zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jestřábi i zelení mluví o ropě

29.06.2005
Obecné
Jestřábi i zelení mluví o ropě
Americký politický systém se jen obtížně shoduje na energetické politice. V poslední době však někteří pozorovatelé upozorňují na novou "geo-zelenou" koalici - spojení konzervativních zahraničněpolitických jestřábů, kteří se obávají americké závislosti na ropě z Perského zálivu, a liberálních environmentalistů.
Z pohledu jestřábů není energetickým problémem neexistence ropných zásob, ale skutečnost, že zásoby jsou soustředěny v neklidné oblasti. Odpovědí je proto potlačovat americkou žízeň po ropě, nikoliv navyšovat dovozy.
Zelení tvrdí, že i kdyby dodávky energií byly hojné, schopnost životního prostředí vydržet nápor současných temp spotřeby je omezená. Argumentují především změnou klimatu - podle Mezinárodního panelu OSN dosáhnou atmosférické koncentrace oxidu uhličitého do roku 2100 bezmála trojnásobku své předprůmyslové hladiny.

Polovina oproti 70. letům
Spojené státy spotřebují čtvrtinu světové ropy, v porovnání s osmi procenty připadajícími na Čínu. V nejbližší době ještě světu ropa nedojde. Existuje více než bilión barelů potvrzených rezerv a další zřejmě ještě budou nalezeny. Dvě třetiny těchto prokázaných rezerv se však nacházejí v nestabilním Perském zálivu.
V minulosti měly rostoucí ceny na spotřebu ropy v USA silný dopad. Od cenových vrcholů 70. let se americká spotřeba ropy na dolar HDP snížila o polovinu, i kvůli posunu od průmyslové výroby k méně energeticky náročné produkci. Vytvořit softwarový program si vyžádá podstatně méně energie než vyrobit tunu oceli.
Na počátku 80. let tvořily náklady na energii čtrnáct procent americké ekonomiky, dnes sedm. Nedejme se mást dnešními cenami: po úpravě o inflaci by ropa musela stát 80 dolarů za barel, aby odpovídala úrovni v březnu 1981.
Nedojde-li k narušení dodávek a americké hospodářství poroste v průměru tříprocentním tempem ročně, podle vlády USA cena za barel ropy klesne k roku 2010 na 25 dolarů (v dolarech roku 2003) a pak se k roku 2025 zvýší na 30 dolarů. Energetická náročnost hospodářství bude dále klesat. Nicméně závislost na ropě poroste, z 20 miliónů barelů denně v roce 2003 na 27,9 miliónu v roce 2025.
Proto se objevuje "geo-zelená" koalice. Jejím dokladem může být nedávná zpráva Národní komise pro energetickou politiku, v níž jsou zastoupeny obě hlavní americké strany. Sám prezident Bush tvrdí, že ropné dovozy budou v dlouhodobém výhledu omezeny technologickým pokrokem v oblasti vodíkových paliv a palivových článků. K jejich dokončení však budou zapotřebí desítky let. Komise navrhuje opatření, jež by bylo možné realizovat dříve.

Co když přijde útok
V nedávné řeči před Kongresem naléhal například James Woolsey, člen komise a někdejší ředitel CIA, na využití hybridních benzíno-elektrických vozidel. Jejich baterie by bylo možné dobíjet přes noc pomocí levné elektřiny mimo špičku. Woolsey také navrhuje používání energeticky účinného etanolu vyráběného z celulózy. Prohlásil, že jeho program by spotřebu benzínu mohl výrazně snížit během několika let, nikoliv několika dekád. Vyhnul by se také potřebě dramatického zvyšování benzínových či uhlíkových daní, které se všeobecně přijímají v Evropě a Japonsku, avšak pro americké politiky nadále představují volební polibek smrti.
Vlády USA zřejmě v nejbližších několika letech americkou spotřebu energií výrazně neovlivní. I kdyby nová administrativa po Bushově odchodu v roce 2008 změnila politiku, nějaký čas by ještě trvalo, než by se důsledky projevily na skutečné spotřebě.
V nejbližších rocích pravděpodobně budou co do vlivu na spotřební vzorce důležitější tržní síly než vládní politiky (společnosti jako General Electric se například zavazují k zeleným cílům, které jdou daleko za vládní regulace). Během příštího desetiletí by však společné působení trhů a vlády mohlo přinést významnou změnu. Mezi lety 1978 a 1987 vládní regulace například vyústily ve zdokonalení výhřevnosti paliv o 40 procent u nových automobilů vyráběných v Americe.
Budeme-li žít ve světě bez překvapení, pak má zřejmě Bushova administrativa pravdu, že americká žízeň po ropě poroste v příštích dvou dekádách o 1,5 % za rok. Avšak politický rozvrat v Perském zálivu nebo nový teroristický útok v USA by situaci prudce změnit.
Pravděpodobnost takových událostí není zanedbatelná. Zásadní úbytek americké žízně po ropě proto v dlouhodobějším výhledu není nijak vyloučen.
Autor přednáší na Harvardově univerzitě Copyright: Project Syndicate, 2005. www.project-syndicate.org
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí