala. Takových jako Čang je podle úřadů většina. "V Tchaj-peji nová pravidla dodržuje 90 procent obyvatel," prohlásil vedoucí odboru v Úřadě pro ochranu životního prostředí (EPA) Čen Hsiung-wen.
Priority lidí se mění. Tchajwanci si v 70. a 80. letech nad odpadky hlavu nelámali. Všichni mluvili hlavně o rozvoji průmyslu. Jak ale rostly příjmy, prosazoval se ekologický úhel pohledu a v 90. letech začala vláda podporovat recyklaci odpadu.
Výsledky se dostavily: Tchaj-wan loni na jednoho obyvatele a jeden den vyprodukoval 0,72 kilogramu odpadu, což je o třetinu méně než v roce 1989. Plány EPA jsou ale dalekosáhlejší. Nucené třídění odpadu domácností má snížit jeho množství během dvaceti let o 75 procent.
Úřady chtějí nejen chránit přírodu, ale i vydělat. "Odhadujeme, že vláda díky uplatnění této politiky získá ročně 4,86 miliardy tchajwanských dolarů (3,7 miliardy korun)," řekl šéf EPA Čang Žuu-en.
Například zbytky jídel a potravin, které tvoří až čtvrtinu odpadu domácností, slouží ke krmení dobytka a při produkci kompostu. Komunální úřady ušetří tím, že se odpad nemusí likvidovat ve spalovnách. Ty jsou vůbec na černé listině. Kvůli očekávanému snížení množství nerecyklovatelného odpadu úřady hodlají do 20 let omezit počet spaloven z nynějších dvaceti na pět.
Tchaj-wan si ve svém tažení proti netříděnému odpadu nevede špatně ani ve srovnání s Japonskem a Jižní Koreou, které jsou také hustě zalidněny a nemají již prostor na skládky. Nevládní organizace ale vládu kritizují. Tvrdí, že třídění je nedostatečné a poptávka po recyklovaných surovinách je malá.
Úřady oponují: za plastické láhve a tašky, které se navzdory systému dostávají na skládky a do spaloven, mohou obyvatelé, kteří je strkají do pytlů s nerecyklovatelným odpadem. Tomu prý v budoucnu zabrání právě pokuty.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích